Umělé líhnutí pštrosů

velikost písma:  A A A
01.05.2014, 16:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2691 zobrazení     0 komentářů

Doporučuje se opatřit vejce hned po sebrání identifikačním číslem a začít se zaznamenáním příslušných informací. Tyto informace obsahují datum sběru data rodičů, začátek a konec snáškové sezóny, začátek fáze líhnutí, pravidelné údaje o hmotnosti, nálezy čistých vajec aj.

Přehled periody líhnutí

  Den líhnutí Obracení Prosvěcování Vážení
         
Skladování Max.7dnů předem 5-6x denně 1./2. den skladování 1. den skladování
Předlíheň 1.-39. 5-6x denně týdně týdně
Dolíheň 40.- 1.den narození ne podle potřeby 1. den po narození


Kromě neoplozených/oplozenosti vajec a podmínek skladování závisí výsledek umělého líhnutí především na následujících faktorech:

  1. Odborném transportu
  2. Zabránění infekcím
  3. Obracení vajec
  4. Teplotě
  5. Relativní vlhkosti vzduchu
  6. Ventilaci

Tyto faktory jsou popsány v následující části.

Doprava

Doprava vajec by měla probíhat pokud možno šetrně a bez nárazů. Toto je třeba mít na paměti již při první dopravě z chovné ohrady do skladovacího prostoru. K tomuto účelu mohou být použity podložky z pěnové gumy s důlky pro vejce, které zmírňují nárazy a zabraňují vzájemným nárazům vajec.

Při delší dopravě (odeslání, letecká doprava) musí mimo to stát vejce kolmo se vzduchovou bublinou nahoře. Jinak by mohla být poškozena vlivem transportu vzduchová bublina, tzn. vejce budou neplodná.

Vzduchová bublina je z počátku vidět jako světlá skvrna velikosti cca míčku stolního tenisu, kdy se např. přidrží silná stolní lampa na koncích vajec v plně zatemněné místnosti (prosvěcování). Přitom je prospěšné vejce "ochladit" na skladovací teplotu 15 - 18 °C přinejmenším celý jeden den.

Nápomocné se jeví označení pólu se vzduchovou bublinou: vejce potom skladovat kolmo, vzduchovou bublinou nahoru.

Čištění

Infekce vajec před nebo během líhnutí jsou časté příčiny nízké oplozenosti a klubání kuřat, ale způsobují také problémy žloutkového vaku. Někteří farmáři proto čistí vejce, aby co možná nejvíce snížil výskyt zárodků. Neodborné čištění má však fatální následky: Zničí se sice zárodky usazené na skořápce, ale současně se poruší ochranná blána na povrchu vejce - s již popsanými důsledky. Pokud se opět neodstraní zvýšená vlhkost na skořápce vzniklá vlhkým čištěním, přispívá to k růstu bakterií a plísní. Dále mohou desinfekční prostředky změnit vlastnosti vaječné skořápky nebo působit toxicky na vnitřek vejce. Z těchto důvodů se někteří farmáři přísně vyslovují proti každému čištění.

Pokud se vejce čistí, tak je nutné dbát následujících pokynů

  1. Aby se dosáhlo roztažení vnitřní vaječné blány a tím vyvolané uzavření vejce, musí být čistící roztok o 5 - 10 °C teplejší než vejce.
  2. Zda použít čistící roztok, rukavice, utěrku nebo jiný materiál: Cokoliv se použije k čištění, smí být použito jen na vejce. Rovněž by se vejce neměla ponořovat, ale jen omýt v tekoucí vodě.
  3. Vnější ochranná vrstva vejce musí zůstat neporušena. Proto je třeba se vyvarovat použití kartáčků, ocelové vlny, pískového papíru aj.
  4. Vejce musí být ihned po vlhkém čištění osušena a dobu, během které je vejce mokré nebo vlhké je potřeba zkrátit na absolutní minimum: vlhkost a teplota jsou ideální klima pro rozmnožování zárodků nemoci.
  5. Vejce se nesmí opotit, protože jinak při ochlazení jsou dovnitř vsáknuty zárodky. Proto je třeba zabránit velkým rozdílům teplot.
  6. Při čištění vajec se nesmí dělat výjimky: leží-li očištěná a neočištěná vejce po hromadě v líhni/skladovací místnosti, tak jsou očištěná vejce ve zvýšené míře (s event. narušenou ochrannou vrstvou) vystavena rekontaminaci zárodky nemocí z neočištěných vajec.

Příklad

10 l čistícího roztoku se ohřeje o 10 °C více než vejce. K tomu se vezme voda s vhodným desinfekčním prostředkem (např. Vircon 1 %) nebo 2 % kysel. citrónovou. K uchopení vejce se používají plastikové rukavice. Vejce se umyje za pomoci čerstvé čisté utěrky pod tekoucí vodou, což nemá trvat více než jednu minutu. Vejce se potom osuší papírovým ubrouskem a hned se odstraní poslední vlhkost z pórů fénem (vejce se přitom nesmí přehřát!).

Vejce je nyní připraveno ke skladování/líhnutí. Všechny materiály, které při čištění přijdou do kontaktu s vejcem, musí být pro čistění následujícího vejce vyměněny: voda, ručník, plastikové rukavice, papírové ubrousky, všechno.

Skladování

Místnost, ve které se vejce skladují, musí být čistá, dezinfikovaná a dobře větraná. Aby se zabránilo zahájení dělení buněk (dělení nastává již při teplotách kolem 30 °C), popř. podchlazení embryí, měla by být udržována teplota v rozmezí 15 - 18 °C. Nízká vlhkost vzduchu se skladovací místností podporuje již před začátkem líhnutí ztráty vody ve vejcích. Toto je si třeba uvědomit v oblastech s vysokou vlhkostí vzduchu, jako např. v severní Evropě.

Fáze skladování před líhnutím by měla být co možná nejkratší. (Ne déle než jeden týden), ačkoliv někteří farmáři upřednostňují nejkratší skladovací dobu 2 - 3 dny. Skladovací dobu ne delší než 7 dní lze považovat za bezpečnou (vejce divokých pštrosů leží 0 -21 dní, než-li rodiče začnou sedět).

Obracení vajec

Zásadní účel obracení vajec je zabránění přilepení žloutkového vaku na vnitřní stranu skořápky.

Pokud se vejce během skladování a líhnutí obracejí jen v horizontální poloze, tak dochází k signifikantnímu "Mal pozice II" při klubání: při této chybné pozici leží hlava kuřete a vzduchová bublina na rozdílných koncích vejce. Aby se pomohlo embryím v jejich orientaci, měla by se proto vejce pokud možno co nejdříve postavit do polohy směrem nahoru vzduchovou bublinou.

Není-li poloha vzduchové bubliny zjistitelná, otáčí se vejce z nutnosti v horizontální poloze (také již během doby skladování) o 180 ° kolem podélné osy. Přitom se mění pokaždé směr otáčení: ve směru hodinových ručiček - proti směru - ve směru (k ulehčení lze udělat orientační pomůcku, např. šipku na vejci: když je šipka nahoře, otáčet ve směru hodinových ručiček, když je šipka dole, otáčet proti směru hodinových ručiček).

Jakmile je lokalizována vzduchová bublina (nejpozději za 14 - 21 dní), postaví se vejce s odchylkou 45°od vertikály a při "obracení" se naklopí o 90°do protilehlého postavení (a tedy opět odchylka 45°od vertikály).

Lze doporučit obracení vajec 5 - 6x denně, tedy cca každé 4 hodiny. Od 40 dne líhnutí se již neobracejí.

Teplota

Dobré výsledky jsou nárokovány pro nejrozdílnější teploty líhnutí. (Někteří farmáři líhnou vejce 41 dní při stálých teplotách 36,7 - 37,8°C = 98 - 100°F nebo 35,5 - 37,5°C. Jiní zvyšují teplotu z 35/35°,6°C = 95/96°F na začátku na 37,2/,7,7°C = 99/100°F ve 3 - 4 týdnu. Většina snižuje teplotu líhnutí o 1 - 1,5 °C od 35 dne). Pštrosí vejce nejsou přecitlivělá vůči lehkým výkyvům teplot, pro což jako indicie jsou např. rozdíly teplot mezi spodní a horní stranou vajec a denní období ochlazování při přirozeném líhnutí.

Bezpečná oblast je teplotní interval 35,5 - 36,5°C. Teploty mimo tuto oblast popř. vyšší šíře kolísání, zvyšují pravděpodobnost infekcí žloutkového vaku, znetvoření kuřat aj. problémy.

Směrnice:
Vejce líhnout při stálé teplotě 36°C. Ke konci doby líhnutí se může teplota snížit o 1°C, aby se kompenzovala zesílená tvorba energie v důsledku výměny látkové.

Teplota a doba líhnutí jsou negativní korelaci, tj. nízké teploty podmiňují dlouhé doby líhnutí a vysoké teploty zkracují dobu líhnutí (existují zprávy, podle kterých při teplotě 34,5°C jsou vejce naklovávána po 57 dnech!). Teplota a relativní vlhkost vzduchu jsou stejně tak v negativní korelaci.

Relativní vlhkost vzduchu

Převládající vlhkost vzduchu v líhni přímo řídí množství vody, které vejce odpaří. Toto opět určuje velikost vzduchové bubliny a tím také kolik vzduchu k dýchání má kuře k dispozici než-li prorazí skořápku vejce.

Příliš vysoké hodnoty vlhkosti vzduchu mají za následek nepohyblivá kuřata s výrony krve na krku, patě a prstech, kuřatům se musí pomáhat se skořápky. Příliš nízká vlhkost vzduchu vede k nerovnoměrnému klubání, dehydrovaným kuřatům a suchým pupečním šňůrám.

Dobré výsledky se dosahují při relativní vlhkosti vzduchu v intervalu 24 - 40 %.

Směrnice:
Stálá relativní vlhkost 30 % je dobrý výchozí bod, který se velice přibližuje společně s teplotou líhnutí 36°C poměrům přirozeného líhnutí.

Vycházeje z dané směrnice musí najít každý farmář pro své poměr optimální poměr teploty a relativní vlhkosti vzduchu pomocí vážení vajec. (Toto je podmíněno tím, že pštrosí vejce jsou zřetelně odlišná propustností skořápky vůči vodním parám. Směrná hodnota pro ztrátu hmotnosti - viděno pro celkový čas líhnutí - se pohybuje kolem 13 - 15 % původní hmotnosti vejce. 15 % ztráta hmotnosti vejce se dosáhne vlivem (limeární) narůstající denní ztráty hmotnosti z 0,33 % na 0,4 % počáteční hmotnosti.

Týdenní ztráty vody ve vejcích během líhnutí

Den líhnutí Ztráta vody ve vejci (% pův.hmotnosti) Hmotnosti vajec (% pův.hmotnosti)
0 0 100
7 2,35 97,65
14 4,78 95,22
21 7,29 92,71
28 9,89 90,11
35 12,57 87,43
41 15,00 85,00


Pokud nebudou vejce vykazovat odpovídající ztráty hmotnosti, jak je potřeba snížit relativní vlhkost vzduchu. Při tom musí být rovněž vzaty v úvahu mimo jiné odparníky v místnosti, aniž tyto v mnohých regionech (vlhkých, jako např. v Německu) stěží mohou realizovat 30 % relativní vlhkosti vzduchu během hlavní sezóny líhnutí (léto).

Vycházeje z hlediska konstantní ztráty vody, jsou relativní vlhkost vzduchu a teplota v negativní korelaci. To znamená: čím vyšší je teplota líhnutí, tím nižší relativní vlhkost vzduchu je nutno zvolit, aby se ztráta vody udržela na stejné výši.

K měření relativní vlhkosti vzduchu by měl být použit hygrometr, který zjišťuje hodnoty vlhkosti pomocí suchých a mokrých teplot. Při použití vlasových hygrometrů je zřejmé, že jsou nepřesné a musí být často seřizovány.

Do určení relativní vlhkosti vzduchu vstupuje rovněž převládající tlak vzduchu. Aby se zabránilo nasčítávání chyb, mělo by být zajištěno, že použitý hygrometr zohledňuje tlak vzduchu nebo relativní vlhkost vzduchu se samostatně zjistí z mokrých teplot. Pokud je hygrometr cejchován na standartní tlak vzduchu 1013,2 hPa, odpovídá při tlaku vzduchu 913,2 hPa naměřená hodnota 28,4 % skutečné 30 % relativní vlhkosti vzduchu).

Větrání

Větrání je nutné pro odvedení odpařené vody z vajec a vytvořeného kysličníku uhličitého. Orientujíc se na suché jihoafrické klima, považuje Swart za přiměřenou cirkulaci vzduchu 1 m3 na jedno vejce a den. Ve vlhčích klimatických zónách je nutná cirkulace vzduchu pokud možno 2 - 3 m3 na vejce a den. Nedostatečná ventilace umožňuje "vlhké kouty" v líhni nebo zvýšené hodnoty vlhkosti na povrchu vajec.

Dále nedostatečnou cirkulací vzduchu je podmíněno nerovnoměrné rozdělení tepla v líhni. Naopak musí se rovněž zabránit průvanu.
Cirkulací vzduchu se kontroluje vstup zárodků nemocí v líhních. Přívod a odvod vzduchu v prostoru líhně mají být běžně oddělené. Nasávaný vzduch má být filtrovaný. Líhně se špičkovou technikou ionizují cirkulaci vzduchu pro usmrcení škodlivých mikroorganismů.

Další pokyny pro líhnutí

  1. Prostor líně a líheň je třeba udržovat v dokonalé čistotě a dezinfekčnosti. Samotný prostor líhně musí být dobře větraný a co možná nejsušší. K vysušení vzduchu by se mělo uvážit použití pokojového odvlhčovače vzduchu.
  2. Pokud se vyskytnou plísňové choroby, je třeba líheň zaplynovat. (Např. formaldehydem: obsluhující personál musí být zaškolený se zacházením s formaldehydem).
  3. Líheň by měla být uvedena do provozu 1 - 2 dny před vlastním zahájením, aby byla zajištěna bezchybná činnost.
  4. Teplotu a relativní vlhkost vzduchu je třeba měřit stále a v různých bodech.
  5. Doporučujeme mít v zásobě díly líhně, které podléhají opotřebení (vyhřívající prvky, pojistky, teploměry, hygrometry, žárovky atd., aby se zkrátilo na minimum přerušení procesu.
  6. Sledování vajec prostřednictvím vážení a prosvěcováním dovoluje dodatečné regulování nastavení teploty nebo vlhkosti a vypovídá o oplozenosti vajec. Vážení se může provádět týdně a prosvěcování po 14 - 21 dnech, popř. Krátce před klubáním. Pozorování mají být (např. do evidenčního listu vajec). Vážení a prosvěcování by mělo být prováděno v takovém pracovním postupu, aby se minimalizovala manipulace s vejci.
  7. Někteří farmáři provádějí ochlazení líhně na 1/4 - 1/2 hodiny denně, jiní to neprovádějí.

Prosvěcování

Zda je vejce oplozeno, může být zjištěno dva týdny po zahájení líhnutí pomocí prosvěcování: vnitřek vejce se prozkoumá za použití silného světelného zdroje. Vzduchová bublina se přitom ukáže jako světlá skvrna na jednom pólu. Ostře konturovaná tmavá skvrna svědčí o tom, že se embryo vyvíjelo a vejce je oplozeno. Úplně čisté vejce svědčí o neoplozenosti. Pokud bude vejce po dalším týdnu stále ještě čisté. Může být bezpečně vyjmuto z líhně a jinak použito.

Líhně

Zásadně se rozlišuje mezi předlíhní nebo hlavní líhní a dolíhní. První podstatnou část v období líhnutí (1. - 39. den) jsou vejce v předlíhni. 40. Den se potom přemístí ke klubání do dolíhně.

Přednost dvou oddělených líhní spočívá v tom, že "špinavý" proces klubání se udržuje oddělený od zbytku vajec. Momo to mohou být zvoleny hodnoty teploty a vlhkosti v obou líhních nezávisle na sobě. Nevýhodou jsou bezesporu vyšší pořizovací náklady, pokud se nejedná o starší líheň.

Předlíhně prodělaly od svého vynalezení roku 1869 Arthurem Deuglassem mnohonásobný vývoj. Přitom se vyvíjela technika uložení uvnitř líhně od horizontálních přihrádek ke sklopným lískám. Dnes jsou na místo parafínem vytápěných dřevěných podstavců k dispozici líhně řízené počítačem, které nají k dispozici mnohonásobné vytápěcí obvody a zajišťují regulaci teploty, relativní vlhkosti vzduchu, přívod vzduchu prostého zárodku a obsah CO2. Jako doporučení vhodné líhně jsou na evropském trhu Combi - líheň od PAS-Reform (60 míst a jako malé líhně od Kleideitera - 18 míst).

Jako dolíhně slouží většinou použité hlavní líhně, protože tyto nevyžadují tak časté nastavení hodnot vzduchu a vlhkosti v krátkém čase, které vejce/kuřata spotřebují do líhně.

Klubání

Od 39.- 40. dne se vejce přendají do dolíhně (horizontálně) a již se neobracejí. Teplota vzduchu v dolíhni by měla činit cca 35°C, tedy o něco nižší než v předlíhni, aby se vyhovělo narůstající produkci tepla v důsledku procesů výměny látek.

Co se týká vhodných hmot pro relativní vlhkost vzduchu v dolíhni, nejsou k dispozici žádné výsledky šetření. Někteří farmáři zkoušejí udržovat vlhkost vzduchu nízkou, aby ještě zvýšili množství disponibilního kyslíku. Jiní farmáři zvyšují vlhkost vzduchu. Dolíheň musí být dobře větrána, aby se udržely normální/nízké hodnoty kysličníku uhličitého.

Okolo 42. dne pronikne kuře do vzduchové bubliny a položí zobák do klubací polohy nad prsty. Tím je schopno vykonat tlak na vaječnou skořápku pomocí obzvlášť silně vyvinuté šíjové svaloviny a prolomit "okno" do skořápky. (Vaječná skořápky je na začátku líhnutí velmi odolná vůči tlaku. S přibývající dobou líhnutí se však stává stále více křehčí). Po prolomení otvoru do skořápky má kuře k dispozici v libovolném množství a přemístí se do polohy, aby zničilo zbytek skořápky. Celý postup se může rozložit do 1. - 2. dní.

Doporučuje se ponechat kuřata, aby se vyklubala pomocí vlastní síly! Jen ve velmi málo případech se doporučuje zasáhnout. (Pokud, se pohybovala např. relativní vlhkost vzduchu v líhni stále nad 50 %, tak je skořápka stále ještě relativně silná a propouští málo vody z vejce, což podstatně ztěžuje situaci pro klubání kuřete). V tomto případě by mělo být vejce po protržení membrány vzduchové bubliny (prosvícení) otevřeno pomocí opatrného použití kladívka na konci se vzduchovou bublinou. Pokud se nachází hlava ve správné poloze (tzn. nad prsty), tak by kuře mělo samo dokončit zbytek klubání. V opačném případě je potřeba vejce úplně otevřít a kuře opatrně osvobodit ze skořápky. Přitom musí být se zvláštní pozorností ošetřena pupeční šňůra a v žádném případě se nesmí natahovat nebo poranit. Pokud je pupeční šňůra příliš krvavá, tak se musí podvázat nebo zastavit krvácení tlakovým obinadlem. Protože je pupeční šňůra ohrožena vysokým stupněm infekce, měla by být ošetřena příslušným desinfekčním sprejem. Pokud se nachází žloutkový vak po vyklubání ještě mimo břicho, tak je potřeba ho lehce vetřít dovnitř skrze pupeční šňůru.

Kuřata by neměla opustit líheň dříve, než zcela oschnou. Okamžik, který je vhodný pro jejich přemístění do odchovny, nastává poté, co začnou stát a běhat.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.