Trojčata rysů z brněnské zoologické zahrady vyráží do světa

velikost písma:  A A A
13.01.2014, 21:21     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     3085 zobrazení     1 komentář

V květnu minulého roku se v brněnské Zoo narodila trojčata rysa kanadského. Nyní je čas vyrazit do světa, a tak odjíždí do Zoo Limpopo na západě Ukrajiny.

Mláďata zůstávají s matkou přibližně 10 měsíců a poté musí rodiče opustit, aby jim „nebránila v lásce“. Rysům se totiž blíží doba páření a chovatelé doufají v další odchov.

Roční samec přišel do Brna v roce 2003 z Ostravy a čtyřletá samice z Minnesoty v roce 2009. Společně pak přivedli na svět již sedm potomků. V roce 2010 to byla čtyřčata, která jsou dnes v soukromém chovu a minulý rok na jaře se narodil jeden sameček a dvě samičky. 

Rys kanadský je kočkovitá šelma, původně žijící na severní polokouli, zejména v Severní Americe. Dosahuje velikosti maximálně 1 metr a je asi poloviční oproti rysu ostrovidu. Charakteristickým znakem rysa kanadského je nápadná srst na tvářích a až 10 cm dlouhý hustý a jemný kožich, v létě světle šedé a v zimě stříbrobílé barvy. Ocas je asi deset centimetrů dlouhý, pahýlovitý s černým koncem. Dosahuje maximálně 15 kg hmotnosti.

Doba březosti u rysů trvá kolem sedmdesáti dnů a nejčastěji se rodí dvě až tři mláďata. V přírodě nežije samice společně se samcem, a proto se při prvním vrhu rozhodli chovatelé po narození mláďat oddělit samce od rodiny. Tentokrát byl od začátku společně s matkou i rysaty ve výběhu a milým překvapením bylo zjištění, že samec je velmi pozorný a starostlivý otec.

„V České republice chovala tyto rysy kanadské Zoo Ostrava od roku 1998. Až do roku 2010 se zde odchovalo téměř třicet mláďat. V současnosti je možné vidět tyto šelmy pouze v Zoo Brno a také Zoo Plzeň, kde mají jeden chovný pár,“ uvedla Monika Brindzáková, tisková mluvčí Zoo Brno a stanice zájmových činností.

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: 2,2 aratinga jendaj, 2,2 aratinga škraboškový, 1,1 amazoňan žlutolící, 1,1 amazoňan běločelý, 1,1 papoušek senegalský, 1,1 alexandr rudohlavý, 2,2 holoubek diamantový a také 6 ks suchozemských želv ostruhatých (Geochelone sulcata) - 3. největší suchozemská želva na světě. Zatím jde o mladé želvy bez určeného pohlaví. V minulosti jsem choval největší skupinu želv čtyřprstých (Testudo horsfieldii) v ČR - 30 ks, které jsem řadu let odchovával. Časem u mě však zvítězila touha přejít na větší druh želv.

Autorem od: 28.02.2013

Foto: http://nature.ca

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

12.08.2015, 08:53
a to je rys :...........