Ustájení dospělých slepic

Jaké parametry by měl mít dobrý kurník

velikost písma:  A A A
19.10.2012, 21:43     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     8442 zobrazení     1 komentář

Vhodné ustájení je jedním z předpokladů úspěšného chovu slepic. Přestože existuje mnoho literatury zabývající se stavbou a vnitřním zařízením kurníku, mnohdy vlastní realizace stavby bývá zlehčována. Pro stavbu těla a vlastnosti vlašek je vhodné vnitřní zařízení kurníku patřičně přizpůsobit.

Jedná se zejména o prostornější východy z kurníku, snášková hnízda i odstupy mezi jednotlivými hřady. Při stísněných prostorech značně trpí u vlašek jejich pernaté ozdoby, které jsou více vyvinuté než u těžších plemen slepic. Pozornost musíme věnovat také zábranám na krmítkách, aby nedocházelo k poranění hřebenů. Není v zásadě důležité je-li kurník dřevěný nebo zděný. Důležitá je však jeho tepelná izolace. V žádném případě by nemělo v kurníku mrznout. V době nejnižších zimních teplot, bychom měli v kurníku udržovat teplotu kolem 2-5 stupňů. Pokud je to možné, tak raději nepřitápíme. Nesmí to být však na úkor výměny vzduchu. Bez přitápění se neobejdeme v nejchladnějším období roku, zejména při delším trvání nízkých teplot. Doporučeným počtem 3 ks velkých vlašek (popř. 5 ks zdrobnělých) na m2 podlahové plochy nebo 0,65 m3 kurníku / ks, není možné požadovanou teplotu zajistit. Doporučuje se udržovat rozdíl teplot mezi venkovním prostředím a kurníkem kolem 3 až 5 stupňů. Předchází se tím nachlazení drůbeže. Pokud již vypouštíme drůbež ven za mrazu (do -5), ošetříme hřebeny tukem bez příměsí vody. Vypouštěním slepic do nižších teplot, vystavujeme slepice zbytečným zdravotním komplikacím, nehledě na to, že venku nic k snědku nenajdou. Proto v době tuhých mrazů necháváme slepice zavřené v kurníku, zajistíme jim plný servis a dostatečně větráme. Z tohoto vyplývá požadavek na dostatečnou plochu kurníku. Nejčastější velikost kurníku pro hejno slepic kolem 20 ks se pohybuje kolem 5-8 m2. V takovém prostoru lze dobře uspořádat veškeré vnitřní zařízení.

Ventilační zařízení je nedílnou součástí kurníku, stejně tak jako okno. Existuje několik větracích systémů (stropní, komínové nebo jejich kombinace). Větrací systém by měl být samostatnou částí v kurníku. Slouží převážně v zimním období, kdy se nevětrá okny. Nejvhodnějším řešením i pro takto malé chovy je komínové větrání. Jedná se o šachtu, která začíná 40 cm od podlahy a vyúsťuje 50 cm nad střechou. Má dva otvory. Jeden je přímo u podlahy a druhý u stropu. Slouží k odvádění vodních par a „vydýchaného" vzduchu z kurníku. Při silných mrazech se vzduch odvádí pouze otvorem u podlahy. Správný systém má ještě přívodní větrací otvor, který přivádí zvenčí čerstvý vzduch odspodu a vniká do kurníku u stropu, aby se mírně ohřál. Plášť obou šachet by měl být také izolovaný. Přívodní a odvodní otvory se opatří nejlépe regulovatelným uzávěrem (šoupátkem). Platí zásada, že velikost odvodního otvoru je dvojnásobná než velikost přívodního. Pro kurník s 20 ks postačí průměr šachty 10 cm. Účinnost větrání můžeme zvýšit kanálovým ventilátorem, který se dá sehnat i s nízkým příkonem (30 W) a s pomocí časového spínače nastavit jeho spouštění. Dobrému mikroklimatu nepřispívá chybně doporučovaná hluboká podestýlka, která je příčinou uvolňování značného množství čpavku i vlhkosti, které v drobném chovu v zimním období nelze odvětrat. Může být také příčinou vzniku střevních potíží s jejich následným přetrváváním. Vhodnější je dokonale izolovaná podlaha s nízkou vrstvou podestýlky, kterou měníme týdně nebo maximálně po dvou týdnech. Okna svojí velikostí tvoří 1/5 až 1/8 z podlahové plochy kurníku. Rovněž pro tepelnou izolaci se dělají zdvojená nebo alespoň dvojitě zasklená s 3 cm mezerou. Využít se mohou i novější materiály, které jsou méně tepelně vodivé (polykarbonátové desky). Výhodná je konstrukce oken, kdy horní díl (1/3) je sklopný dovnitř. Celé okno by mělo být vyjímatelné pro letní období. Staví se 40 cm od podlahy, aby světlo pronikalo na celou plochu podlahy. Okna bývají poměrně vysoká (120 cm) vzhledem k pracovní výšce kurníku, která se pohybuje mezi 180 - 200 cm. Pro zajištění dostatečné délky světelného dne v zimním období je třeba kurník vybavit elektrickým osvětlením. Dostatečné osvětlení zajistí 3 - 4 W/m2. Vyšší intenzita světla je nežádoucí, vede k větší agresivitě slepic. Délka světelného dne stačí 14 hodin. Příliš dlouhý den má podobné následky jako vysoká intenzita světla.

Uspořádání vnitřního zařízení kurníku předurčuje využití prostoru. Stěny kurníku se snažíme upravit tak, aby byly hladké a splňovaly požadavky na zoohygienu. Nedílnou součástí kurníku jsou hřady s trusným stolem, snášková hnízda, krmítka, napáječka a popeliště. Všechno zařízení stavíme na nožkách, aby prostor podlahy zůstal volný pro pohyb slepic. Trusník bývá ve výšce 70-90 cm od podlahy. Volnou plochu pod trusným stolem lze alternativně využít při oddělení chovného kmene (1,5-6) na období sběru násadových vajec. Nad trusníkem ve výšce zhruba 30 cm jsou hřady. Účelné je pod hřady instalovat pletivo a znepřístupnit tak prostor s trusem slepicím. Hřady stavíme 30 cm od stěny a 40 cm mezi sebou. Jsou to tyče o profilu 3/5 - 5/6 cm se seříznutými horními hranami. Hřady je lepší stavět s výškovým rozdílem mezi první a posledním hřadem 10-15 cm. Předejdeme tím obsazováním prvních hřadových tyčí. Zadní hřady zůstávají volné, zejména pokud jich je více za sebou. Pro správné hřadování na hřadech je důležité, aby hřady tvořily nejvyšší místo v kurníku, Jinak dochází k návyku hřadovat na jiných zařízeních kurníku a znečisťování tohoto zařízení trusem. To platí zejména o snáškových hnízdech. Snášková hnízda v podmínkách drobných chovů stavíme individuální a to buď kontrolní nebo otevřená. Kontrolní hnízda se vyrábí hlubší (40 cm) a otevřená 35 cm. Šířka hnízda je 30 cm a výška 35 cm. U zdrobnělých vlašek volíme rozměry o 5 cm menší. Pokud provádíme individuální kontrolu snášky, počítáme jedno hnízdo na dvě slepice. Pokud se kontrola neprovádí, postačí hnízdo pro 3-4 slepice. Všeobecně se uvádí více slepic na jedno hnízdo, ale vlaška je velmi vybíravá netrpělivá a při malém počtu hnízd dochází častěji k zanášení vajec. Hnízda stavíme ve skupinách, čím se ušetří materiál na jejich stavbu. Nejvhodnější je stavět ve dvou řadách a 40 cm nad podlahou. V době zařazení mladých kuřic do hejna dospělých slepic je dobré pro úspěšnější návyk na hnízda, umístit spodní řadu hnízd přímo na podlahu. Horní část se opatří zešikmenou stříškou, aby se zabránilo jejich znečištění trusem. Tento prostor se může využít k uložení vajec během dne a pro umístění evidence o kontrole snášky. Před jednotlivými řadami (15-20 cm) jsou náskokové tyče, podobné hřadům. Výbornou pomůckou je zešikmené dno hnízda nebo dvojité dno, které zabraňuje znečištění, ohřívání vajec dalšími slepicemi nebo jejich požírání. K přístupu do hnízd lze využít i plochu nad prodlouženou zešikmenou podlahou hnízda. Hnízda nestavíme přímo proti oknům, aby v nich bylo přítmí a slepice měly při snášení potřebný klid. Přední otvor zmenšíme prkénky nebo v horní polovině zavěsíme látku.

Podélné krmítko a napáječku stavíme na podobné stolky jako trusník, ale pochopitelně nižší (kolem 35-40 cm). Zboku je možné připevnit malé krmítko na minerální grit. Popeliště tvoří bedna 1x1 m s výškou stěn 20 cm, naplněná 5 cm vrstvou písku. Pokud jsou výletové otvory otevřené do volného prostoru, je vhodné tyto otvory opatřit zavětrovači. Zabrání se tím přímému větru do kurníku. Pokud kurník tvoří samostatnou stavbu, je účelné vybudovat tzv. předsíňku, která slouží k přípravě krmiva, krátkodobému uskladnění vajec a zabraňuje také pronikání studeného vzduchu přímo do kurníku. V minulosti ve "velkochovech" u výběhových chovů bylo součástí každého kurníku hrabaniště. Sloužilo k pobytu slepic v zimním období, zejména k jejich slunění. Tvořily ho plné jednoduché stěny s přední (jižní) stranou opatřenou pletivem. Bylo napojeno na kurník. V drobných chovech je zřízení hrabaniště výjimkou. Na staveních podobnou službu poskytnou kůlny nebo stodoly. Pokud je kurník prostorný, lze se bez hrabaniště obejít.

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

22.07.2013, 23:32
Zdravím. Zrovna stavím kurník pro 8 slepic a Karla. Rozměry má 2,5 x 1,8. Mám tam různé vychytávky. Aby se snadno čistil, vyndám celou plochu podlahy a hned naberu do kompostu. (Čistím kurník 1x týdně.) Rošt neboli trusník lze snadno jednou rukou rozebrat a vystříkat. Všude je snadný přístup. I úložný prostor mám. A ve střeše je seno a sláma na podestýlku. A vám díky za rady ohledně větrání. Konečně jsem to vymyslela, pomocí vaší rady.. Něco jako klimatizace v domech. Vstupující studený vzduch bude ohřátý odcházejícím teplejším. Sice ne o moc, ale přece jen. A domeček bude mít tím pádem komín, takovou tečku.