Stres u ptáků

velikost písma:  A A A
31.01.2011, 10:54     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     6460 zobrazení     2 komentáře

O stresu slyšíme často, víme, že nepřináší nic dobrého pro nás ani naše ptáky. Víte však, že stres může způsobit onemocnění? Stres je okamžitá reakce organismu na duševní a fyzický tlak nebo napětí. Vyvolá řadu procesů, které se rozvinou v známé reakce jak u ptáků a savců, tak i u lidí.

Jevy zapříčiňující stres nazýváme stresory. Stres je vnímán mozkem, který pomocí hormonů vysílá vzkazy do jiných částí těla. Stres se může rozvinout do 3 stupňů. Nejprve se uvolní adrenalin z adrenalinových žláz. Tento příval adrenalinu připravuje tělo k boji nebo útěku. Cukr je vyplaven do krve k okamžitému použití, krev z trávicího traktu je odvedena do svalů k zlepšení výkonnosti v případě, že by zvíře muselo utéct nebo uletět a nebo naopak bojovat. K této reakci dochází např. při chycení ptáka v přírodě nebo když se k němu do klece dobývá kočka. Později se do krve uvolňuje druhý hormon - kortizol, který potlačuje imunitní systém, zabraňuje otokům a redukuje bolest, což umožňuje zraněnému zvířeti utéct před predátorem. Druhý stupeň stresu se rozvine, pokud příčina (stresor) zůstává v prostředí. Tento stupeň se nazývá „stav odolnosti". Žlázy s vnitřní sekrecí pokračují v produkci kortizolu, který je rozváděn do tkání a dále potlačuje imunitní systém. Pták je nyní fyzicky připraven se se stresorem vypořádat. Jeho vnitřní systém bojuje s účinky stresoru často po dlouhý čas.

Třetí stupeň stresu se nazývá „stav vyčerpání". Pták je více náchylný k nemocem. Všudypřítomné viry, bakterie a plísně mohou být příčinou onemocnění ptáka, neboť jeho imunitní systém byl po dlouhou dobu oslaben. Efekt chronického stresu se může projevit i na oběhovém a trávicím systému. Vysoká hladina kortizolu umožní růst rakovinných nebo nádorových buněk. Stres může také způsobit neplodnost nebo omezit reprodukci. Při pitvě několikrát nemocných ptáků se nacházejí zvětšené žlázy produkující adrenalin, což je známka chronického stresu.

Duševní příčiny stresu

Jaké jsou příčiny stresu ptáků? Mohou být fyzické, psychické nebo obojí. Ačkoli stresory ohrožují vnitřní stabilitu organismu, nemusí vždy představovat pravou hrozbu dobré fyzické kondice. Např. pták, s kterým bylo po odchytu v přírodě hrubě zacházeno a manipulováno v rukavicích, bude tyto rukavice považovat za hrozbu. Často pak pták zpanikaří při pouhém pohledu na ně. Toto je příklad psychického stresoru. Psychické příčiny stresu mohou pocházet z vnějšího prostředí. Noví lidé, zvuky nebo zvířata, změny v potravě nebo přestěhování do nové klece, místnosti či jiného domova, to vše může být příčinou stresu. Také držení ptáků příliš dlouho vzhůru, rušení při spánku může způsobit stres, totéž platí i pro úzkost při separaci. Pro některého jedince je lepší, když ho na dovolenou vezmete v případě možnosti s sebou, pro jiného, když zůstane doma. Někteří ptáci se stanou úzkostliví po ztrátě majitele a tato úzkost ze separace může způsobit opravdové klinické onemocnění. Jiní ptáci špatně snáší cestování a budou spokojenější, zůstanou-li doma pod dohledem vhodné osoby. Pamatujte, že i ochočování divokých ptáků může mít neblahé následky na jejich zdraví. Také blízkost odlišných druhů ptáků může být škodlivá. Např. papoušci senegalští jsou ptáci z Afriky. A hlavní příčinou stresu může být jejich umístění v sousedství amerických druhů jako jsou amazoňani či arové. K zamezení stresu a také vnitrodruhové agrese se v tomto případě doporučuje udělat vizuální bariéru mezi voliérami.

Fyzické příčiny stresu

Fyzické stresory jsou obvyklé u domácích mazlíčků i chovných ptáků. Infekce jsou jejich častým příkladem. Na ptáku se nemusí projevit klinické příznaky, ale jeho organismus svádí boj s tím, aby zabránil infekci a udržel si homeostázu (vnitřní rovnováhu organismu). Pták nevypadá nemocný, ale ani není v kondici. Takový pták většinou není schopen hnízdit, neboť rozmnožování je pro něj luxus. Pták, který se vypořádává s nemocí, není dostatečně silný, aby hnízdil.

Jiným příkladem stresu je nedostatečná výživa, což může dále vést k sekundární infekci. Napadení parazity patří také do skupiny fyzických stresorů. Střevní paraziti jako tasemnice, roupi nebo Giardia okrádají ptáky o nezbytné živiny a oni pak trpí podvýživou. Také toxiny a jedy mohou poškodit normální fungování organismu. Toxický může být pro ptáky tabákový kouř, aerosoly, připálené jídlo, jedovaté rostliny, olovo, zinek a čistící prostředky. Pelichání je období zatěžující fyzickou kondici ptáků, kdy staré peří je nahrazováno novým. Vyžaduje obzvlášť velký přísun energie, stejně jako látky nutné pro tvorbu peří.

Přestože stresující faktory nemusí představovat pro ptáka přímou hrozbu, mohou způsobit problémy. To, co je stresující pro jednoho ptáka, nemusí mít stejný vliv na druhého jedince a také to co nepříznivě působí na ptáky nemusí stresovat člověka.

Nemoci způsobené stresem

Mnoho nemocí je považováno za sekundární infekce, což znamená, že díky stresu se oslabí imunitní systém a některé mikroorganismy tak mají možnost v organismu škodit. Některé plísně a bakterie jsou běžnou součástí prostředí a ptáci jsou s nimi denně v kontaktu. Avšak u zdravých ptáků se silným imunitním systémem nezpůsobí onemocnění. Některé patogenické bakterie jen projdou trávicím traktem, aniž by způsobili nějakou nemoc. Bakteriální infekce u ptáků může znamenat, že pták je pod vlivem stresu, který infekci urychlí. Ohodnocení ptáka, jeho klece, prostředí, potravy a obvyklého partnera může pomoci určit klíčový faktor, který způsobil zhroucení imunitního systému. Candida albicans, kvasinka způsobující plísňové onemocnění - kandidózu, je běžná v prostředí. V závislosti na imunitním systému pták při vdechnutí spor buď onemocní nebo nemoci odolá. Chlamydia psittaci, původce chlamydiózy je přenášená ptákem bez zjevných příznaků, pták může být přenašečem. Při stresu se chlamydie začnou v tkáních množit a na ptákovi se projeví klinické příznaky. Podobné je to s viry. Např. virus způsobující papouščí nemoc zobáku a peří může přežívat v latentní fázi, aniž by byl pták nemocný. V oslabeném ptačím organismu se viry aktivují a pták onemocní. Pachecova nemoc je způsobena herpesvirem. (Lidé nakažení tímto virem mívají občasný výskyt oparů, převážně pokud jsou ve stresu.) Při oslabení imunity začnou ptáci šířit viry do okolí. Tento virus je nejvíce rozšířen u dovážených jihoamerických papoušků a může způsobit obrovské ztráty ve voliérách. Současný výzkum ukazuje, že při stresu dochází k aktivaci cyst škrkavek končící stadiem začervení střev. To je důvod, proč je důležité několikrát odčervit ptáky chované venku nebo ptáky již jednou nakažené.

Jak co nejvíce omezit stres

Měli bychom se snažit co nejvíce omezit vše, co může nepříznivě působit na naše chovance. Měli bychom jim poskytnout vyváženou stravu, čistou vodu, čisté prostředí a dostatek pozornosti. Pokud chcete odstranit příčiny stresu, je dobré zkusit myslet jako Váš pták. Mohou Vám pomoci také veterináři či odborníci na chování ptáků.

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Autor: ZOO Chleby
http://www.zoochleby.cz/

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

03.12.2011, 06:59
Taky ptáky na výstavu nedávám.Asi je nás víc, kteří si stres u ptáků uvědomují. Jenže pak jsou takoví, kteří kritizují, že výstavní areály zejí prázdnoutou a že při návštěvě výstavy tam vlastně nic neviděli. Je tedy otázka jestli se mají výstavy pořádat, když ptákům tolik vadí.
31.01.2011, 17:31
Veľmi dobrý a poučný článok,po prečítaní som sa utvrdil v tom, že robím dobre, že už viac rokov po sebe nedávam vtáky na výstavy./odchyt, preprava, cudzie prostredie, iný susední vtáci, množstvo ľudí, blesky fotoaparátov atď /