Chov křepelek

velikost písma:  A A A
08.03.2015, 18:45     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     4397 zobrazení     1 komentář

Chov japonských křepelek v posledních letech zaznamenal velký nárůst, a to jak ve specializovaných větších chovech, tak i v podstatné míře u drobnochovatelů. S přibývajícími chovateli, kteří si sami křepelky líhnou a nabízejí je pak na chovatelských burzách, výstavách nebo v inzerci, přibývá v chovech také podíl barevných rázů, které jsou v menších chovech většinou žádané, protože zpestřují chovné hejno, a tak se i lépe prodávají. Pokud ovšem mluvíme o chovu křepelek s cílem produkovat křepelčí vejce a maso a tyto produkty uvádět na trh, využívají se vyšlechtěné nosné a masné linie křepelek, které jsou ve většině případů divoce zabarvené.

Křepelka japonská

Křepelka japonská (Coturnix japonica) je sice nejmenším druhem drůbeže, ale svou užitkovostí často předčí větší chované druhy. Z hlediska zoologické taxonomie je řazena do řádu hrabavých (Galliformes), čeledi bažantovitých (Phasianidae), rodu křepelka (Coturnix). Dříve byla křepelka japonská považována za jednu z šesti subspecií křepelky polní (Coturnix coturnix), ale dnes je řazena jako samostatný druh. S křepelkou polní se areál výskytu překrývá v Mongolsku, ale přirozeně se zde tyto dva druhy nekříží. V laboratorních podmínkách dávají sterilní, nebo jen málo plodné potomstvo.

Hmotnostní rozdělení linií křepelky japonské

V názorech na hmotnostní rozdělení u jednotlivých linií křepelek panuje značná nejasnost, která je způsobena zejména rychlým přibýváním hmotnostně velmi odlišných linií, ať už záměrným nebo nezáměrným křížením. Další nejasnosti v hmotnostním rozdělení způsobuje i fakt, že téměř v každém státě chovu platí jiné, nejednotné parametry pro jednotlivá plemena a linie japonských křepelek. 

Podle našeho současného rozdělení uznává Vzorník plemen drůbeže pouze dvě plemena japonských křepelek (Křepelka japonská masná a Křepelka japonská nosná) a obě tato plemena pouze ve třech barevných rázech - divoký, strakatý a bílý.

Dosavadní české rozdělení je celkem strohé jak na barevné rázy, tak na hmotnostní rozdělení křepelek. Německý vzorník je propracovanější a rozlišuje následující typy:

  • Lehká nosná linie 
  • Nosná linie 
  • Kombinovaná linie 
  • Masná linie 
  • Super masná linie 

Společné pro všechny hmotnostní linie jsou předpoklady k vysoké snášce. Ta je podmíněna především adekvátní výživou. Všechny tyto linie se vyskytují v několika barevných rázech, přičemž u nosného typu bývá preferován divoce zbarvený a u masného typu bílý.

V České republice se pro produkci křepelčích vajec uváděných na trh a pro produkci křepelčího masa používají nosná a masná linie.

Nosná linie snáší v průměru 250-350 ks vajec za rok. V dospělosti dosahuje křepelka živé hmotnosti150 g, křepelák130 g, snáška je 280-350 ks, vejce váží 9-11 g.

K produkci masa se používá anglická bílá křepelka nebo masné plemeno Faraon, které bylo vyšlechtěno v USA. Hmotnost při dosažení tělesné dospělosti se pohybuje až kolem320 g. Hmotnost vajec se pohybuje kolem 13-15 g. Snáška může dosahovat 260 ks vajec.

Křepelka japonská Křepelka japonská

Chov rodičů

Křepelky můžeme chovat volně na podestýlce, nebo ve venkovních voliérách, ale pro chov rodičů se upřednostňuje chov v několika (3-6) etážových klecích. Pro dobrou oplozenost násadových vajec je velice důležitý poměr pohlaví, který může být od 1:2 až do 1:5. V klecích, v závislosti na jejich velikosti, se doporučuje poměr 1:2-3, ve volném chovu na podestýlce 1:4-5. Oplozenost závisí na věku rodičů, nejvyšší je mezi 12 a15 týdnem, pak se postupně snižuje. Klesá, jak zájem samců o páření s křepelkami u kterých se s věkem zhoršuje kvalita opeření, tak také množství vyprodukovaných spermií. Optimální věk pro sběr násadových vajec je 2-8 měsíců. Oplozenost se pohybuje od 90-95 %. Pro kvalitu vajec a snášky je důležitá výživa. Křepelkám by měla být zkrmována směs s obsahem 20 % NL, 12 MJ ME a 2,5 % Ca. Spotřeba krmiva se pohybuje kolem 20-25 g na kus a den. Krmní se ad libitum. Pro líhnutí používáme jen vejce od zdravých jedinců z kvalitního chovného hejna o požadované hmotnosti. Násadová vejce se sbírají 2x denně a uchovávají při teplotě 12-13 oC. Vejce od starších nosnic vykazují nižší oplozenost a líhnivost. Násadová vejce vybíráme podle hmotnosti, tvaru a kvality skořápky. Průměrná hmotnost násadových vajec je u nosného typu ±10 g  a u masného typu ±16 g.

Líhnutí křepelek

Křepelky japonské nemají zachovaný pud sezení na vejcích, proto se inkubace provádí v líhňařských strojích. Násadová vejce by se neměla skladovat déle než 7 dnů, poté výrazně klesá líhnivost. Délka inkubace je ±17 dní. V předlíhni (1. - 15. den) udržujeme teplotu 37,5C a vlhkost 60 %, v dolíhni (15. - 17. den) 37,0 C a vlhkost 60-80 %. Líhnívost v závislosti na podmínkách líhnutí, věku rodičovského hejna, oplozenosti a skladování násadových vajec může dosáhnout až 70 %.

Líhnoucí se křepelky japonské Líhnoucí se křepelky japonské

Odchov křepelek

Odchov křepelek je jednou z nejdůležitějších částí celého chovu křepelek, protože na něm z velké míry závisí celková užitkovost dospělých křepelek ve snášce. Náročný je především kvůli malým rozměrům vylíhnutých mláďat, jejich rychlému růstu a tím i rychle se měnícím požadavkům.

Teplota v prvním týdnu odchovu je optimální 35-37oC. Rozbíhají-li se křepelčata daleko od zdroje tepla, a stojí s otevřenými zobáčky po stranách odchovny, je teplota příliš vysoká. Mačkají-li se ke středu pod topná tělesa a snaží se podlézat ostatní, je teplota prostředí příliš nízká. Teplota se poměrně snadno reguluje zdvihnutím nebo spuštěním topného tělesa. Během druhého týdne odchovu snižujeme teplotu na 32-30oC. Snižování teploty by mělo být vždy postupné. V třetím týdnu snižujeme teplotu na 27-25oC. Pak udržujeme až do dospělosti teplotu v rozmezí 22-20oC.  

Světelný režim v odchovu by měl být první dva týdny 24h, 3.–4. týden 12h světla a intenzita by se měla pohybovat kolem 35 lx.

Velmi důležitá je výživa v odchovu. Mladé křepelky jsou náročné hlavně na dostatek dusíkatých látek v krmivu. Několik prvních dní je vhodné předkládat krmení na tác, aby v něm mladá křepelčata doslova chodila. Přiměje je to k žravosti a usnadníme tak jejich počáteční zhoršenou orientaci v prostoru. Další dny předkládáme sypké krmivo do žlábkových krmítek s nízkou hranou, ale se zábranami bránícími vyhrabování a znečišťování krmení. Rovněž tubusová krmítka jsou vhodná. Základní potřeba živin pro křepelky je v první fázi odchovu (1. - 3. týden) je 12 MJ MEd a 24 % NL, ve druhé fázi je to 12 MJ MEd a 20 % NL. Spotřeba krmiva se během odchovu pohybuje mezi 10-15 g/ks/den tj.0,5 kg za celý odchov, krmí se ad libitum. Nejvhodnější je použít krmnou směs pro odchov křepelek I. fáze, ale častěji se používá kompletní krmná směs KR1, BŽ1 popřípadě BR1 nebo K1. V pozdějším stádiu odchovu používáme obdobné krmné směsi pro druhou fázi odchovu.

Napáječky volíme mělké, bezpečné, abychom předešli utopení nebo zamokření mláďat. Voda pro mláďata by neměla být příliš studená. Důležitými zásadami odchovu jsou řádné vyčištění a vydezinfikování prostředí odchovny a její vytemperování před naskladněním mláďat. Denně je třeba kontrolovat čistotu a funkčnost napáječek, krmítek, zdrojů tepla a správnost délky světelného režimu.

Křepelky zbytečně nevystavujeme stresům, dbáme na jejich citlivost především na hluk a na přítomnost cizích lidí, která není vhodná nejen z hlediska vyplašení a způsobení stresu (na podestýlce často panické stavy- prudký vlet kolmo vzhůru), ale i z důvodů zoohygienických jako prevence zavlečení nákazy.

Křepelky dospívají ve věku 35 dní (od 28 do max. 42 dnů). Křepelky začínají snášet vejce, u samečků se dosažení pohlavní dospělosti projevuje produkcí pěny v kloace. U divoce zabarvených rázů lze pohlaví rozeznat ve věku 2-3 týdnů, kdy se u samečků začíná vybarvovat peří na hrudi rezavohnědě a u křepelky zůstává světlé a skvrnité.

Produkce křepelčích vajec

Do prostoru pro chov ve snášce přemísťujeme křepelky krátce před dosažením pohlavní dospělosti. Začátek snášky bývá mezi 30. – 45. dnem, podle toho, zda se jedná o nosný nebo masný typ. V některých hejnech začíná snáška již v 5. týdnu věku. Vrchol snášky nastává mezi 12. - 18. týdnem věku kdy bývá snáška vyšší než 90 %. Dobře chované zdravé nosnice jsou ve snášce vytrvalé a ještě v 52. týdnech přesahuje snáška 50 %. Stejně jako u vysokoprodukčních nosných hybridů slepic je i u křepelek snáška značně ovlivněna délkou světelného dne. Nejvhodnější je délka světelného dne 14-16 hodin. Teplota prostředí pro chov dospělých křepelek ve snášce by měla být 18-24 oC. Při teplotě pod 20 oC klesá snáška, pod 17 oC část křepelek přestane snášet a u starších může nastat pelichání.  Pro ustájení křepelek se využívají buď několika etážové klece (individuální nebo skupinové) nebo je umisťujeme na podestýlku. V drobnochovu je častý chov ve venkovní voliéře, rekonstruovaných králíkárnách apod. Minimální požadavky podlahové plochy na jednu křepelku jsou 100 cm2 u nosného typu, u těžších linií jsou požadavky o 60-70 % větší. Produkce vajec 250-300 ks za rok činní dvaceti násobek živé hmotnosti nosnice. Interval mezi vejci v sérii je průměrně 25 hodin. Křepelčí vejce jsou 5x menší než slepičí. Mají stejný poměr cholesterolu jako slepičí vejce. Křepelčí vejce jsou složena z 33 % žloutku, 59 % bílku a 8 % skořápky.

Plato s křepelčími vejci Plato s křepelčími vejci

Produkce křepelčího masa

Chov rodičovského hejna masného typu se od chovu nosných křepelek příliš neliší. Větší je pouze spotřeba krmiva a masné linie mají také vyšší požadavky na plochu ustájení (240 cm2 na kus). Křepelky se vykrmují 5-7 týdnů do jatečné zralosti 270-290 g. Jatečná výtěžnost se pohybuje kolem 75 %. Výkrm křepelek lze provádět v klecích, méně často i na podestýlce. Na jednu křepelku by měla připadat plocha 120 cm2. Podmínky prostředí pro výkrm jsou stejné jako podmínky pro odchov včetně výživy.

Pokud chovatelé uvádí vejce na trh, nebo vykrmují více než 500 ks křepelek jednorázově vztahuje se na ně legislativa týkající se Ústřední evidence. V roce 2011 bylo podle těchto pravidel v ČR zaevidováno 6 chovatelů křepelek.

Autor: doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

10.11.2016, 19:02
Našel jsem líheň na křepelky za rozumné ceny