O chovu hus ...

velikost písma:  A A A
26.01.2007, 00:16     Autor: Marián Franko     50265 zobrazení     8 komentářů

Tento článek si klade za cíl podrobněji pospat problematiku extenzivního chovu a odchovu hus. Používám-li slova extenzivní, přirozený nebo přírodní, mám tím namysli chov ve výběhu, odchov na pastvě s přístupem k vodě pod rodiči či pěstouny. Text nepojednává o způsobu výkrmu brojlerových plemen, umělé inkubaci ani možnostech šlechtění pro potřeby výstav.

V článku bude mnohokrát zmíněn pojem domácí husa. Pod tímto budu považovat husu lehkého typu. V našich končinách se může jednat o husu českou. Může však jít i o husu slovenskou a v jiných zemích jiná národní plemena, která se po staletí chovají na daných územích. Společnými znaky všech jsou zachované instinkty inkubace vajec a vodění mladých, průměrná snůška okolo 15 vajec v jednom hnízdění a váha do 5 kg.

Vše co je uvedeno v tomto článku, vychází z mých vlastních zkušeností. Literatura o chovu hus je zatím slabá, a když je, tak stejně nevysvětluje konkrétní problémy drobného chovatele a extenzivní chov už vůbec ne. Pokud to zde čte nějaký zkušený chovatel, byl bych rád, kdyby mi v rámci výměny zkušeností sdělil jeho postřehy z chovu hus, co je společné, jaké má jiné problémy, nemoci atd. Všem začínajícím chovatelům přeji mnoho úspěchů v chovu těchto krásných a inteligentních ptáků.

Husa landeská Husa landeská Foto: Marián Franko

Divoké husy

Husy patří společně s kachnami do řádu vrubozobých. Od kachen se však liší v mnoha ohledech. Husy se specializovaly výhradně na rostlinnou stravu. Na rozdíl od kachen proto není jejich život tak silně svázán s vodní plochou. Vodní plochu využívají jako bezpečné místo ke spánku a útočiště s mladými. Nejzajímavější vlastností je jejich migrace. Naprostá většina hus každoročně překonává velké vzdálenosti na svá hnízdiště, povětšinou do severských zemí. Toto chování odjakživa člověk obdivoval a doposud není přesně popsáno, jakým způsobem se husy na svých cestách orientují (odhaduje se orientace pomocí hvězd, slunce, geografie a výrazný vliv magnetického pole země, na které jsou obecně živočichové citliví). Právě díky migraci na velké vzdálenosti žijí husy v monogamii. Celoživotní partnerský vztah má čistě praktický důvod. Jestliže husy vynaloží ohromné úsilí na cestu do míst, kde je velmi krátké jaro a léto, nemají čas na každoroční hledání partnera. Samec nemusí každým rokem dokazovat samici své kvality. Migrace je forma přírodního výběru. Pouze zdravý a silný pták dokáže zvládnout tak fyzicky náročnou cestu. Migrace a relativně složitý společenský život v hejnu vedl také k rozvinutí větší inteligence těchto ptáků.

Domestikace hus

Husa patří mezi nejstarší chovanou drůbež. Chov hus má na našem území dlouholetou tradici. Ceníme si především jejího peří a na druhém místě masa. Předkem husy domácí je husa velká. Proces domestikace potlačil u hus pud migrační a monogamii. Ptáci mají také větší hmotnost. U některých plemen šlechtěných na snůšku (na maso) se potlačila kvokavost a urychlilo se pohlavní dospívání.

Troufnu si však říci, že domestikace husy asi nebyla až takovým problémem a některé instinkty (hlavně migrační a monogamie) u hus zcela nevymizely a nevymizí. Hlavní důvodem je to, že proces učení hraje u těchto ptáků mnohem větší roli. Housata mají zvláštní instinkt. Po vylíhnutí v prvních dnech přijmou za své rodiče cokoli co je větší než ony samy a je v prvních asi 48 hodinách s nimi v blízkém kontaktu. Může jít o jiného ptáka (kachna, slepice), může jít o savce i tak velkého jako je člověk. Při různých experimentech dokumentaristů bylo prokázáno, že housata, která přijmou člověka jako náhradního rodiče, jsou pak velmi krotká a plachost (která je typická pro některé divoké hrabavé) se ztrácí u hus už v prvním pokolení. S tímto úzce souvisí pud migrační. V přírodě housata následují své rodiče, migrovat se hlavně učí a samy to nedokáží. Jestliže rodiče nemigrují ani u mladých ptáků tato potřeba není tak silná a rychle vymizí. Stejně tak monogamie. Když není odkoukána u rodičů a nejsou v ní housata vychovávána u dospělých ptáků, se pak striktně nedodržuje. Obecně však domácí husy monogamii spíše preferují.

Prostřední pro chov

Husy patří mezi vodní drůbež. Při jejich chovu bude opravdu zapotřebí vody. Voda je velmi důležitá. Pomáhá ptákům, aby se jejím prostřednictvím zbavovali nečistoty, roztočů a parazitů - udržovali peří v dobrém stavu (slepice a ostatní hrabaví toto provádějí pomocí popelení). Pokud nemáte možnost vybudovat dočasný bazének o rozměrech minimálně 1x1x0,3 m do chovu se nepouštějte. Husy nemají žádné hřebínky, ani jiné okrasné konstrukce na hlavě, které by mohly způsobit omrznutí. Díky velmi hustému peří, jeho hustějšímu složení (vrstvě prachového peří) a možnosti jeho maštění, mohou zůstat v našich podmínkách celoročně venku bez potřeby zavírání do vyhřívaných ubikací. Snášejí velmi nízké teploty bez problémů. Dospělé husy lze do -10 °C ponechat na sněhu od -10 °C jim poskytneme přístřešek s podestýlkou (obvykle ho nevyužijí). Přesto, že husy jsou "mrazuvzdorné", doporučuji mít pro ně připravené ustájení, kde lze temperováním udržovat teplotu nad bodem mrazu. Husy začinají hnízdít brzo na jaře, nebo i koncem zimy. Snesené vejce může mráz snadno znehodnotit. Je výhodou, když husy naučíme využivat zateplené ubikace během zimy. Snadno se to naučí tak, že jim tam budeme nechávat krmivo a vodu. Husa zde bude i ochotně snášet vejce, když ji tu připravíme hnízdo.

Co se týče peří, setkal jsem se s pověrou, že husy je nutno pravidelně oškubávat. Husy se podškubávají jen za účelem získání peří. (není to pro ně nic příjemného). Charakteristické pro ně je období pelichání. Husy, kachny a labutě obvykle přepeřují najednou. Jednou do roka jim vypadnou všechny ocasní pera, všechny letky, později se velmi rychle přepeřuje celé tělo, do 2 měsíců je pták jako nový.

Divoké husy jsou výbornými letci. Dokáží bez přestávky přeletět velké vzdálenosti. Domácí husa je mnohem větší než divoká. Díky šlechtění je mnohem těžší ovšem při stejných parametrech křídel. To znamená, že není zrovna dobrý letec. Přesto dokáže většina domácích hus s dostatečným rozběhem vzlétnout. V opravdové nouzi dokáže mladý jedinec odstartovat i z místa bez rozběhu (např. při napadnutí psem). A vyletět do výšky 5 metrů, 150 a více metrů daleko. Každou novou husu doporučuji před vypuštěním, nejdříve zbavit prvních 5 letek na obou křídlech z vnější strany (z estetického hlediska, po složení křídel není tento zákrok patrný). Při pelichání letky dorostou a během tohoto období si husa přivykne na prostředí.

Zastřihování letek Zastřihování letek Foto: Marián Franko

Strava

Husy jsou vegetariánky. Žížaly, žáby, slimáky (oblíbené pochoutky kačen) odmítají. Hlavní složkou jejich stravy je tráva, semena trav, kořínky rostlin plus různé druhy obilí (pšenice, oves, ječmen, kukuřice). Nepohrdnou zelím, salátem, jablky, namočeným suchým pečivem. Nedoporučuji krmit husy zbytky od oběda. Kořeněná, slaná a tučná jídla ptákům (všem zvířatům) nesvědčí, způsobují průjem, ohrožují tím zdraví a téměř ve všech případech zkracují jejich život.

Jsou však učenlivé. Housata odchována slepicí nebo kachnou se stávají stejně hmyzožravá jako rodiče a žížalou nepohrdnou. Právě u těchto housat se může objevit infekce syngamozou, vůči které jsou husy jako vegetariáni dost bezbranní a bez léčby mohou být velké úhyny. 

V extenzivním chovu se uplatňuje pravidlo 100hus na hektar louky.

Chov hus (v hejnu)

Husy jsou tvorové, kteří v přírodě žijí v hejnech s pevně vytvořenými páry na celý život. V hejnech mají husy větší bezpečnost. A trvalé páry jsou nezbytné, neboť většina hus hnízdí na severu naší zeměkoule (Kanada, Anglie, Irsko, Island Skandinávie atd.). Zde je jaro a léto velmi krátké není proto čas na námluvy a dvoření samců. V domácím chovu, na dvorku, husy také vytvoří páry, ale v praxi ve velkochovech se tento přirozený pud potlačuje neboť je to neekonomické (jeden houser dokáže oplodnit až 6 hus). V praxi i drobnochovatelé uplatňují ekonomický poměr: houser a 2-3 husy. Některé domácí husy ale třetí a další husu nestrpí a budou ji šikanovat. Je běžné, že během období páření shazuje jeden houser druhého z husy nebo ojediněle i dominantní husa umí páření housera z jinou husou překazit. Dá se tomu předejít sladěním hejna z mladých ptáků (nejlépe housat) ale ani tento postup není zaručený. Většina chovatelů proto hejno slaďuje z tolerantních ptáků i několik let. Houser většinou preferuje jednu husu jako hlavní partnerku. S dalšími se páří a akceptuje je. I husy se navzájem šikanují. Při sestavování větší chovné skupinky si proto musíme všímat jakékoli agresivity ve skupině. Šikana často vede k hladovění některých členů hejna. Husy paří mezi tu agresivnější drůbež. Houser neváhá a v období hnízdění skočí i na člověka či psa. Díky křídlům je schopen Vás štípnout i do vyšších partií těla a údery křídel jsou velmi bolestivé i pro dospělého člověka. Takže pozor. A především pozor na menší děti. Toto chování je však normální, pokud to houser nedělá, jde o nedominantního jedince, pro chov spíše nevhodného. Stisk husího zobáku není nijak malý, dokáže bez problému naporcovat suchý krajíc chleba. Mne se stalo, že v období housat, houser roztrhal hřbet slepici.

Pro odchov důležité informace

  • Husa snáší vejce už v prvním roce života
  • Houser je pohlavně dospělý v prvním až druhém roce života (individuálně podle plemene)
  • Inkubace 28-33 dnů.
  • Líhnutí trvá až 48 hodin

Dvě rady do začátku při shánění chovných zvířat pro extenzivní chov.

1. Nekupujeme chovné páry od jednoho chovatele.
Nebudeme mít jistotu, že jde o nepříbuzné ptáky. Příbuznost snižuje plodnost jedinců, odolnost potomků a má mnoho dalších negativních dopadů.

2. Pokud nemusíme, nekupujeme ptáky z uzavřených chovů.
Ve snaze zachovat potřebné váhové a vzhledové standardy ptáka pro účely výstav a ekonomiky chovu, jsou tito ptáci chováni:

  • ve zvýšených hygienyckých podmínkách,
  • líhnou se často pouze v líhních,
  • ptáci mohou být citlivější k nemocem a parazitům. Jejich extenzivní chov může znamenat  větší ztráty v prvních letech chovu.

Ptáci jsou citlivější k nemocem a parazitům. Jedinci z těchto chovů jsou vhodní pro výstavy a uzavřený chov. Jejich využití v extenzivním chovu  může být spojeno s velkými ztrátami v prvních letech chovu.

Máme-li tu možnost, vybíráme si pro chov kusy, které byly odchovány vlastními rodiči nebo pěstouny a měly možnost volného výběhu. Výhodou je, pokud má chovatel více druhů drůbeže pohromadě (v přijatelném poměru na velikost výběhu).

Takoví jedinci mají velmi dobře vyvinutý imunitní systém. Odchov pod rodiči a ve výběhu umožní, aby mládě přišlo do styku se všemi možnými viry, bakteriemi a parazity. Drobnými infekcemi se pak imunitní systém cvičí (co tě nezabije, to tě posílí). Tak jako u všech živočichů předávají rodiče na potomky protilátky, které jej chrání v prvních týdnech života. Proto jsou tito ptáci zárukou odolného potomstva ve Vašem dalším chovu.

Určení pohlaví

I uznávaní odborníci nemají 100% úspěšnost. Chybí totiž vnější rozdíly ve zbarvení a na rozdíly ve velikosti se také nedá spoléhat. Houser bývá obvykle trochu větší a má vzpřímenější postoj na rozdíl od husy, která je usedlejší. Houser má písklavý pronikavý hlas (často s nápadným přechodem tenký/hrubý jako by "mutoval"), husa má hlas hlubší.. Houser se  ve vodě dvoří. Při tom ladně hlavou nabírá vodu na křídla, ale nesnaží se koupat, pouze se předvádí - tok housera. Výsledek je ten, že husa z vody uteče a ve vodě zůstanou pouze houseři, kteří se snaží pářit navzájem. Oba se snaží zobákem dotýkat hřbetu toho druhého a vylézt na sebe. Vypadá to trochu jako boj. U více houserů dojde i k vytvoření uzavřeného kruhu, kdy se každý snaží vylézt na toho druhého. V takové šlamastice žádná husa nikdy nebude. Houser je rovněž agresivnější. Husa při odchytu obvykle prchá, po polapení nadělá velký rámus. Houser je ochoten i bojovat při odchytu spíše kouše, než křičí.

Další metodou  je kloakální. U dospělých jedinců lze po masáži a přitlačení kloaky na správném místě najít "penis" housera (u vrubozobých mají samci jakousi formu penisu, v ptačí říši to není běžné). Metoda je spolehlivá především u dospělých jedinců a chce to mít praxi.

Všechny vnější znaky a rozdíly v chování jsou nejlépe pozorovatelné u dospělých jedinců. U hus mladších 1 roku je obtížnější rozlišit pohlaví.

Pud sezení u hus

U drůbeže je z ekonomických důvodů šlechtěním potlačován pud sezení na vejcích. Důvodem je plná automatizace líhnutí. Proto se za nejlepší plemena (z ekonomického pohledu) považují ty, které mají vysokou snášku vajec (a oplozenost) v jedné sezóně v prvních 3–4 letech života. Koupíte-li husy z velkochovu, pak se může stát, že husa na vejce nezasedne, nebo na vejcích neusedí požadovanou dobu inkubace. Je to ale individuální. Zkušenosti chovatelů ukazují, že mají-li husy dobré podmínky a hlavně klid, pak se o hnízdění pokusí i tito ptáci z velkochovů. Pro chovatele je to však větší starost. Husy plemen šlechtěných na vysokou snášku snášejí v jednom cyklu 40-60 vajec (landéské, labutí) u některých plemen i více.  To je opravdu dlouhé období až čtyř měsíců, během kterých husa neustále potřebuje kvalitní krmení (kompletní směs pro nosnice), minerální doplňky a nevystačí si pouze s travnatým výběhem. Nároky jsou i na housera. Husa je pak při posledních vejcích dost unavená, vystele hnízdo peřím a odsedí si jenom týden, nezasedne vůbec, nebo donáší při inkubaci neoplozené vejce. Starší houser není schopen oplodnit všechny vejce a poslední kusy vhodné pro inkubaci mají už velmi nízkou oplozenost. Ve výsledku se tedy chovatel housat vůbec nedočká, i když husa na vejcích sedí.

Ani nákupem od drobnochovatele dnes nemáme jistotu, že jde o housata odchována rodiči. I drobní chovatelé dnes díky cenové dostupnosti pořizují plně automatické líhně a díky tomu odchovávají také husy bez zachovaného pudu sezení. Řešením je tedy nákup hus těch plemen, u kterých se pud sezení záměrně udržuje. V našich končinách jde o husu českou a slovenskou. Ideální je kupovat husy v období, kdy je ještě vodí rodiče, máme největší jistotu, že tyto housata vyseděla husa.

Délka života hus a doba ponechání v chovu

Často se setkávám s názorem, že pro chov se ptáci ponechávají maximálně 4 roky, aby byla zachována plodnost a tedy i užitkovost. Tato informace se většinou opisuje dokola z publikací věnovaných podnikání v drůbežářství. Husy se dožívají v dobré péči dvaceti let. Po celou dobu jsou jedinci plodní a odchovávají mladé. Samozřejmě toto platí v našem extenzivním chovu, kde máme párek hus. Velkochovy vyžadují, aby husa snesla za sezónu více než 80 vajec ve dvou cyklech a houser musí oplodnit v tomto marathónu až tři husy najednou. Ptáci staršího věku takových to výsledků už nedosahují a vznikají ekonomické ztráty. Ve velkochovech musí být ještě zohledněno nebezpečí šíření nemocí u starších ptáků. Uplatňuje se častější obměna chovných ptáků aby se předešlo epidemiíím. V malém chovu je husa, která každý rok nanese hnízdo 10-15 vajec, vysedí a odvodí housata, velmi cenná. V chovu se ponechává prakticky na dožití nebo ukončení chovu. V chovu si však udržujeme poze zdravé a vitální kusy a mámeli podezření, že pták není v kondici, řešíme tento stav s veterinářem.

Pokračování - odchov housat.

Marián Franko Marián Franko
Autorem od: 20.11.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

13.07.2016, 11:33
Mam dve husy a jednoho housera. Ted mi zacaly ztracet peri. Houser nema zajem o husy. Zacaly i mene jist. Prosim o radu jestli nahodou nedelam nekde chybu. Dostavaji namocene pecivo hlavni jidlo oves jecmen a psenici take jsou na pastve a maji pristup k vode kde se muzou koupat. Dekuji za radu.
26.02.2016, 07:16
Loni jsem se pokusila prvně o odchov vlastních housat. Husa sice nanesla asi 20 vajec, zasedla a poctivě seděla celou inkubační dobu, ale vejce nebyla oplodněná, přestože se houser snažil. Kdykoliv jsem je ale zahlédla při páření, měla jsem dojem, že i přes veškerou snahu, nedošlo ke správnému spojení. Letos to zkouším ještě jednou se stejnými ptáky, protože podle článku, byl možná houser příliš mladý, ale moc velké naděje si nedávám. Je možné, že dvouletý houser bude úspěšnější?
13.02.2016, 15:59
Dobrý den, mám hejno hus landesek.Předpokládám že je tam 5x husa a 6x houser.A mám problém :-) všude čtu že se husy musí rozpárovat,ale jak??Je jedno koho dám ke komu???Nevšimla jsem si že by se nějak mezi sebou upřednostňovali.Jsou to loňské husy a od mala co jsem je koupila asi 3týdení jsou spolu v hejnu.Děkuji za případnou radu nebo komentář :-)
13.02.2016, 13:55
Mám chovný kmeň landeských hús (1+2) začali mi znášať podľ môjho názoru každa hus po jednom vajci a odvtedy ani ťuk. Môže mi niekto poradiť čo mám urobiť alebo povedať čo sa deje? Vdaka za každú radu,pripomienku
24.07.2015, 20:05
Prosím o radu, kdy škubat prvně husy.Ztrácí prachové peří i brka větší.
Díky.
04.04.2015, 15:30
Nevím tedy jak koza za husami...
2 husy s jedním houserem ve stejném výběhu spolu s ovcemi, odhánějí ovce od všeho co je jejich potravou a chovají se velmi teritoriálně...
28.02.2013, 20:26
Panu Tomášovi: Domnívám se, že osamělá koza naopak bude za husami chodit, protože touží být v nějaké společnosti. Domnívám se, že naopak případná housata budou chodit za kozou (pokud tam nebudou dospělé husy). Ale koza za housaty asi nepůjde do vody. I jedinci různých druhů domácích zvířat dají přednost společnosti jedinců jiného druhu před vlastní osamoceností.
28.02.2013, 07:32
Dobrý den,

chci se zeptat jestli můžu mít jeden výběh (louku) pro 6 hus a jednu kozu? Nemůžou mezi nimi nastat nějaké konflikty?

Díky