Chov zlatohlávků

velikost písma:  A A A
27.02.2014, 16:00     Autor: Rudolf Březina     2932 zobrazení     2 komentáře

V poslední době se chov zlatohlávků dostává do stále větší obliby. Stále se do chovu dostávají nové druhy a dříve v chovech vzácné druhy se stávají běžnějšími. Do obliby se chov zlatohlávků dostává pravděpodobně kvůli levnějším nákladům oproti „klasické“ teraristice, potřebě menšího prostoru a v neposlední řadě i relativně kratšímu času strávenému starostí o svěřence. Samozřejmě svoji roli sehrává také to, že se jedná o obor relativně nový a neokoukaný.

Cílem toho článku není poskytnout kompletní návod na chov, jelikož u některých druhů jsou nároky velmi specifické a těmi se budeme zabývat spíše v sekci jednotlivých druhů, ale spíše o návod všeobecný univerzální, který je vhodný pro většinu druhů.

Vajíčka

Počáteční stádium vývoje. Vajíčka bývají ve velikosti od 1 do 3 mm podle druhu. Většinou je necháme vyvíjet v teráriu, ve kterém byla nakladena a jen ve výjimečných případech u druhů, u kterých hrozí požírání, ze strany dospělců je odebíráme a inkubujeme mimo terárium. Při vybírání si počínáme opatrně a přenášíme je štětečkem, aby nedošlo k mechanickému poškození.

Larvy

Po vajíčku se jedná o druhé vývojové stadium. Larva během života prochází třemi svleky (instary). Nejdelší dobu stráví ve třetím instaru. V počátečním stádiu jsou larvy velmi drobné a tím i náchylné k mechanickému poškození během manipulace s nimi. Proto je lepší je přenášet např. nabráním na roh papíru nebo štětečkem. Během vývoje zvětší svůj objem několikrát. Velikost larvy záleží na kvalitě potravy a samozřejmě i velikosti druhu zlatohlávků. Stejně tak i doba vývoje je různá podle druhu. U některých druhů může být doba vývoje larvy třeba 2 měsíce u jiných druhů je 15 měsíců i déle. Chováme je nejlépe v plastových nádobách opatřených víčky s větracími otvory kvůli udržení vlhkosti. Velikost záleží na velikosti a počtu chovaných larev. Výška vrstvy by měla být dostatečně vysoká, aby si larva mohla pohodlně vybrat místo ke kuklení. U některých druhů zlatohlávků je i častý kanibalismus larev, proto je nutné chovat odděleně, nebo jim zabezpečit dostatek potravy nebo příkrmu aby se tato možnost minimalizovala.

Potrava

Potrava larev je vlastně substrát, ve kterém larvy žijí. Skládá většinou z lesní hrabanky  částečně zetlelého dubového a bukového listí. Na škodu není ani přídavek listí z ostatních listnatých stromů. Substrát by neměl obsahovat jehličí, jelikož obsahuje pryskyřici a může larvám zalepit kusadla nebo trávicí ústrojí.  Listí pokud možno nepřepravujeme ani neskladujeme v igelitových pytlích nebo uzavřených plastových nádobách, jelikož zapařený substrát je pro chov larev nevhodný. Toto listí rozdrtíme v mixéru, zahradním drtiči nebo vrtačkou s mixovacím nástavcem na požadovanou velikost. Pro kladení vajíček a odchov v prvním instaru je hodný jemně mletý substrát, pro další stadia můžeme použít hrubší substrát.

Další důležitou součástí pro substrát je trouch z listnatých stromů (buk, dub). Tento trouch je dvojího druhu bílý a hnědý (červený). O tom, který z těchto dvou druhů je vhodnější, se vedou diskuze. Můžu však z vlastní zkušenosti napsat, že mi larvy prosperují v obou druzích podobně ne-li stejně. Poměr obou těchto komponentů vhodný pro většinu druhů je přibližně 3 díly hrabanky a 1 díl trouchu.

Pro některé druhy je vhodný substrát s přídavkem kompostu z částečně zetlených trav. Neměl by obsahovat kuchyňské zbytky vyjma zbytků ovoce.

Další součástí, kterou je možno použít je kravský nebo koňský trus, který je pro některé druhy důležitým zdrojem proteinů. Zde je však již zpracování trochu problematičtější. Neměl by pocházet ze stájového chovu ale z pastvin. Dále by neměl pocházet od jedinců v poslední době očkovaných nebo přijímajících léky, jelikož můžou léky larvy zahubit. Tento komponent se musí tepelně zpracovat (vysušit) při zhruba 80° C, následně rozdrtit a rozvlhčit a poté přimíchat do substrátu. Množství trusu přimíchaného do substrátu je do 10% celkového objemu substrátu.

Vhodné je také zejména před kuklením do substrátu přimíchat písek. Nejčastěji se používá jemný říční písek. Tato část substrátu je vhodná (pro některé druhy důležitá) pro tvorbu pevnějších kokonů.

Do chovného substrátu můžeme také přimíchat kokosové vlákno „Lignocel“. Jedná se o lisované kokosové vlákno, které po namočení nabobtná. Používá se převážně pro „vylehčení“ substrátu. Já jej přimíchávám převážně do substrátu určenému ke kladení v množství 20-30%.

Pokud si chceme připravit substrát do zásoby třeba na zimu, je nejvhodnější ho vysušit a skladovat suchý a jednotlivé složky odděleně. Vše smícháme a provlhčíme těsně před použitím.

U některých druhů je vhodný příkrm, např. jablkem salátem. Platí to, že přikrmovat můžeme tím, co larvy přijímají. Přikrmovat bychom měli však jen tolik, kolik larvy spořádají v co nejkratší době, protože třeba ovoce v prostředí substrátu rychle podléhá zkáze a tím se může substrát znehodnotit plísněmi nebo přemnožení roztočů.

Důležitá je vlhkost substrátu, která může být zejména pro začínající chovatele tvrdým oříškem. S tímto problémem jsem se ze začátku pral i já. Byl dokonce i příčinou některých mých neúspěchů v chovu. Vlhkost je dle mé zkušenosti vhodná pro většinu druhů vyšší. Jak se to pozná? Tak že provlhčený substrát zmáčkneme v dlani silou a musí být vlhký a neměla by z něj kapat voda. Sušší substrát pro chov larev může způsobit, že se potrava hůře rozkládá. Larvy prakticky minimálně přijímají potravu, kuklí se ve špatných kokonech a dochází k jejich úhynu v kokonech.  

Kokon

Kokon je vlastně pevná ochranná schránka tvořená směsí výkalů a okolního materiálu, ve kterém je larva umístěná.  V kokonu se larva ještě jednou svlékne a přemění se v kuklu. Ta pak pokračuje dál ve vývoji v imago (dospělce). Délka vývoje se může pohybovat podle druhu od 1-1,5 měsíce až po 3 měsíce.  Důležitým faktorem ve fázi kokonu je opět vlhkost. Pro některé druhy je vhodnější substrát sušší a některým vyhovuje substrát vyloženě vlhký. Všeobecně by měl být ale podstatně sušší než substrát, ve kterém se larvy vyvíjí. Převlhčený substrát může mít za následky minimálně vylíhnutí brouka s deformovanými krovkami.  Po té co se kukla přemění v imago, setrvává ještě několik dní v kokonu až do ztvrdnutí chitinu.  Poté, když přijde správný čas, dospělec se proškrábe z kokonu.  Někteří chovatelé radí vyjmout kokon a položit ho na povrch substrátu. Mě se však tento způsob příliš neosvědčil. Raději nechávám kokony zahrnuté substrátem. Lépe si tak uchovají stabilnější prostředí.

Imaga

Imago je konečné stadium celého vývoje a je schopné se rozmnožovat. Pro chov požíváme plastové nebo skleněné nádoby (terária). Velikost volíme podle velikosti a počtu chovaných jedinců. Velikost terária, která stačí pro většinu drobných a středních druhů je asi 30x30x30cm. Rozčleněné větvemi na lezení. Pokud můžeme dopřát broukům větší prostor myslím, že boudou spokojeni, protože velmi rádi létají.  Důležité pro rozmnožování je aby vrstva substrátu byla minimálně 10 cm vysoká (u větších druhů vyšší), mírně vlhčí ale ne převlhčený aby nedocházelo k plesnivění vajíček. Samice dávají přednost při kladení jemnějšímu substrátu. Substrát v teráriu nesmí hlavně ve spodní části nikdy vyschnout. To by mělo za následek uhynutí vajíček nebo malých larev. Na to si musíme dát pozor zejména tehdy, pokud jsou terária umístěná nad sebou a je možnost přehřátí od spodního terária. Pro osvětlení jsou vhodná leddiodová svítidla,  nízkowatové úsporné zářivky, nebo nízkowatové žárovky.  U žárovek ale doporučuji hlídání teploty termostatem, aby nedošlo k přehřátí terária. Většina druhů není nikterak náročná na přisvětlování a stačí jen umístění terária tak aby na něj dopadalo denní světlo (ne však přímé sluneční).

Potrava

Jako potrava pro většinu druhů zlatohlávků požíváme sladké ovoce. Nejrozšířenější je asi banán. Dále pak pomeranč, švestky, hrušky, jablka, meloun, nektarinky atd. Výhodou této potravy je, že je většina chovanců, nevýhodou, že tato potrava rychle podléhá zkáze a je třeba ji denně měnit, jinak dochází z množení, plísní, roztočů a mušek octomilek. Dále se jako potrava používá pyl spíše ale na doplnění nebo zpestření jídelníčku.  Dále se používá pro zpestření také směs rozmačkaného ovoce, medu a piva. Poslední dobou je hodně oblíbené a stále více dostupnější želatinové speciální krmivo tzv. „Beetle Jelly“. Dá se koupit v několika příchutích včetně mléčného proteinu. Jeho výhodou je, že v teráriu vydrží až jeden týden a nepodléhá zkáze. Jeho cena je však při větším počtu chovaných brouků.

Rudolf Březina Rudolf Březina
Autorem od: 16.01.2014
2 články 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

14.05.2016, 00:01
To je uplně fuk, mám 3 páry Eudicella Morgani Camerounensis, v terrarku 20x20x20 a množí se jak šílení, Nosorožíky Xilotrupes Gideon mám v 30x20x30 a taky tak.. Pokud máš druh Pachnoda, nebo Eudicella, je to jedno v čem to máš :-)
Chovu už 10 let, tohle mi můžeš věřit :-)
03.01.2015, 20:29 Rosnickald
Jak velké to má mýt terárko?