Mravenci a jejich podivuhodný svět

velikost písma:  A A A
23.01.2015, 20:15     Autor: Petr Miles     1001 zobrazení     0 komentářů

Mravenci náleží mezi blanokřídlý hmyz (Hymenoptera) a jsou tudíž blízkými příbuznými včel, vos či čmeláků a podobně jako oni žijí ve velkých společenstvích, která lze považovat za vývojově nejvyšší formu existence bezobratlých živočichů. Jejich domov – mraveniště je jedna z nejdokonaleji organizovaných pospolitostí v říši hmyzu, v mnohém připomínající i společenství člověka. Mravenci jsou velmi výkonnými staviteli, chovateli, sběrači a lovci, kteří svojí činností ovlivňují rozsáhlá území.

Nadzemní část mraveniště je možné přirovnat vzhledem k velikosti jeho tvůrců k největším lidským stavbám, přičemž podzemní části bývají zpravidla ještě větší. Chovem mšic produkujících medovici a péčí o jiné živočichy připomínají mravenci i naši hospodářskou činnost. Sběrem a přenášením různých semen pomáhají při obnově a zachování druhové rozmanitosti lesa a jeho vegetačního podrostu. Některé mravenčí „státy“, vzniklé seskupením desítek i stovek vzájemně komunikujících mravenišť, jsou místa s největší koncentrací biomasy živočichů, se kterou se můžeme v přírodě setkat. Na druhé straně však v některých oblastech projdete desítky kilometrů a nespatříte jediné větší mraveniště. To svědčí často o špatném stavu lesa, jehož významnou součástí by lesní mravenci měli být.

Mravenec lovec, chovatel i zahrádkář

Nejznámějšími zástupci mravenců jsou lesní mravenci r. Formica vytvářející největší stavby. Některá jejich mraveniště mohou mít průměr základny až 5 m a dosahovat výšky 160 cm. Mnozí z nás už ohromné kupy lesních mravenců spatřili na vlastní oči, ne vždy si ale uvědomujeme, jak zajímavými a významnými tvory lesní mravenci jsou. Díky tomu, že dokážou ulovit ohromné množství přemnožených škůdců, napomáhají udržovat zdravý les bez použití chemických přípravků. Drobní mravenci spojují své síly a zvládnou tak ulovit i daleko větší kořist, než jsou sami. Týká se to zejména motýlů (píďalky, bekyně, obaleči, bourovci) a blanokřídlého hmyzu (pilatky, ploskohřbetky, hřebenule), a to jak dospělců, tak především jejich vývojových stadií, housenek a housenic. Mravenci se uplatňují i při lovu brouků, zejména drobnějších nosatců a mandelinek. Větší počet mravenců přemůže dokonce i ještě měkké chrousty vylézající ze země, mravenci posbírají i larvy kůrovců a tesaříků z odkorňovaných stromů. Nejvíce důkazů o účinné pomoci mravenců pochází z oblastí mniškových a obalečových kalamit, kde se na místech vzniklých holožírů zachovaly zelené stromy jen v blízkosti mravenišť.

Tvorbou velkých kup mravenci výrazně obohacují a provzdušňují jinak převážně chudé lesní půdy. Můžeme si často povšimnout, že kolem mravenčích kup v lesních světlinách roste mnohem bujnější a bohatší vegetace. Mravenci rovněž přenášejí různá semena až na vzdálenost 150 m a existují dokonce rostliny, které jsou na mravencích existenčně závislé (tzv. myrmekochorní druhy). Patří sem např. violky, prvosenky, dymnivky, sasanky a hluchavky. Semena těchto rostlin mívají výrůstky obsahující tukové, bílkovinné či sladké látky (tzv. eailosomy), které mravenci konzumují a semena při tom roznášejí na nová stanoviště.

Lesních mravenců si velmi váží včelaři, neboť lesy s výskytem lesních mravenců produkují větší množství cenného tmavého lesního medu. Je to umožněno tím, že mravenci pečují o stromové mšice vylučující ze svých těl sladkou šťávu – medovici, která je vyhledávanou potravou nejen mravenců, ale i včel. Lesní úly ovšem nemají být stavěny v přílišné blízkosti mravenišť, neboť mohou být mravenci napadány.

Mravenčí kupa a její okolí je trvalým nebo dočasným domovem stovek dalších druhů bezobratlých živočichů, kteří zde žijí spolu s mravenci v různých komplikovaných vztazích. Z těch větších to jsou zejména larvy brouků zlatohlávků a vrbaře čtyřčetného, někteří drabčíci, cvrčík mravenčí, různí korýši a mnoho jiných. V blízkosti mravenišť se usídlují larvy mravkolvů, které si zde vybudují trychtýřovité zemní pasti, do nichž lapají pobíhající mravence.

Mravenec Formica polyctena Mravenec Formica polyctena

Mravenčí velkoměsta

Lesních mravenců rodu Formica vytvářejících větší kupy je v naší republice více druhů; ty však rozliší jen odborník. U nás nejrozšířenější jsou dva blízce příbuzné druhy – mravenec pospolitý (Formica polyctena) a mravenec lesní (Formica rufa). Ani ti však nebývají nikterak hojní a komplex několika desítek či stovek mravenišť je již spíše výjimkou. Nejpočetnější výskyt prvního z nich byl prokázán na lokalitě Šebeň u obce Dobrá Voda v okrese Žďár nad Sázavou, kde se na ploše 136 ha nachází asi 1200 mravenišť. Tato lokalita byla v roce 2002 vyhlášena za přírodní památku a otevřela se zde u nás první přírodovědná Mravenčí stezka. Další dva obvyklejší druhy mravenec pařezový (Formica truncorum) a mravenec luční (Formica pratensis) se vyskytují porůznu spíše jen na lesních okrajích, neboť jsou značně světlomilné a temnější lesní porosty míjejí. Jejich hnízda bývají obvykle solitérní a často velmi plochá až proláklá.

Největší komplexy lesních mravenišť byly ovšem odhaleny teprve v posledních letech. Stalo se tak především na jihočeské hoře Kleť v CHKO Blanský les, kde počet zaregistrovaných mravenišť v nadmořské výšce 500 až 1 020 m dosahuje asi 3 500 hnízd (stav v r. 2004) a vytváří zde patrně dosud největší známý komplex lesních mravenců v Evropě. Jedná se přitom o u nás dosud velmi vzácný druh Formica aquilonia (mravenec boreální), který sem pronikl zřejmě až novodobě z Alp. Jiným místem početného výskytu mravenišť jsou Jeseníky. Zde jiný horský druh – mravenec podhorní (Formica lugubris) – vytvořil v okolí chaty Alfrédka (kolem 1 000 m n. m.) komplex mravenišť, který v r. 1998 čítal 1265 hnízd. Jinak se tento druh vyskytuje hlavně na Šumavě a v brdských lesích.

Do velmi blízkého příbuzenstva lesních mravenců náleží ještě mravenec loupeživý (Formica sanguinea), který je rovněž velmi světlomilný a místy hojný. Je zajímavý tím, že přepadává hnízda jiných druhů mravenců a loupí v nich kukly, ze kterých si vychovává ve svém hnízdě jakési „mravenčí otroky“, kteří pak vykonávají mnohé z potřebných činností svých dobyvatelů.

Čím jsou mravenci zvláště zajímaví?

  • Celková hmotnost všech mravenců na Zemi se rovná asi hmotnosti všeho lidstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu.
  • V jednom mraveništi může žít i více než 1 milion jedinců, v mravenčí kolonii pak mnoho milionů.
  • Největší známá kolonie lesních mravenců se nachází na severním japonském ostrově Hokkaidó, v Evropě pak na hoře Kleť v jižních Čechách.
  • Mravenčí samička (královna) se dožívá stáří až 25 let, v zajetí v laboratorních podmínkách bylo prokázáno i 29 let, což je (spolu s termity) nejdelší dosažitelný věk u hmyzu.
  • Mravenčí dělnice unese dle posledních experimentálně zjištěných poznatků až 32 x více, než sama váží.
  • Dělnice z jediného hnízda lesních mravenců mohou ulovit za den až 100 000 kusů kořisti a přemnožený škůdce může tvořit až 90 % donášené potravy.
  • U nás se vyskytuje asi 100 druhů mravenců, v celém světě asi 15 000 druhů, především v tropických oblastech.
Petr Miles Petr Miles

Autor tohoto textu, RNDr. Petr Miles, CSc, dlouhodobě působil v Krkonošském národním parku. Ochrana lesních mravenců v České republice je v období let 1998 až 2010 neodmyslitelně spojena s tímto vědcem, který nás bohužel opustil 5.října 2010.

Milesova myrmekologická sbírka
V období mezi roky 1986 a 2003 vytvořil menší dokladovou sbírku lesních mravenců a to z hnízd, která mapoval nebo stěhoval v rámci realizovaných projektů či z hnízd, s nimiž se setkal při svých cestách. Vzorky druhů F. aquilonia, F. lugubris, F. polyctena, F. polyctena x rufa, F. pratensis , F. rufa, F. truncorum a F. sanguinea nejsou preparované, ale jsou uložené nasucho v celkem 150 epruvetách. Z toho 116 vzorků pochází z oblasti Krkonoš a 23 vzorků z ostatních oblastí ČR (z Plzeňska, Českého lesa, Šumavy, Blanského lesa, Třeboňska, okolí Prahy, Jizerských hor, východních Čech, Jeseníků a Beskyd). Dalších jedenáct epruvet obsahuje vzorky ze zahraničí; z Německa (F. aquilonia), Norska (F. aquilonia, F. lugubris), Polska (F. rufa), Rakouska (F. aquilonia, F. lugubris, F. polyctena), Slovenska (F. truncorum) a Švédska (F. polyctena). Sbírku v letech 2002–2003 získalo Krkonošské muzeum ve Vrchlabí.

Autorem od: 06.01.2015
2 články 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.