Podmínky vylíhlého kuřete

velikost písma:  A A A
13.09.2012, 20:04     Autor: Jiří Hladík     3683 zobrazení     0 komentářů

Uchovávání vajec v přírodě před tím, než začne kvočna sedět má jiné a lepší principy než jaké praktikujeme i v těch nejmodernějších líhních. Líhnutí přirozeným způsobem se také dost zásadně liší od umělé inkubace. Samotné klubání a vylíhnutí je také jiné.

Rozdíl je v tom, že pod kvočnou není průvan jako v dolíhních

Kvočna poskytuje kuřatům kontaktní teplo. Je to jednoduché, prosté, a přesto jsme se při umělém líhnutí vydali zcela odlišnou cestou. Na tom ovšem nelze nic změnit. Je ale skutečností, že v přírodě má čerstvě vylíhlé kuře zcela jiné podmínky. Pokud by kuřata po vylíhnutí pípala stejně jako v dolíhních, byl by to tak výrazný signál pro predátory, že by dnes kuřata, potažmo drůbež, a s nimi všichni nekrmiví ptáci dávno následovali osud brontosaurů. Toto pípání je signál pro vodiče, že se musí změnit něco zásadního. Pokud se tak nestane, pak je pro kuře lepší zemřít spolu s nemožným vodičem a dále tento šlendrián nereprodukovat.

Mokré kuře je velmi náchylné na prochladnutí. Je to stejné, jako když vylezeme z vody. Může být teplo, ale pokud fouká vítr, je nám chladno. Pokud namočíte kuře a dáte ho samotné na lísku jakékoliv velkokapacitní dolíhně, vcelku spolehlivě uhyne. Úspěšně přežije pod kvočnou, popř. v kontaktu s vejci a kuřaty. Vylíhlá kuřata při styku s kontaktním teplem ihned ztichnou a dalších 24 hodin ani nepípnou. V této fázi, která není stresující, se velmi intenzivně vstřebává žloutkový váček, a kuře se celkově stabilizuje. Takto se kuřeti bez stresu dostává vše potřebné. Není problém si tuto vrozenou vlastnost v praxi ověřit.

Proto dnes většina líhní před překládáním vejce prohlíží a překládá pouze oplozená vejce se živými zárodky. Standardní počet vajec a tím pádem i přibližně stejný počet vylíhnutých kuřat umožní nastavit v dolíhních optimální podmínky.

Při naskladnění kuřat do hal cítí kuřata potřebu co nejrychleji najít zdroj tepla, což se v celoplošně vytápěných halách hledá dost těžko. Je ideální (pokud to ekonomická situace dovolí) mít v halách rovněž infra zdroje tepla, kde si kuře může samo najít zónu, která mu vyhovuje. Část kuřat, která má jen drobný problém, se nám v celoplošně vytápěných halách bez této vymoženosti uchodí téměř k smrti. Důležitým požadavkem je, aby v centrálně vytápěných halách nebyl u podlahy průvan a aby tak absence zdroje tepla byla eliminována na minimum.

Se stále se zvyšující užitkovosti zákonitě vzrůstají přirozené potřeby kuřat. V minulosti jsme upřeli kuřatům noc a dnes se k této přirozenosti vracíme. Stejně tak přichází doba, kdy pro úspěšný start budou brojleři vyžadovat zdroj tepla, neboť oni sami si nejlépe dokáží najít teplotu, která jim nejvíce vyhovuje.

Za hlasem svého vodiče

Znáte je všichni, kdo jezdíte autem. Bažanti a nejenom obecní. Na podzim se začnou objevovat u silnic a hlavně v oblastech, kde mají myslivecká sdružení dost peněz nebo u bažantnic jako je Konopiště či Židlochovice, kde se ve větším specializují na výrobu těchto živých terčů. Proč se tihle uměle odchovaní ptáci v největší koncentraci vyskytují právě u silnic bylo chvilku záhadou. Rozřešení bylo velmi jednoduché a prosté. Mláďata nekrmivých ptáků přijímají hlas svého vodiče už při proklubání do vzduchové bubliny. V přírodě není čas na nějaké zbytečně zdlouhavé procesy. No a tito ptáci při proklubání do vzduchové bubliny a nebo možná už dříve zaslechli ventilátory v dolíhních. Jsou odsouzeni jít do své smrti za hlasem svého vodiče a tak proto jsou u silnic, kde je toho rámusu relativně nejvíce.

Je dobré počítat s tím, že i užitkoví hybridi, ať jsou to slepice, krůty, kachny nebo husy, jsou vybaveni touto schopností. A s kým si v prvních fázích života povídal ventilátor, ten do své smrti půjde za rámusem.

Jiří Hladík Jiří Hladík
Autorem od: 02.01.2014
4 články 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.