Rys není škodná, prokázal výzkum. S kořistí neplýtvá a přírodě prospívá

velikost písma:  A A A
06.04.2014, 19:45     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     1551 zobrazení     0 komentářů

Rysi rozhodně nejsou žádnou škodnou. Prokázal to čtyřletý česko-německý výzkum, který zmapoval rysí populaci a jejich chování ke kořisti. Na obou stranách hranice žije přibližně padesát těchto kočkovitých šelem. Pozorování dokázala, že návrat rysů do zdejší přírody se podařil.

To je rozepínání i časovačem, čili tady můžeme nastavit, za jak dlouho se obojek rozepne a spadne ze zvířete. My ho potom můžeme sebrat, dohledat a eventuálně stáhnout data, která nám nebyla odeslána esemeskou, popisuje jednu z metod získávání informací o výskytu rysa ostrovida zoolog šumavského parku Luděk Bufka. 

Bez moderních metod, jako jsou GPS lokátory nebo fotopasti, by se výzkum odborníků neobešel. Také pomocí zvířecích stop, trusu a nebo zbytků potravy zoologové zjistili početnost a příbuznost rysí populace, ale také to, jak se tyto šelmy chovají ke své kořisti.

V tomto ohledu přinesl výzkum unikátní výsledky, tvrdí Kristina Daniszová z Přírodověděcké fakulty Univerzity Karlovy. 

Jednu kořist rysa může využívat rysů několik, dokonce během jedné noci, takže se přímo u ní setkávají. Rys s kořistí nakládá velmi hospodárně, rozhodně nezabíjí pro zábavu nebo z hravosti. Snaží se ji sežrat v zásadě skoro celou, samozřejmě mu pak pomáhají jiné drobné šelmy jako lišky a jezevci nebo divoká prasata, takže rozhodně nedochází k nějakému plýtvání, přibližuje Kristina Daniszová závěry výzkumu.

Sedmdesát procent potravy rysa je srnčí zvěř. Proto jej myslivci nemají příliš v oblibě. Tato kočkovitá šelma ale není podle zoologa Luďka Bufky žádná škodná a do naší krajiny patří. 

Loví na obrovském území, řádově stovek čtverečných kilometrů, a v podstatě v podhorských šumavských oblastech není schopen nějak efektivně zlikvidovat ani přílišně snížit populaci srnčí zvěře. Zdraví krajiny je mimo jiné závislé i na druhové pestrosti i na výskytu původních druhů, které třeba v případě rysa zajišťují i zdravou populaci zvěře, jako je srnec obecný. 

Zoologové na obou stranách hranice budou ve výzkumu rysa ostrovida i nadále pokračovat. V dalších letech chtějí mapovat vývoj populace a také zpřesnit údaje o jeho kořisti. 

Rys ostrovid Rys ostrovid Foto: Jaroslav Červený

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.