Hygiena pštrosů

Není možné zcela vyloučit riziko vzniku nemocí nebo jejich zavlečení: hygiena je neustálý boj na všech frontách. V následujícím je uvedena řada opatření ke zlepšení hygienického stavu:

Nestačí jen desinfikovat. Zdaleka největší část hygieny je čištění: pouze nejlepší desinfekční prostředky nemohou zlikvidovat zárodky, které se udržují pod vrstvou nečistoty. Proto je zásadní: Při výběru čistících a desinfekčních prostředků je potřeba dbát na vzájemnou snášenlivost (viz pokyny výrobce). U desinfekčního prostředku by se měla zvolená koncentrace pohybovat v horní části rozmezí doporučeném výrobcem.

Nejdůležitější hygiena vajec a kuřat. K ošetřování by měly být použity ruční desinfekční lázně nebo jednorázové plastikové rukavice, aby se zabránilo přesnou zárodků z ruky na vejce. Dále je třeba mít na zřeteli nebezpečí přenosu z vejce na vejce. Místnost pro líhnutí, líhně a stáje pro kuřata musí být důkladně vyčištěny a desinfikovány. Při ohrožení plísňovými nemocemi mohou být zaplynovány (např. formaldehydem). Líheň by již neměla být plynována po nasazení vajec, protože skořápky jsou propustné pro plyn v obou směrech. Ani ve výjimečném případě nesmí být líheň plynována v prvním týdnu líhnutí, protože toto by bezpečně usmrtilo embryo.

Karanténní a izolační stanice musí být zcela odděleny od zbytku farmy. Nejlépe je zřídit karanténu na vzdáleném provozu.

Nově zakoupená zvířata by měla být chována napřed v 6ti týdenní karanténě. Zvířata jejichž celkový stav se zhoršuje a nemocná zvířata musí být oddělena od zbytku stáda. Je však třeba dbát na to, aby nebyla izolována jednotlivá zvířata.

Měl by být dodržován pracovní plán od mladých po stará a od mladých po stará a od zdravých po nemocná. Např.: Místnost pro líhnutí kuřata mladí ptáci dospělí ptáci karanténní stanice izolační stanice.

Desinfekční průchozí lázně by měly umístěny u

• vchodu do místnosti líhnutí
• vchodu do stáje pro kuřata
• vchodu a východu u karanténní stáje
• vchodu a východu u izolační stáje

Výkaly se odstraňují ze stáje pro kuřata co nejčastěji, jak je možné.

Pokud možno musí být zabráněno každému přenosu nemocí. Potencionální přenašeči nemocí jsou:

• kontaminovaný ventilační vzduch. Přívod vzduchu je potřeba umístit nahoře a výstup dole. Ventilační vzduch by měl být filtrován.
• odstátá, teplá pitná voda. Voda musí být nejméně 1x denně obměněna, u kuřat 3x denně. Pokud je podezření na pitnou vodu jako zdroje infekce, může se dát k dispozici vícekrát denně a nádoby hned potom vyprázdnit a odnést.
• staré krmivo. U kuřat musí být krmivo zcela odstraněno před naplněním krmítek novým krmivem. Staré, prašné krmivo nesmí být uchováváno v místnosti s vejci nebo kuřaty. (Aspergilosa).
• psi, kočky, potkani a myši. Tato zvířata jsou nejen přenašeči nemocí, mohou ale také škodit pštrosům tělesně a být stresovým faktorem. Psi a kočky je potřeba tedy chovat odděleně, pravidelný boj proti škodlivým hlodavcům je stejně povinný v závodech živočišné výroby. (Zejména v pozdním podzimu).
• návštěvy. Naproti přání, předvést farmu, by měl každý uvážit, že návštěvníci, zejména potencionální kupci z jiných chovných závodů, jsou výborní přenašeči nemocí. Drůbeží průmysl se toto naučil z bolestivé zkušenosti a téměř úplně přešel k přísně uzavřenému provozu. Protože pozorování a posuzování zvířat patří v chovných závodech k běžnému dennímu provozu, mohou být zřízena zasklená pozorovací okna a určené výhledové body.