Stavba plástů

velikost písma:  A A A
30.01.2014, 16:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     1905 zobrazení     0 komentářů

Stavební pud včel se v silném a zdravém včelstvu začne projevovat již v prvním větším jarním přínosem pylu a nektaru. Právě v této době je nejvhodnější vkládat do včelstev mezistěny, abychom si nejdříve zajistili obnovu včelího díla. Opozdíme-li se, včely zastaví v úle všechny prostory, které jsou širší než 6 mm, a v úlech s vyšším podmetem, pokud tam není umístěn rošt, stavějí dílo do podmetového prostoru. Postupně se sílícím stavem včelstev využíváme stavební schopnosti k produkci vosku vkládáním stavebních rámků.

Včely na mezistěnách stavějí dílo - plást, skládající se z šestibokých buněk, kde včely odchovávají plod a ukládají převážně medné a pylové zásoby. Při stavbě využívají vosk z vložených mezistěn, protože mezistěny mají zpravidla větší tloušťku, než jaká vyhovuje včelám. Vosk z mezistěn využijí včely ke stavbě stěn buněk, a teprve když tloušťka stěn odpovídá jejich potřebě, zhodnocují voskové šupinky, které současně vyprodukovaly.

Ověřit si to můžeme tím, že mezistěny při výrobě obarvíme Eosinem; čím tlustší byly mezistěny, tím vyšší část stěn buněk si včely vystavěly z vosku, který odebraly z mezistěn. Teprve v kratší části buněk tam, kde již nestačil vosk z mezistěn (nadbytečný vosk včely využily), byly stěny buněk bílé, tzn. vybudované z voskových šupinek vyprodukovaných včelami. Svými pokusy to prokázal prof. Ing. Jaroslav Svoboda.

V minulosti a ještě i v současnosti se někteří včelaři mylně domnívají, že čím tlustší mezistěny, tím dříve je včelí dílo vystavěno a je pevnější. O tom, že včely využijí ke stavbě díla vosk s mezistěny, se včelař snadno přesvědčí tím, že si včelami rozestavěnou mezistěnu prohlédne proti světlu. Zjistí, že tam, kde včely již dílo vystavěly, je základ buněk mezistěn podstatně tenčí než tam, kde včely teprve se stavbou započaly nebo ještě vůbec nestavěly. Je-li dílo na tlusté mezistěně dříve vystavěno, nelze prokazatelně potvrdit. Rozhoduje o tam mnoho již dříve uvedených faktorů a je otázka, kam potom daly stavitelky své voskově šupinky.

Využití stavebního pudu včel

Již bylo řečeno, jaké podmínky musí být splněny, aby včelstva stavěla (byl u nich vyvinut stavební pud). Jsou-li tyto podmínky vytvořeny, je na včelaři, jak je dovede využít ke stavbě díla a souběžně k produkci vosku. Čím dále trvají příznivé podmínky, tím více vosku jsou včelstva schopna vyprodukovat.

Zásadou tedy zůstává, že každý včelař nejdříve dbá o obnovu díla - plástů. Do včelstev přidává tolik rámků s mezistěnami, aby měl dílo (plásty i souše) co nejkvalitnější. ON 46 6640 - Chov včel uvádí, že každým rokem je nutno vyměnit nejméně 1/3 plodištních plástů.

Podle nově získaných poznatků a zkušeností lze prokázat, že včelaři uplatňující všechny dosažené vědomosti dosahují několikanásobného výsledku. Rozdíly ovšem budou tam, kde nelze splnit dříve uvedené podmínky. Jiné výsledky budou na stálých stanovištích včelstev s jednou nebo dvěma snůškami a jiná při kočovném způsobu včelaření, kdy lze počet snůšek, a tím i produkci vosku zvýšit.

Využití stavebního pudu včel ke stavbě nového díla je jeden ze způsobů boje proti včelím chorobám, především nosematóze. Proto je v zájmu včelaře a zdravotního stavu jeho včelstev, aby plně využíval stavební pud včel k co nejčastější obnově díla.

V posledních letech se u nás ve velkém množství (v mnoha zemích podstatně dříve) používají v boji proti varroáze včel chemická látky. Bylo již prokázáno, že se chemické zplodiny spojují se včelím voskem a jejich koncentrace stoupá úměrně se stářím plástů v úlech, zvláště jestliže se včelstva ošetřovala opakovaně. Nahromadění chemických látek v díle - vosku, mezistěnách - by mohlo znamenat vážné nebezpečí pro další populace včel.

Má-li včelař již dostatek včelího díla, je v jeho vlastním zájmu, aby stavební pud včel využil k produkci vosku pomocí tzv. stavebních rámků.

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.