Umělá inkubace a typy líhní

Typy a stavba líhní

Obecně lze říci, že líheň je zařízení, které udržuje stálou teplotu, vlhkost a v lepším případě otáčí vejce. Při ideálním rozvrstvení teploty vyžaduje většina druhů ptáků teplotu 37,5 stupňů celsia. Níže je zhruba popsán mechanismus dvou typů líhní.

Líhně s přirozeným prouděním vzduchu (bez ventilátoru)

Tento typ líhní je starší, ale v současné době stále používaný, vyráběný a dodávaný do prodejen. U nás je nejznámějším výrobcem firma BIOSKA Sedlčany. Tyto líhně mají jedinou nevýhodu v tom, že v nich nelze vejce skladovat do pater nad sebe, ale pouze na jednu úroveň. Tímto se výrazně zmenšuje kapacita líhně. Dále tyto líhně nejsou obvykle vybaveny automatickým otáčením vajec (není však podmínkou), samotný princip na kterém pracují, to téměř neumožňuje. Aby bylo možno názorně vysvětlit, jakým způsobem jsou vejce inkubována, pomůže nám jednoduchý obrázek, který znázorňuje typickou líheň bez ventilátoru. Začneme od zdola.

Světle modrý obdélník znázorňuje misku s vodou. Ta dodává odpařováním vlhkost líhni, která má pro tyto účely a pro účely správné ventilace umístěno několik malých otvorů na dně a víku líhně. Modré šipky znázorňují proudění čerstvého vzduchu. Vejce jsou umístěna na pevném sítě. Oranžové šipky pak ukazují, jak sálá teplo ze zdroje, který je představován červeným obdélníkem. Ten je zpravidla umístěn tak, aby pokrýval celou plochu, na které se nacházejí vejce (obvykle je to topná spirála či topný kabel). Jak je vidět, čerstvý vzduch se zde střetává s teplým, což způsobuje jak vlhkostní, tak hlavně i teplotní rozvrstvení ohřátého vzduchu v líhni. Proto i v návodech najdete detailní informace, jak líheň nastavit, abyste byli při inkubaci úspěšní. Teploměr je v těchto líhních umístěn vždy uprostřed, kde se nachází i termostat. Jak již bylo zmíněno, v líhní je teplotní rozdíl. Jestliže teplota teploměru je například 38,6 °C pak pokud ho zanoříme o 0,5cm hlouběji do líhně, pak bude již jen 38 °C . Takže pokud budeme líhnout vejce slepic, budeme muset nastavit teplotu těsně nad vejcem okolo 39 °C aby teplota na opačném konci byla okolo 36-35 °C . Tyto líhně ale počítají se stálou teplotou prostředí, kde jsou umístěny. Výraznější změna teploty v místnosti, kde je líheň, snižuje líhnivost. Přesný návod nám poskytne dokumentace přiložená výrobcem. V případně vlastní výroby, je nutno zkoušet a testovat.

Pokud si přečtete i informace o líhních s ventilátorem můžete dojít k závěru, že líhně bez ventilátoru jsou již zastaralé a pracné na obsluhu. Z časti je to pravda. Otáčení vajec je náročné, protože musí být pravidelné, nesmí být vynecháno a při tomto typu líhně musíte vejce nejen otočit, ale také přemístit vejce ze středu, kde je o něco vyšší teplota na okraj, po každém otočení (alespoň 2x denně). Na druhé straně jde o přirozenější inkubaci než u líhní s ventilátorem. Teplotní rozvrstvení je v přírodě naprosto běžné. Jen si představte, že by slepice dokázala v hnízdě udržet stálou teplotu 37,5 °C u všech vajec. Prakticky je to nemožné. Ale slepice instinktivně obrací vejce a přesunuje je v hnízdě tak často, že to zárodkům vůbec nevadí. Naopak bylo prokázáno, že ochlazovaní části snůšky, která je na okrajích hnízda, zárodkům prospívá. Tento typ líhní navíc respketuje fakt, že vejce od druhého týdne teplo samy varábějí, teplo sálá nahoru a termostat s ním pracuje. Proto i tyto líhně v rukou člověka s dostatečnou trpělivostí a s dostatkem času, přinesou vnikající výsledky.

Líhně s ventilátorem

Tento typ líhní je dnes velmi často používán a to především ve  firmách zabývajících se líhnutím a distribucí kuřat do drůbežáren. Jde o naprosto odlišné konstrukční řešení, které umožňuje umístit vejce do několika pater, a v případě automatického otáčení nemusíte, kromě prosvětlovaní, na vejce šáhnout po celou dobu inkubace. Důležitým zařízením navíc je výkonný ventilátor, který po celou dobu inkubace, rozhání teplý vzduch v prostu, kde se nacházejí vejce tak, že je teplota stejná téměř kdekoli v líhni. Názornější bude opět obrázek:

Modrý obdélník nám opět znázorňuje misku s vodou. Malé žluté žárovky představují topné těleso. Přičemž nejde jen o ilustraci, ale mnohdy o skutečný zdroj tepla u domácích líhní. Zelený obdélník pak znázorňuje výkonný ventilátor a oranžové šipky proudění teplého vzduchu. Máte-li dostatečně výkonný ventilátor je umístění teploměru libovolné. V případě, že během cirkulace přeci jenom dochází k nějakým teplotním ztrátám, je vhodnější umístit ho na začátku oběhu. Nižší partie líhně je pak možné využívat jako dolíheň, neboť vejce v dolíhni potřebují nižší teplotu a zároveň padající skořápky nezašpiní vejce, která se teprve inkubují. Modré šipky znázorňují místo odkud je možné otvory v líhni přivádět čerstvý vzduch. Na obrázku není uvedeno, ale tyto líhne mají ještě jeden ventilátor, ketrý zajišťuje výměnu vzduchu v líhni.

Tyto líhně mají řadu výhod

Obvykle je zde prostor pro umístění zařízení, které obrací vejce. Nejnižší partie líhně lze využít jako dolíheň, takže je možné inkubovat vejce průběžně. U líhní bez ventilátoru je vyloučeno, aby byly do líhně vejce vkládány s nějakým časovým odstupem. Teplota je stejná v celé líhni nemusíme se tedy bát, že vejce umístěna na okrajích se nevylíhnou z důvodu nižší teploty. Jednou z dalších hlavních výhod je rychlost s jakou je líheň schopná znovu obnovit teplotu a vlhkost při otevření, nebo se vytopit od studena do 37,5 °C.

Zároveň zde jsou i nevýhody

Jednou z nich je vlhkost, ta musí být pečlivě hlídána protože tyto líhně mají tendenci vejce více vysušovat. Dále nejde o tak „přirozené“ líhnutí jako u líhní bez ventilátoru, jakýkoli malý nedostatek má již vážné následky na vývoj kuřat. Například bylo pozorováno, že u líhní bez ventilátoru jsou vejce mnohem méně citlivá na výkyv v teplotě než u líhní ventilátorových, kde se teplota téměř nepohne (Max +- 0,1 °C ). Přesto všechno je úspora práce velmi vysoká, takže tyto líhně převládají a mívají podobu od líhní malých, které postavíte na stůl,  až po profesionální líhně, kde je vytápěný prostor v rozměrech pokoje 5*10m, ventilátory mají průměr 2m a kapacita se počítá na desetitisíce vajec.

Jak si vyrobit líheň?

Internet dnes nabízí dobré návody, jak si vyrobit vlastní líheň. I trh nabízí hodně finálních dílů v podobě digitálních termostatů, vlhkoměrů nebo motorků a převodů k otáčení vajec. Šikovný kutil si může sestrojit líheň s polovinou nákladů líhní prodávaných a s mnohem větší kapacitou.

Chtěl bych nadšeným chovatelům ale doporučit koupi líhně jako hotového výrobku. Líhně jsou totiž odzkoušené a dokonale vyladěné. Výrobci garantují funkci líhně a také její nastavení tak, abychom se při líhnutí vyhnuli nemilým překvapením nebo zklamáním. Jak bylo řečeno výše, špatné parametry během líhnutí můžou mít velmi špatné následky. Kuřata se mohou líhnout s nevyvinutými orgány, deformované a slabé. Neschopné se samy vylíhnout, s poruchou motoriky či jakkoli jinak abnormální. Pokud se jednou rozhodneme jít do chovu drůbeže, brzy zjistíme, že ekonomiku raději nechceme ani znát :)  proto doporučuji líhně koupit u renomovaných výrobců. Kromě nepovedeného líhnutí máme větší jistotu bezpečnosti líhně. Především líhně vyrobené z předělaných zařízení typu trouba nebo gril mohou být nebezpečné a před jejich výrobou nebo koupí od „výrobce“ bych varoval. Správně konstruovaná domácí líheň by měla mít pouze takový výkon, který i po selhání termostatu nezpůsobí zbytečné přehřátí líhně, popřípadě by měla mít dvojité jištění.

Závěrem

Umělá inkubace je přírodě jen málo podobná. Příroda má líhnutí nastaveno na jiných pravidlech, proto bychom měli umělé líhnutí brát jako pouze doplňkovou alternativu chovu, a ne základní způsob množení drůbeže. Umělá inkubace je pro vyvíjecí se kuře vždy do jisté míry stresující. Stejně jako savcům nesvědčí prostředí klimatizovaných budov, není pro zárodek kuřete prostředí stále přesné teploty a vlhkosti ideální. Máte-li zájem dozvědět se o úskalích umělé inkubace více, doporučuji zde na serveru tento článek: Inkubace přirozená a umělá, Podmínky vylíhlého kuřete, Jak dlouho se vlastně líhne kuře?