Výroba návnady na ryby

velikost písma:  A A A
27.04.2014, 16:00     Autor: Maty Maty     2742 zobrazení     0 komentářů

Pro ty, kdo mají zájem o něco málo z mých zkušeností z „rybářské kuchyně“, jsou určeny následující řádky.

Zaměřím se hlavně na přípravu krmné směsi z domácích zdrojů. Jedná se většinou o postup levnější, nicméně pracnější. Podotýkám, že se jedná o krmení pro běžné chytání. Na závody si sice také připravuji krmení sám, ale je poněkud komplikovanější a zde se o tom zmiňovat nebudu.

Šroty

Převážně používám jen šrot kukuřičný, je potřeba počítat s tím, že je většinou málo lepivý. Větší lepivosti lze dosáhnout jeho spařením horkou vodou.

Použití šrotu pšeničného, žitného i ječného se většinou vyhýbám, sice má lepší pojivé účinky, ale zdá se mi, že pro rybu není až tak atraktivní. Na druhou stranu používám pšeničné klíčky, které také mají velice dobrý vliv na celkovou konzistenci a snadnější spojení směsi.

Strouhanky

Strouhanku používám hlavně rohlíkovou a vánočkovou (či z různých pletýnek, makovek atd.). Určitě je dobrá i strouhanka chlebová, ale s její výrobou v domácím prostředí mám špatné zkušenosti. Velice rychle se otupí strouhací nástroje a jejich ostření je přinejmenším problematické. Aromatické vlastnosti strouhanky lze vylepšit (zvýraznit) jejím upražením. Tímto procesem se však zhorší její pojivé vlastnosti, s čímž je potřeba počítat.

Pečená placka

Pro výrobu mé krmné směsi je velice charakteristická položka, která je jakýmsi přechodem mezi sypkou částí a partiklem. Jedná se o domácí upečenou placku - může to být perník nebo jakákoliv jiná (barevně i esenciálně) placka či piškot.

Skoro univerzální recept:

  • Dva hrnky polohrubé mouky
  • Hrnek cukru
  • Hrnek vody či mléka
  • Půl hrnku oleje
  • Jedno vejce
  • Kypřící prášek do pečiva

Pokud chci perník, tak perníkové koření cca půl sáčku, když chci hodně aromatický, tak klidně celý, 3-4 lžíce kakaa.

Pokud chci jinou placku, lze přidat potravinářské barvivo, různá potravinářská aromata atd.

V míse smíchejte mouku, kypřící prášek, koření, cukr a kakao (barvivo). V mléce rozmíchejte vejce a olej. Pomalu zapracujeme do sypké části. Těsto dobře propracujte a vylijte na vymaštěný plech (místo maštění lze použít pečící papír). Pečeme na cca 200 stupňů zhruba 30 – 35 minut.

Množstvím kypřícího prášku lze také částečně ovlivnit výsledný produkt, tzn. lehčí nebo utaženější formu, každá se hodí trochu pro něco jiného.

Upečený produkt můžeme zpracovat několika způsoby, a to podle očekávaného efektu. Pokud chceme docílit efektu anglické vločky (tzn. postupného vzlínání do sloupce), doporučuji hned po vychladnutí protlačit placku sítem a vzniklé drobečky nechat řádně (klidně několik dnů) proschnout. Lze také nechat uschnout vcelku a následně strouhat. Použijeme-li placku čerstvou (bez proschnutí), je to spíše dosti lepivý základ krmení.

A zapomeňte prosím na to, že na velikosti nezáleží. Na velikosti hrnečku závisí velikost a hlavně výška vaší placky.

Partiklové složky

Tato část je velice obsáhlá a dá se použít opravdu vše, co rybu udrží na místě, je to hlavně na vaší fantazii. Já pravidelně používám řepku, konopí, kukuřici, pšenici, ořechová jádra, kroupy, rýži, len, mletý popcorn, kokos, vločky, rozinky a určitě ještě spoustu dalších zajímavých ingrediencí.

Příprava každého partiklu chce svoje, proto více na následujících řádcích.

Řepka

Surovinu používám do základu krmení mletou, většinou mírně opraženou, ale i vařenou jako partikl. Řepku, ať už ji dopředu namáčím či nikoliv, vždy povařím cca 20 – 35 minut. Řepka pak přechází jakoby do fialové barvy a při zmáčknutí mezi prsty musí jít krásně rozmáznout. Do vody ji transportuji dle vzdálenosti loviště. Na nejkratší vzdálenosti prakem, dále pak vnadící raketou. Je samozřejmě také možné ji zapracovat do krmení jako takového, ale toto dělám vždy až u vody. Pokud nechám řepku v krmení delší dobu, krmná směs vysaje ze zrníček vodu a řepka pak velice často plave po hladině, což není vždy žádoucí.

Konopí

Konopí také používám mleté do základu krmení, a to jak pražené, tak i v surovém stavu. Lze je pěkně opražit pomleté, ale i celé a umlít až následně. Konopí také velice rád používám vařené. Většinou ho namočím den předem a následně vařím asi hodinu. Pokud ho chcete i na háček, tak je doba vaření kratší. Při zmáčknutí mezi prsty se musí dobře uvařené konopí s mírným lupnutím rozmáznout. Jinak distribuce našim šupinatým přátelům probíhá stejnou formou jako u řepky, s tím, že prakem už se dá dostřelit na slušnou vzdálenost. Na druhou stranu je nutné zvážit poměrně velký rozptyl. Konopí je určitě velice zajímavý partikl, který má v oblibě snad každá kaprovitá ryba a například plotice ho přímo milují. Jeho mínusem je snad jen poměrně vysoká cena. Přidáváte-li ho vařené do směsi, počítejte s tím, že se chová podobně jako řepka. Směs z něj vodu může odsát a pak konopí plave na hladině.

Kukuřice

Vařenou kukuřicí krmím velice řídce, takže o její přípravě pomlčím. Obvykle používám kukuřičku z plechovky či mraženou. Její použití je snadné a většinou nevyžaduje další přípravu. Snad jen na některých vodách se ji snažím nadipovat (jedná se převážně o vody se silněji zapáchajícím bahnem). Avšak o účelnosti svého počínání nejsem stoprocentně přesvědčen. Kukuřici občas přidávám do krmné směsi, ale většinou ještě na místo určení přistřeluji prakem.

Pšenice

Pšenici většinou den dopředu namočím a druhý den chviličku povařím, stačí tak 10 – 15 minut. Je možné použít ji i jen namočenou, ale já to tak nepraktikuji. Pšenice je určitě velice dobrý partikl, ale já ji používám poměrně řídce a opravdu nevím proč. Pokud chcete pšenici zatraktivnit, tak ji nechte naklíčit. Při klíčení by měla být namočená nenamočená - tzn. ve vodě, ale zároveň k ní musí mít přístup i vzduch.

Ořechy

Nejsnadněji dostupnou surovinou jsou buráky. Do krmné směsi je přidávám většinou ve formě něco mezi pomletými a posekanými. Pokud do krmení přidáte buráky, musíte počítat s tím, že směs má tendenci ke žluknutí apod. Tudíž je dobré futro poměrně rychle vykrmit, popřípadě uchovávat v suchu a chladu.

Buráky lze také uvařit. Doba vaření je přibližně stejná jako u konopí (1 – 1,5 hodiny). Vařený ořech musí jít snadno rozmáčknout mezi prsty. Uvařené ořechy lze také dobře nastražit pod háček na vlas. Ke krmení takto uvařeným ořechem se musí přistupovat s rozmyslem a po zralé úvaze. Kapra většinou na místo dostanete, ale odlovit ho odtud na něco jiného než na ořech bývá mnohdy velice problematické (i po delší době). Ořechy používám především v teplejších měsících roku.

Len

Co se týká lnu, tak ho v poslední době používám jen ve formě celých upražených zrníček, která zapracuji do krmné směsi. Pokud jsem len namlel a následně pražil, stávalo se mi, že mi celá směs posléze jakoby zhořkla. Možná to bylo jen zdání, nicméně jsem to přestal dělat.

Pokud se rozhodnete semínka lnu vařit, tak se připravte na to, že výsledným produktem bude naprosto nepředstavitelný „sopel“. Vyprodukování takového množství slizu jsem u jiné suroviny opravdu neviděl. Takto upravený len může být snad vhodný pouze tehdy, pokud chci dělat velice hutné krmení na řeku.

Kroupy, rýže

Tyto suroviny používám většinou v chladnějších měsících. Jejich příprava je snadná. Navíc se velice snadno obarví potravinářským barvivem, výborně přijímají vůně z koření apod. Stačí přidat během varu nějaký atraktant do vody a z poměrně nezajímavého bílého nic se může stát velice zajímavý partikl. Kroupy mi většinou velice slušně fungují na cejny a cejnky.

Obilninové vločky

Pokud chcete, aby vločky trochu vzlínaly do sloupce, tak je musíte dát do krmení suché, popř. opražené, avšak počítejte s tím, že se tím velice nabourá kompaktnost koulí, které budete dělat z krmné směsi, jejich transport do vody je složitější, navíc se koule většinou rozbije o hladinu a krmení klesá ke dnu pomalu a na větší plochu. Pokud vločky namočíte, tak tím naopak dosáhnete vysoce pojivého účinku a krmné koule jsou pak velice utažené.

Ostatní zmíněné suroviny většinou melu, sekám popř. pražím a přidávám do hotové krmné směsi.

Pražení

Pokud se rozhodnete pro pražení surovin, tak vězte, že většinou jdete správnou cestou. Pražením se značně zvýrazní aroma a navíc tím i trochu barevně upravíte krmnou směs. Je potřeba počítat s tím, že pražení zvýší rozpadavost krmení, respektive zmírní pojivé účinky.

Já osobně pražím vždy na sucho na velké pánvi. Vrstva pražených surovin maximálně 1 – 1,5 cm. Pražte za stálého míchání, protože pokud to připálíte, tak sice velice zvýrazníte aroma, ale naprosto nežádoucím směrem. Potřebuji-li pražit větší množství strouhanky, tak pražím v troubě na suchém pekáči (často kontrolovat a míchat). Pražit lze asi také v mikrovlnné troubě, ale s tím nemám žádné zkušenosti.

Barva

Jedním z důležitých faktorů je barva. Doufám, že není důležitá jen pro mě, ale i pro ryby. Naprosto minimálně používám hodně světlé krmení. Většinou se snažím ho ztmavit přírodní cestou. Poměrně dost surovin pražím, což má dobrý vliv i na aromatické vlastnosti. Pokud nedosáhnu kýžené barvy pražením, přistupuji k použití jiných prostředků. Krmení můžeme obarvit kakaem, ale pak musíme počítat s tím, že to má vliv i na vůni a chuť. Nejjednodušší cestou je asi použití potravinářského barviva, které stojí cca 5 Kč a obarvíte tím zhruba 4 – 5 kg krmení. Já kupuji barvu hnědou, oranžovou a červenou a většinou si s tím vystačím. Barvivo lze dobře použít i na partikl.

Dále přichází do úvahy použití antuky (doufám, že hned nepoběžíte na kurty) a samozřejmě hlína. Vím, že antuku používá poměrně hodně rybářů, ale nejsem přesvědčen o tom, že to krmení neznehodnotí, či chuťově a pachově neposune jiným směrem. Já osobně s ní spíše experimentuji, než že bych ji používal, takže to prosím berte s trochu větší rezervou.

Postup míchání

Pokud si připravuji větší množství krmení do zásoby, tak vše smíchám v suchém stavu cca v následujícím poměru:

  • 35 % šroty + pšeničné klíčky
  • 30 % strouhanky (rohlíkové i sladké, částečně pražené)
  • 20 % ořechů
  • 7 % mletá (popřípadě pražená) semena, vločky, mletý popcorn, mleté piškoty apod.
  • 8 % pečená, prosítovaná a usušená placka

Při následném použití většinou nechám pár hodin namočený starý chléb, vyždímám ho, prosítuji do kýblu. Delší doba namáčení není žádoucí z důvodu rychlého kysnutí chleba i chlebové strouhanky. Přidám nachystanou směs, mírně provlhčím. K tomuto účelu nejraději využívám vývar z partiklu (řepka, konopí). Pokud chcete přidávat nějaký sypký či tekutý atraktant, je k tomu právě vhodná doba. Vše proženu sítem a následně lze lehce dovlhčovat, nejlépe fixírkou. Partiklové složky, pokud mají být součástí krmné směsi, přidávám většinou až po prosítování. Pak je potřeba zapracovat je do krmení velice opatrně. Lze je samozřejmě přidat i před použitím síta, ale je nutno počítat s tím, že se zachytávají v sítu a je nutné velice často (de facto po každé dávce) odklepnout partikl ze síta zpátky do krmení (již prosátého).

Do krmení lze samozřejmě také zakomponovat hlínu, která by měla být řádně prosátá. Já osobně ji používám, většinou jen pokud jdu lovit na řeku, na vodě stojaté jen výjimečně, ale tím neříkám, že je to tak správně.

Uvedená procenta jsou orientační, nic neměřte a nevažte, prostě podle citu.

Toto je poměrně univerzální krmení na teplejší vodu. Pokud ho chcete použít na vodě proudnější, je potřeba přidat více složek, které dělají krmení kompaktní (rozmočený chléb, pšeničné klíčky, vařený len, hlína, mouka, PV1).

V zásadě nedělám žádný rozdíl v přípravě krmení pro lov na plavanou či feeder.

Síto

Při přípravě krmení považuji za velice důležité použití síta. Dříve jsem to trochu zanedbával, ale zjistil jsem, že je to pro správnou funkci krmení opravdu významné. Použitím síta vše krásně promícháme, rovnoměrně provlhčíme a zároveň provzdušníme. Z krmení se pak daleko snadněji dělají kompaktní koule, které se lépe transportují do vody a zároveň po dopadu na dno začnou rychleji pracovat a uvolňovat jednotlivé částice, které jsou pro ryby zajímavé.

Samozřejmě existuje ještě spousta drobných, ale určitě i důležitých nuancí jak, kdy a za jakým účelem použít různé atraktanty, živou složku atd. Já používám z 85 % výrobky potravinářské – různá aromata, koření, sirupy apod. Tuto otázku ponechám zatím otevřenou.

Závěrem podotýkám, že se jedná o moje zkušenosti a vám může leccos fungovat jiným způsobem, používáte jiné suroviny, chytáte na jiných vodách atd.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.