Inkubace přirozená a umělá

velikost písma:  A A A
19.10.2012, 21:41     Autor: Jiří Hladík     3592 zobrazení     1 komentář

Běžně prováděné skladování násadových vajec se od dějů v přírodě často značně liší. Další velmi diskutovaným tématem jsou inkubační teploty. Podle mého názoru i zde se velmi vzdalujeme přirozenému líhnutí. Při řešení problému s přehříváním vajec v líhních jsem dospěl k velmi zajímavému poznání, ale nepředbíhejme.

Teplota kvočny u hrabavých ptáků je asi 39,5 °C. Touto teplotou je vejce zahříváno pouze ze shora, spodní teplota hnízda je asi 35-36 °C. Průměr těchto dvou teplot je vlastně pro nás teplotou inkubační. Protože v oblasti zárodečného terče je nižší měrná hmotnost, zárodek se otáčí vždy nahoru za zdrojem tepla. V prvních fázích inkubace se mu asi dostává více tepla, než pří umělém líhnutí. Toto je pouze úvaha, ale jsem přesvědčen, že to tak funguje. Zárodek je schopen většího růstu při vyšších teplotách v první fázi inkubace.

Při umělém líhnutí teplý vzduch obtéká vejce stálou inkubační teplotou asi 37,8 °C.

Dále se vejce pouze jednu třetinu času (7 dní) ohřívá inkubační teplotou , dvě třetiny času (14 dnů) se vejce inkubační teplotou chladí. Lze z našeho pohledu konstatovat, že vejce je dobře oblečené a v líhni je jim stále horko. Zárodek teplo stále odvádí. Vejce také znají něco jako úpal. Říkáme tomu vznešeně horečka zárodku, ale je to úpal. Zárodek si zvedne skokově svou teplotu o 1 °C (i více) a teplo odvádí a odvádí. Takto vylíhnutým kuřatům je stejně jako nám po úpalu, pokud jsme ho kdy měli.

Jak zabránit nebo omezit horečku zárodků jsem řešil v roce 1987. Pořídil jsem si termistory kvůli lepšímu měření v čase (rozlišení 1/1000 stupně ) a sledoval jsem, za jakou dobu se mi v který den inkubace povede snížit povrchovou teplotu vajec na přijatelnou úroveň. Termistory jsem měl odizolované kouskem polystyrenem, abych snímal pouze povrchovou teplotu skořápky. Je pochopitelné, že čím starší vejce, tím se velmi výrazně prodlužoval čas potřebný ke zchlazení vajec na přijatelné teploty. Jaké ale bylo mé rozčarování, když při inkubační teplotě 35,5-36 °C po delší době chlazení začala teplota povrchu vajec stoupat. Opakovaným měřením jsem se přesvědčil, že slepičí vejce po 17.dnu inkubace mají schopnost zvednout svou vlastní teplotu. To je zřejmě ten trik, kterým hrabaví ptáci v přírodě spotřebovávají to kvantum energie, se kterým si my v líhních často nevíme rady. Zároveň tak zárodky otužují. Pokud je vejce pálí, hnízdo opustí, vejce se chladí a někdy dost dlouhou dobu. Nicméně ptáci velmi citlivě vnímají teplotu vajec na hnízdě. Líhnou se jim mláďata zcela jinak vybavená, mají menší nároky na teplo a jsou otužilejší. Vyrábět teplo je učí kvočna v konečné fázi inkubace. Toto je podle mne jeden ze zásadních rozdílů mezi přirozeným a umělým lihnutím. My obrazně řečeno líhneme trochu upocená a teplem utahaná kuřata.

Systém chlazení vajec známe u kachen a nebo husí. U slepičích vajec nám tato potřeba zatím uniká. Vejce brojlerových kuřat jsou vetší a mají také jiný energetický projev než vejce nosných hybridů. Dále zde platí pravidlo, že čím větší vejce, tím má menší povrch vůči své hmotě a tím pádem zárodky hůře odvádí teplo. Systém chlazení nebo respektive donucení zárodky taky chvilku teplo vyrábět se tu zdá velmi opodstatněný.

Chlazení vajec ve velkokapacitních líhních je ale věc velmi ošidná, neboť velmi silné proudění vzduchu (velký energetický tok) a také velké množství vajec vůbec nedovolí tento proces nastartovat a část zárodků ihned nekompromisně podchladíme a části se snížení teplot vůbec nedotkne. Teplotní poměry na hnízdě s velmi mírným proděním vzduchu jsou pro vejce ideální.

Jiří Hladík Jiří Hladík
Autorem od: 02.01.2014
4 články 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

22.05.2013, 09:09
Velmi zajímavý článek, chovu se věnuji už nějaký ten pátek přirozeným způsobem a mé postřehy o otužilosti kuřat a vajec jsou stejné. Otázkou však zůstává, jestli jsme tou dokonalou automatizací výroby drůbežího nedokázali za ty desetiletí umělého líhnutí selektovat již jen líhňové kuřata, které tyto podmínky vnímají už jako standart. Nevíte náhodou někdo, zda vejce brojlerů mají nějakou odchylku v líhnivosti, když se dají pod kvočnu? Není už to tak, že se tyto kuřata nedokážou vyrovnat s přirozeným způsobem líhnutí? Nebo jsou ještě stále zpětně „kompatibilní“ :-)