Aratinga jendaj - ruční odchov

velikost písma:  A A A
24.11.2010, 17:54     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     16951 zobrazení     8 komentářů

Rád bych vás seznámil se svými poznatky z chovu a ručního odchovu oblíbeného jihoamerického papouška - aratingy jendaj. Tento druh patří k nejkrásněji zbarveným v celém rodu Aratinga. Nebýt jeho výrazných zvukových projevů, bylo by jeho zastoupení ve voliérách pravděpodobně ještě vyšší.

S chovem těchto středně velkých opeřenců jsem začal v roce 2004. Na burze v Telči jsem získal jednoho mladého ptáka výměnou za alexandra malého + doplatek. Rozeznat pohlaví pouhým okem není u mláďat tohoto druhu snadné. Po převozu byl aratinga umístěn do venkovní voliéry o rozměrech 2x1,5x1,7m (d.š.v.). Častým pozorováním jeho chování jsem usoudil, že by se mohlo jednat o samičku. V roce 2005 byl na zářijové burze v Týništi nad Orlicí nabízen krásně vybarvený roční sameček, nic nebránilo tomu, abych jej koupil. Pár měl k dispozici 3 m dlouhou voliéru a od chvíle, kdy jsem do ní oba ptáky vypustil, trávili hodně času vzájemným probíráním peří a také společně nocovali v budce. Harmonizující pár je prvním důležitým krokem k úspěchu v chovu papoušků.

Chovný pár Chovný pár Foto: Zbyněk Pokorný

V průběhu října stěhuji aratingy zvenku do vnitřních prostor. Jakmile to jen trochu dovolí počasí, přemisťuji je na jaře opět ze zimoviště do venkovní voliéry. Zpravidla to bývá v první půli dubna a ihned mají k dispozici kmenovou budku, o rozměrech základny 29x31cm a výšce 47cm s vletovým otvorem 7,5 cm. Pod otvorem do budky mají aratingy k dispozici pruh pletiva pro snadný vstup a výstup z hluboké dutiny.

V následujících letech pár spolehlivě hnízdil a snůška se pohybovala v rozmezí 3-4 vajec. Spolehlivě tedy až do chvíle, než se v budce začala ozývat vylíhlá mláďata. Samice je sice i po vylíhnutí dál vzorně zahřívala, ale nikdy nenakrmila. První rok jsem to přikládal její nezkušenosti. Když se ale výše popsaná situace opakovala další dva roky, bylo jasné, že něco není v pořádku. Rodiče dostávali rozmanité krmivo, od klíčených zrnin, piškotů, ořechů a vaječné míchanice až ke spoustě ovoce a zeleniny. Aratingové nejsou vybíraví a zkonzumují všechno předložené krmivo. Svým mláďatům v budce nepředali ale nic. Nejsem velkým zastáncem ručně dokrmovaných papoušků, takže jsem v začátcích zkoušel různé finty, jako například náhradní rodiče ve formě korel. To fungovalo dobře a náhradní pěstouni krmili spolehlivě 14 dnů, pak jsem ale z ničeho nic objevil mládě uhynulé. Korely jsem zvolil proto, že při vyvrhování krmení mladým používají techniku podobnou jako aratingy (rychlé třepání hlavou). Jindy jsem zase zkoušel několikrát za den přikrmovat mládě v budce a vracet opět k jeho rodičům, zda se v nich náhodou neprobudí jejich rodičovské pudy. Samice se po mých zásazích bez problémů vracela do budky a mláděti neublížila, ale ani nenakrmila.

Mládě na váze Mládě na váze Foto: Zbyněk Pokorný

Do roku 2010 jsem vstupoval s tím, že pokud se bude situace opakovat, udělám výjimku a poprvé přistoupím na umělý odchov. Protože mé zkušenosti s ručním dokrmováním byly pouze teoretické a navíc nikterak obsáhlé, nastudoval jsem různou literaturu. Mláďata papoušků se rodí bezmocná, slepá, holá nebo s řídkým chmýřím a jsou plně závislá na svých rodičích. I touto problematikou otřelý chovatel by mi jistě dal za pravdu, že ručně dokrmovat mládě od jeho prvního dne obnáší téměř celodenní i noční úsilí, aby bylo vše dokončeno s pozitivním výsledkem. Když pomineme časovou náročnost odchovu, musíme dbát i na téměř sterilní prostředí v odchovně, protože mládě nemá ještě vyvinutý imunitní systém a je velmi náchylné na jakoukoliv infekci.

Rodičovský pár mě ani letos nepotěšil a přišel čas aplikovat teoretické poznatky o dokrmování v praxi. Jako odchovna mi dobře posloužila poupravená stolní líheň původně určená pro drůbež. První týden byla teplota v odchovně udržována na 37 °C a následně byla snižována s růstem mláděte. To bylo zprvu umístěno na ubrouscích, které se snadno mění po jejich znečištění trusem, a později na hrubších hoblinách. V odchovně byla umístěna v prvním měsíci života mláděte miska s vodou zajišťující vyšší vlhkost. Po této době už si mládě dokáže zajistit dostatečnou vlhkost samo vlastním vyměšováním. Dokrmování bylo prováděno po celou dobu odchovu injekčními stříkačkami různých velikostí. Směs jsem použil od firmy NutriBird a to označení A19.

Mládě aratingy jendaj váží po vylíhnutí pouhých 6g a je porostlé řídkým šedým chmýřím. První 4 dny jsem krmil 9-11x během 24 hodin, počet krmení závisel na rychlosti vytrávení. Na doporučení zkušenějších dokrmovačů jsem první týden podával vždy jednou denně 0,2ml bílého jogurtu pro dodání důležitých probiotických kultur (laktobacilů), které prospěšně působí v trávicím traktu a posilují imunitu. Za běžných okolností by je mláděti dodali rodiče ve svých slinách. V osmém dni života mláděte jsem do krmné kaše začal přidávat drcené jáhly za účelem poskytnutí volátku kromě řídké dokrmovací kaše také hrubší částice napomáhající trávení. I v budce jsou volátka mladých plněna vyloupanými semeny od rodičů. 13. den byl mladý aratinga úspěšně okroužkován (průměr kroužku 6,5 mm), také mu v tento den začaly vyrážet první ostenky na volátku a hřbetu. 18. den otevřelo mládě poprvé oči a začalo sledovat okolní svět. Od 36. dne jsem začal během dne mládě dávat do připravené klece, kde mělo možnost sledovat okolní dění a mělo více prostoru pro trénování svých křídel. Po 58 dnech už nemuselo být vůbec přikrmováno. Zpočátku upřednostňovalo měkčí druhy krmiva, jako například naklíčená semena, máčený piškot, jablko či vaječnou míchanici. Z mláděte se samozřejmě stal naprosto krotký jedinec s důvěrou k lidské osobě. Testem DNA bylo zjištěno, že se jedná o mladého samečka.

Fotografie postupného růstu mláděte můžete vidět zde.

 

Datum Den po vylíhnutí Hmotnost (g) Poznámka Doba krmení
2.7. 1. 6 0,2ml bílého jogurtu 11:30, 12:30, 13:30, 15:30, 16:30, 17:50, 20:30, 00:00
9.7. 8. 22 Přidávání drcených jáhlí 3:00, 6:00, 8:15, 11:20, 13:30, 16:00, 18:30, 00:00
11.7. 10. 34 Spotřeba kaše na jedno krmení 4ml 3:30, 7:00, 9:40, 11:40, 15:00, 17:00, 21:00, 22:30
14.7. 13. 48 Okroužkován - průměr 6,5 mm 1:45, 5:00, 7:00, 9:20, 12:30, 15:00, 17:00, 18:45, 21:45
15.7. 14.  52 Spotřeba kaše na jedno krmení 5ml 3:00, 7:00, 9:10, 12:45, 15:10, 18:00, 19:20, 22:00
17.7. 16. 68 Teplota v odchovně 31 °C 2:30, 6:40, 9:40, 11:50, 15:30, 18:40, 21:30
19.7. 18. 80 Poprvé otevřel oči 3:00, 6:45, 7:40, 10:20, 13:10, 15:50, 19:15, 23:15
22.7. 21. 98 Spotřeba kaše na jedno krmení 7ml 3:10, 7:45, 10:50, 13:40, 16:20, 19:30, 23:30
27.7. 26. 130 Spotřeba kaše na jedno krmení 9ml 3:00, 7:30, 8:50, 11:30, 14:30, 17:30, 21:15
31.7. 30. 150 Začíná trénovat křídla máváním 8:00, 13:00, 16:00, 20:00, 23:00
6.8. 36. 146 Přestěhován z líhně do menší klece 8:00, 13:00, 16:00, 20:00, 23:00
10.8. 40. 150 Denní spotřeba kaše 68ml 8:00, 12:00, 17:00, 20:00, 23:00
13.8. 43. 146 Dána miska se zrním 8:00, 17:00, 23:00
23.8. 53. 136 Přelétává z místa na místo 8:00, 17:00, 23:00
29.8. 59. 136 Poprvé jsem nepřikrmoval  
10.10.     Test DNA - samec  

Z grafu lze vyčíst poměrně rychlý růst mláděte od vylíhnutí do 29. dne života. Poté hmotnost stagnuje a 34. den začíná mírně klesat. Důvodem poklesu je začátek trenování křídel. Výraznější pokles kolem 46. dne má na svědomí počátek létání mladého aratingy. Hmotnost se v 50. dni života zastavila na 128 g. Až mladý aratinga více dospěje a zmohutní, přidá k této hmotnosti ještě nějaký gram navíc. V dospělosti váží aratingy jendaj 125-142 g. Z grafu lze vyčíst poměrně rychlý růst mláděte od vylíhnutí do 29. dne života. Poté hmotnost stagnuje a 34. den začíná mírně klesat. Důvodem poklesu je začátek trenování křídel. Výraznější pokles kolem 46. dne má na svědomí počátek létání mladého aratingy. Hmotnost se v 50. dni života zastavila na 128 g. Až mladý aratinga více dospěje a zmohutní, přidá k této hmotnosti ještě nějaký gram navíc. V dospělosti váží aratingy jendaj 125-142 g. Foto: Zbyněk Pokorný

Spotřeba krmiva na jedno nakrmení rychle stoupá. Zlom přichází ve 40. dni, kdy mládě také dosáhlo nejvyšší hmotnosti 150 g. Spotřeba krmiva na jedno nakrmení rychle stoupá. Zlom přichází ve 40. dni, kdy mládě také dosáhlo nejvyšší hmotnosti 150 g. Foto: Zbyněk Pokorný  

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

28.12.2011, 12:36
Je jedno jestli tímto návodem dolrmým aratingu nebo mníška?Nebo každý druh papouška má své dokrmování,jako myslím tím přísady.
04.01.2011, 13:12 fylip
Já dávám tvaroh do míchanice, zkoušel jsem tam dát semtam i na jemno sýr, ale ten vždycky zůstal. Jogurt jsem zkoušel taky a bnrali ho hodně králováci a senegalci, tak ho dávám tak jednou za 14 dní.
03.01.2011, 22:25
O tom že se podává jogurt, sýry, tvaroh a pod. píše i Ros. Low ve svých knihách. Mě jen vždycky uzemní nějaký pisatel svými vědomostmi, že to není pravda. A protože nemám vždycky po ruce příslušnou stránku z knihy abych hned citovala, tak se nepřu, protože je to s takovým vědátorem zbytečné. Ale jak je vidět, tak se to praktikuje běžně v chovech a bez problémů. Já jsem to ještě s mladými, které dokrmuju nezkoušela. Přidávám takové krmení občas dospělým velkým papouškům.
03.01.2011, 15:53 zbynek
Zdravím Orino
jogurt jsem dával kvůli těm laktobacilům. Vzhledem k tomu, že nejeden velký chovatel občas dává sýr, tvaroh, tak určitě z toho ptáci něco mají. Jak to je s tou laktozou by mě také zajímalo, bohužel nyní nemám kvůli školním povinnostem čas se po tom pátrat, snad později.
Jinak dnes jsem provedl kontrolu budky u senegalců, kde jsem zhruba očekával líhnutí. Sundal jsem budku a škrábal na ní aby samice vylezla ale kdepak, kdybych ji neviděl 2 hodiny před tím na kameře jak ji samec krmí, měl bych obavu o její život. Otevřel sem víko a samice seděla na dně jak přibitá ani se nehla a pod ní to píská, tak jsem ji zase zavřel a vrátil nazpět. Uvidíme jak to půjde dál, nevím kolik jich tam má ani kolik měla vajec, vůbec ji nechci rušit. Zkotnroluji to zase za pár dnů.
02.01.2011, 08:04
Zjímalo by mě krmení jogurtem. V některým z mých příspěvků jsem se zmiňovala, že občas povávám papouškům tvrdý tvaroh. Bylo mi neregistrovaným chovatelem sděleno, že je to blbost, že ptáci laktozu nevstřebají, ba dokonce že jím škodí.Chtěla bych proto vědět váš názor na podávání tvarohu papouškům všeobecně. Díky pokud odpovíte M.Svobodová
24.11.2010, 19:54 fylip
Pěkný článek, dobře se mi četl. Bojím se, abych u svojich senegalců taky nemusel dokrmovat. Inkubátor mám slíbený, kdyby se něco stalo. Dokrmoval jsem už alexandry malé, ale to bylo až od 25 a 23 dne, ale to teprv uvidím, třeba budou rodiče krmit, jestli teda vůbec něco budou mít.
fylip
24.11.2010, 19:30 zbynek
Cone: děkuji, potěší to. O těch časopisech budu uvažovat, třeba to tak bude, když by byl zájem. Článek jsem ještě upravoval, dal odkaz na fotogalerii, kde je vyfocen růst mláděte a vkládal na konec pod tabulku grafy, proto jsem jej ještě nevložil jako novinku na úvodní stranu.
24.11.2010, 18:58
Ahoj Zbyňku, četl jsem tůj článek velmi pozorně, hledal nedostatky, případně chyby a nic takového jsem nenašel. Myslím, že si tento přínosný článek zaslouží otištění v jednom našich periodik o papoušcích.