Chov rysa ostrovida

velikost písma:  A A A
10.09.2010, 19:07     Autor: Stanislav Rek     2228 zobrazení     0 komentářů

Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma, která žije v Evropě, kde většinou obývá smíšené a jehličnaté lesy ve vyšších polohách. Jako většina kočkovitých šelem, žije samotářsky a ani způsob lovu se od ostatních kočkovitých šelem nijak neodlišuje.

Rys byl původně rozšířen v celé Euroasii. Ve středověku byl rys u nás velmi rozšířenou šelmou. V dnešní době je jeho populace díky nelegálnímu lovu, za který údajně nebyl ještě u nás nikdo potrestán, značně zdecimována. Asi patnáct rysů žije v Beskydech, asi pět v Jeseníkách a asi sedmdesát na Šumavě.

Rys ostrovid dorůstá do váhy 20 až 35 kg, výška v kohoutku je až 70 cm, samci bývají větší a dosahují větší hmotnosti než samice. V přírodě se dožívá 15 až 17 let, v zajetí to bývá o něco déle. Samice rodí dvě až čtyři mláďata, nejčastěji dvě.

Pokud byste chtěli chovat rysa ostrovida, musíte si nejdříve vyřídit potřebné doklady k chovu.

Jedná se o povolení chovu druhu zvířat ve zvláštní péči, dříve nebezpečné druhy zvířat, na krajské veterinární správě. Povolení se vydává na tři roky a potom lze opět prodloužit, poplatek je 1000 Kč. Krajská veterinární správa požaduje (podle doporučení ústřední komise ochrany zvířat) na chov rysa kotec o velikosti minimálně dvacet metrů čtverečních. Chov bez tohoto povolení je přestupkem.

Dále je potřeba vyřídit si výjimku ze zákona 114/1992 sb, která se vyřizuje na CHKO podle oblasti kam spadáte, tato výjimka není nijak zpoplatněna a vystavuje se vždy jen na konkrétní zvíře. Za chov bez této výjimky, i v případě, že si pořídíte zvíře z povoleného chovu, hrozí vysoké pokuty nebo i vězení. Rys ostrovid patří také pod ochranu Cites, která se registruje na krajském úřadě na odboru životního prostředí. Tato registrace je zdarma.

Moje zkušenosti s chovem rysa nejsou nijak velké, protože jsem měl v roce 2008 jen zapůjčenou dvouletou samici po dobu rekonstrukce kotce chovatele rysů. Když povahově srovnám rysa ostrovida s pumou americkou, kterou chovám více než dvacet roků, tak rys je oproti pumě stresovější. Pro chovatele je i větší riziko vstupovat ke zvířeti do kotce, neboť rys nemá skoro žádný respekt z člověka, přestože je mnohem větší. U pumy to funguje tak, že pokud vejdete do kotce, kde je dospělé zvíře, které vás vůbec nezná, tak puma bude sice vrčet a prskat, ale odejde na druhý konec kotce. Riziko napadení je menší, než přejít silnici v okresním městě. K rysovi jsem do kotce sice chodil, ale nedovolil jsem si otočit se k němu zády nebo se k němu přiblížit na více jak deset metrů. Kotec na chov by měl mít minimální velikost již zmiňovaných dvacet metrů čtverečních. Je potřeba jej vybavit kmeny, které slouží ke šplhání a broušení drápů, boudou sloužící jako úkryt a policí, umístěnou co nejvýše v kotci, na které kočkovité šelmy odpočívají raději než v boudě. Kotec by měl být postaven tak, aby alespoň část byla ve stínu a měl by mít zabezpečenou i střechu, aby zvíře nemohlo uniknout. Můžeme také v kotci vysadit živé rostliny. Já používám jehličnany a ještě se mi nestalo, že by je zvířata poškodila. Viděl jsem kdysi v televizi pořad o různých chovatelích exotických zvířat, myslím, že to bylo v Americe, kde chovatelka měla na chov rysa připravenou velkou místnost v rodinném domku, vybavenou spoustou hlavně plastových věcí. Vzpomínám si, že uprostřed pokoje tomu všemu vévodila velká plastová barevná dětská klouzačka. Myslím, že z tak nepřirozeného prostředí musel být rys řádně vystresovaný.

Ke krmení je ideální kuřecí nebo hovězí maso, není špatné podávat alespoň občas třeba slepice i s peřím. Živými zvířaty jsem však nikdy nekrmil. Můžeme použít i jiné maso, ale stává se mi, že pokud kočkovité šelmy nejsou na určitý druh masa zvyklé, tak jej někdy dost dlouho odmítají. Vepřovým masem nekrmím, kvůli velkému obsahu tuku. Kočkovité šelmy lze krmit jen nevařeným masem. Z vitamínů používám roboran pro kočky a forticoat nl. Spotřeba masa není nijak vysoká, odhadem asi jako u německého ovčáka. Alespoň jedenkrát ročně je dobré dát trus na veterinární vyšetření kvůli parazitům. Chov rysa však nedoporučuji nikomu, kdo nemá zkušenosti se zvířaty. Pokud si představujete, že budete mít doma exotickou kočkovitou šelmu (nemyslím tím jen rysa), která bude za vámi všude chodit a na slovo vás poslouchat stejně, jako jste to viděli v různých filmech, tak bohužel takto to opravdu funguje jenom ve filmu.

Zajímavou zkušenost jsem získal při odchytu rysa. Měl jsem sice domluveného veterináře, ale nerad zvířata uspávám, pokud to není bezpodmínečně nutné. Do kotce jsem dal přepravní bednu, která měla padací dvířka, do bedny jsem umístil maso a natáhl provaz od dvířek bedny do vzdálenosti asi deset metrů od kotce. Čekal jsem, schován za jedlí na zahradě, až do bedny rys vleze. Rys za chvíli přišel, lehnul si na záda přímo na bednu a vyhříval se spokojeně na slunci. Občas zívnul. Po třech hodinách už mě to přestalo bavit, tak jsem vlezl do kotce a maso v bedně uvázal tenkým drátem tak, že pokud by rys za maso jen trochu zatáhl, tak by padací dvířka spadla. Vyšel jsem z kotce, ušel asi dvacet metrů a ozvala se rána. Dvířka spadla. Myslel jsem, že tenký drát dvířka neudržel a když to rys viděl, že jen tak lehce do bedny nevleze. Když jsem však přišel ke kotci, tak v něm rys nebyl. Byl v přepravní bedně...

Stanislav Rek Stanislav Rek
Autorem od: 17.10.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.