Společný chov aymarů pruhovaných

velikost písma:  A A A
06.06.2012, 22:31     Autor: Milan Rýdl     4383 zobrazení     0 komentářů

V několika publikovaných článcích jsou zmínky o společném chovu aymarů pruhovaných s tím , že "údajně" jsou lepší chovatelské výsledky a že aymarové lépe zahnízdí. Je to i jeden z častých dotazů na které se mne ptají chovatelé, kteří by chtěli takový způsob chovu vyzkoušet. Bohužel se mi ale nepodařilo nikde zjistit jak to skutečně je a veškeré informace mám jen z druhé ruky, že prý to jde a že o tom někdo slyšel.

Já osobně chovám aymary po párech v boxových klecích, hlavně proto, že se zabývám jejich mutacemi. Podotýkám, že se nepovažuji za žádného odborníka. Aymary pruhované chovám čtyři roky a většinu informací z toho co o nich v dnešní době znám jsem načerpal z literatury, na internetu, od chovatelů a hlavně z vlastních zkušeností. Loňský rok jsem byl nucen aymary přemístit z jejich chovné místnosti. Po chovné sezoně jsem většinu párů umístil do venkovní proletové voliéry bez budek. Ostatní páry byly v chovných klecích a po odchovu mladých jsem je průběžně přidával k ostatním. Nikdy jsem nezaregistroval žádné vážnější příznaky agresivity. 

Uvolnila se mi jedna voliéra a nové klece ještě nebyly hotové. Vzhledem k tomu, že se blížilo chladné období jsem se rozhodl, že to risknu a pokusím se letos o společný chov aymarů. Začátkem listopadu 2010 jsem připravil voliéru 2 x 1 x 2 m a umístil do ní 6 chovných párů. Hlavně ty, kteří ten rok zahnízdily jednou a další nově sestavené páry které ještě nehnízdily.

Asi po 14 dnech jsem do voliéry umístil 9 ležatých budek, z toho 7 klasických jaké se používají například pro andulky a v kterých je běžně s úspěchem chovám a 2 s přepážkou. Do budek byla dána podestýlka ze směsi hoblin, drobné mulčovací kůry a rašeliny. Zkoušel jsem před tím samotné hobliny, ale ty mi většinou páry z budky vyházeli a řekl bych, že samotné hobliny v budce neudržují správnou vlhkost.

Co se týká agresivity ve společné voliéře, tak jsem ze začátku zaznamenal jen jeden případ a to, že 1,0 kobaltový edged 1f zpočátku napadal samičku lutino. Druhé stejně zbarvené si ale nevšímal, takže se snad nejedná o "rasovou" nesnášenlivost.

Koncem listopadu dva z párů navštěvují budky, vybrali si klasické. Začal jsem jim také v místnosti svítit a tím prodlužovat den, protože venku už je brzy tma. Používám 11w úspornou zářivku a ta je připojena na mechanický spínač světla při setmění. Zprvu jsem světlo prodlužoval o 4 hodiny, po 14 dnech o 6 hodin.

Když teplota v místnosti klesla na 5°C začal jsem v místnosti přitápět na 10 -15°C. Abych zvýšil vlhkost, denně aymary i budky "mlžím" ručním rozprašovačem.

17. prosince se u páru 1,0 kobalt a 0,1 tyrkys edged objevilo v budce první vajíčko a 25. prosince byl konečný stav 5 vajec. Další pár, 1,0 tmavě zelený edged 1f /tyrkys ino a 0,1 tyrkys měli v budce první vejce 29. prosince. Tento pár se mi přepároval z původních párů 1,0 tm. zelený edged 1f x 0,1oliva a 1,0 kremino x 0,1 tyrkys. Další budky obsadily páry 1,0 olivový edged/ino a 0,1 lutino a 1,0 kobalt edged/ino a 0,1 kobalt. Pár 1,0 zelený /tyrkys ino x 0,1 lutino se příliš k hnízdění neměly a nějak si nemohly vybrat žádnou z budek.

Vše probíhalo bez nějakých velkých problémů do doby, kdy mi padl kobaltový samec od samičky tyrkysový edged, která seděla na vajíčkách. Při kontrole budky jsem zjistil, že jiný pár ji doslova vyštípal z budky. Byl to ten co si nemohl vybrat budku. Měla vyškubané peří a kostřec měla rozedřený až do krve. Vejce v budce byla zahrabaná v podestýlce a bohužel už i prochladlá. Zkusil jsem je sice podložit k jinému páru, ale nic se z nich nevylíhlo. Zárodky uvnitř byly odumřelé.

Další problém nastal po vylétnutí mladých z budek. Jak si sedly na nějakou cizí budku, hned byl v pohotovosti samec a mladí dostaly výprask. Hned jak to bylo možné jsem je raději odstavil, protože dvě už měly pár uštípnutých per a ozobí od krve.

Na jaře jsem konečně dodělal boxové klece a páry do nich přemístil.

Po těchto zkušenostech jsem se rozhodl nadále chovat aymary pruhované pouze po jednom páru v boxových klecích a po chovné sezoně je přemístit do společné voliéry bez budek.

Tímto rozhodně nechci nikoho od společného chovu odrazovat. Píšu pouze své zkušenosti. Věřím, že kdybych ve stejně velké voliéře choval o jeden nebo dva páry aymarů méně, k agresivitě by možná nedocházelo.

Milan Rýdl Milan Rýdl
Autorem od: 04.01.2014
2 články 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.