Ekologický chov králíků

velikost písma:  A A A
22.03.2015, 18:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     6511 zobrazení     1 komentář

Ekologický chov králíků může být pro zemědělce zabývající se ekologickou produkcí zajímavá alternativa, která spočívá v odlišení se od ostatních farem a tím může pomoci s odbytem dalších produktů, které farma případně nabízí.

Reprodukce a plemena králíků v ekologickém chovu

Plemenitba králíků v ekologickém chovu

Plemenitba králíků v ekologickém chovu využívá přirozené připouštění. Inseminace není zakázána, ale v ekologickém režimu se jeví v současné době jako neefektivní. K plemenitbě by měla být vybírána zvířata bez poruch zdraví a dědičných vad. Dále jedinci, kteří měli v odchovu nejlepší přírůstky, pocházejí z nejpočetnějších a vyrovnaných vrhů. Při výběru pro další chov je důležitý i exteriér. Vzhledem k tomu, že cílem ekologického chovu králíků je především produkce masa, je vhodné volit králíky s velmi dobrými šířkovými a délkovými proporcemi a s velmi dobrou zmasilostí a osvalením těla.  Do chovu zařazujeme zdravá a vyspělá zvířata, což je u středních plemen ve věku 7–9 měsíců s hmotností nejméně 3,5 kg. Pohlavní dospívání u této skupiny plemen nastupuje asi ve 3–4 měsících věku, a proto je nutno vytvořit skupiny dle pohlaví, aby se zabránilo neplánované březosti. V ekologickém chovu je zakázáno používat biotechnické zásahy v reprodukci.

Králíci musí být trvale označeni způsobem umožňujícím jejich identifikaci dle platných předpisů, nejvhodnějším řešením je tetování.

V ekologickém chovu je možné uplatnit individuální přirozenou plemenitbu, která spočívá v zapouštění jednotlivých králic příslušným samcem. Na jednoho samce se počítá s 8 – 15 králicemi. Platí zásada, že králice se vpouští do kotce k samci. Dále je možné využít skupinovou přirozenou plemenitbu, kde se k samci přiřazuje 6 – 8 králic. Zásadou pro skupinovou plemenitbu je zajistit dostatečně velký prostor, aby nedocházelo k bojům ve skupině.

Říje králíků

Říje králíků se nejlépe projevuje v jarním období, ale jsou schopni rozmnožování během celého roku. U králice se projevuje specifickým chováním, jako je např. tření spodní čelisti, pysku či krku o hrany v kotci, časté prohrabování podestýlky, vytrhávání chlupů, snaha o stavbu hnízda, vnější pohlavní orgány jsou zduřelé. U králic je možné vyvolat i tzv. provokovanou ovulaci.

Březost králíků

Březost se u králice projevuje změnou chování. Nespolehlivější metoda zjištění březosti je opatrná palpace, kterou je možné provádět od 12. dne po zapuštění. V posledním týdnu březosti je možné pozorovat zvětšené břicho, mléčné bradavky a typické je pro králici shánění materiálu na stavbu hnízda. Délka březosti je 30 – 31 dnů.

Porod králíků

Porod probíhá především v noci, je nutné zajistit králici klid. Mláďata se rodí slepá, neosrstěná se špatnou termoregulací, nejčastěji v počtu 6 – 10 ks. Začínají vidět ve věku 12 – 14 dní a v této době začínají opouštět hnízdo.

Plemena králíků vhodná pro ekologický chov

Pro účely ekologického chovu králíků zaměřeného na produkci masa je vhodné použít plemena střední (velký světlý stříbřitý, novozélandský bílý, novozélandský červený, kalifornský, český albín, nitranský a další). Je vhodné chovat místní plemeno řazené mezi genové rezervy (český albín, český strakáč, moravský modrý, český červený, moravský hnědooký), tím dojde k podpoře tezí o podpoře biodiverzity, ochraně genofondu původních plemen hospodářských zvířat a jejich využití. Vhodnost středních plemen pro účely ekologické produkce spočívá v tom, že se vyznačují masným typem, pro který je charakteristické výborné osvalení pánevních končetin a hřbetu. Další důležitou vlastností středních (masných) plemen je výborná reprodukční schopnost (plodnost) tj. počet a hmotnost narozených mláďat a ranost plemene. Ranost umožňuje králíky brzy zařadit do reprodukčního procesu. Další požadovanou vlastností je schopnost výborně zužitkovat ekologicky vyprodukované krmivo a dosahovat optimálních přírůstků. K porážce jsou vhodní králici o živé hmotnosti 2,6 – 3,4 kg s minimálním věkem při porážce 110 – 130 dnů. Králice středních plemen musí pravidelně zabřezávat a rodit v dostatečném množství zdravé potomstvo. U samců je plodnost dána schopností produkovat dostatečné množství kvalitního spermatu a ochota ke skoku. Králíci pocházející z neekologických chovů se mohou označovat jako bioprodukt nejdříve po 3 měsících od zařazení do ekologického chovu.

V podmínkách ekologického chovu je možno chovat králíky v čisté formě zvoleného plemene nebo volit vhodné užitkové křížení s využitím heterozního efektu. Králíci, kteří vznikli křížením, mají větší životaschopnost, jsou zdravější, mají rychlejší růst a králice rodí větší počet životaschopných mláďat. V ekologickém chovu králíků zaměřeného na produkci masa je vhodné využít užitkové křížení diskontinuitní, kde je křížení v určité generaci ukončeno a všichni hybridní králíci obou pohlaví určeni k výkrmu jsou následně poraženi. Nejjednodušší formou je křížení dvouplemenné, případně tříplemenné.

Doporučené hybridní kombinace (samec x samice)
Novozélandský bílý Kalifornský
Kalifornský Novozélandský bílý
  Kalifornský Velký světlý stříbřitý
Novozélandský bílý  Velký světlý stříbřitý
Kalifornský Český albín
  Velký světlý stříbřitý  Činčila velká
Burgundský     Kalifornský
Novozélandský bílý (Kalifornský x Velký světlý stříbřitý)

 

V ekologickém zemědělství se nedoporučuje používat hybridní linie králíků určené do intenzivních faremních systémů, protože v konvenčním klecovém chovu mají králíci přesně stanovenou krmnou dávku, kterou tradiční krmení nezajistí a spolu s přirozeným způsobem chovu může dojít ke snížení intenzity růstu u těchto vysoce užitkových hybridů.

Charakteristika plemen králíků vhodných do ekologického chovu

Český albín

Byl vyšlechtěn profesorem Žofkou z Kladna a řadí se mezi naše národní plemena a je zařazeno mezi genové rezervy ČR.

Český albín Český albín

Český strakáč

Plemeno našeho původu, které lze řadit mezi klenoty našeho chovatelství, patřící mezi genové rezervy ČR.

Český strakáč Český strakáč

Novozélandský bílý

Byl vyšlechtěn v USA před druhou světovou válkou. Chovným cílem bylo získat bílého králíka s vynikajícími parametry masné užitkovosti.

Novozélandský bílý Novozélandský bílý

Kalifornský

Plemeno pochází z USA (Kalifornie). Jako výchozí plemeno byla využita Činčila velká a králík Ruský.

Kalifornský Kalifornský

Činčila velká

Byla vyšlechtěna z Činčily malé.

Činčila velká Činčila velká www.kralici.cz

Velký světlý stříbřitý

U nás i v zahraničí patří k nejrozšířenějším plemenům. Pochází z francouzských plemen (králík Francouzský, Šampaňský), jehož barva připomíná zašedlé stříbro.

Velký světlý stříbřitý Velký světlý stříbřitý

Burgundský

Pochází z Francie z oblasti Champagne. Cílem šlechtění byl králík masného typu s dobrou plodností, růstovou schopností a jatečnou výtěžností.

Burgundský Burgundský

Ustájení králíků v ekologickém chovu

Ekologický chov králíků musí vycházet z fyziologických a etologických vlastností králíků a naplňování jejich přirozených potřeb. Dále musí naplnit mezinárodní zásady ekologického zemědělství IFOAM (oddíl 5.1. – 5.9.), Nařízení rady (EHS) č. 2092/91 a podmínky národní legislativy či soubor omezení stanovených certifikačním orgánem příslušné organizace ekologického zemědělství.

Ustájení králíků v ekologickém chovu by mělo akceptovat přirozené potřeby zvířat. Prapředek dnešního domácího králíka je divoký králík, který žije v koloniích. V rámci větších či menších skupin si každý z  králíků vyhrabe svou vlastní noru a má vlastní revír. Uvnitř skupiny existuje pořadí rozdělené podle pohlaví, přičemž dominantní samec stojí nad ostatními zvířaty ve skupině, a tím ovládá revír. Králíci jsou navzdory společenskému životu ve skupinách zcela samostatní jedinci, což je pozorovatelné i u domácích králíků. Již u odrostlejších mláďat se velmi brzy projevují nároky na vlastní ohraničený prostor. Pokud není vlastní prostor zajištěn především v období pohlavní zralosti, dohází k vzájemnému napadání králíků. Skupinové ustájení je bezproblémové, pokud mají zvířata k dispozici dostatečný prostor, proto by ekologické systémy ustájení měly zajistit dostatek plochy s možností úkrytu, možnost pohybu s přístupem do výběhu. Chovatel by měl volit vhodné zařízení podle biologických a etologických potřeb plemen. Zajistit kontakt s jinými králíky zrakem, sluchem, čichem a tělesným kontaktem vhodným ustájením. Nepoužívat zařízení v rámci ustájení, které může poškodit zdraví zvířat. V ekologické produkci platí zákaz klecového ustájení králíků.

Ze zákona 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a jeho prováděcí vyhlášce MZe č. 16/2006 Sb., v platném znění vyplývá, že minimální plocha pro:

  • chovného samce či samici je 0,5 m2,
  • samici s vrhem, přičemž platí nutnost zohlednit velikost plemene je 0,75 m2,
  • pro králíky ve výkrmu je 0,2 m2 na kus.

Plocha výběhu pro dospělá chovná zvířata a samici s vrhem by měla být 5 m2 a králíky ve výkrmu 1 m2.

V ekologickém chovu králíků je možné chovné samce a samice v období březosti ustájit individuálně. Králíci ve výkrmu se chovají skupinově. Skupinové ustájení všech kategorií králíků patří k nejpřirozenějšímu způsobu chovu a mělo by odpovídat potřebám pro 10 – 15 zvířat.

Formy ustájení králíků v ekologickém chovu

Kotcový chov s výběhem

Krytý kotec poskytuje králíkům ochranu před klimatickými vlivy. Kotec je rozšířen o výběh. Tento systém je možný volit jako přenosný a je především určen pro výkrm králíků s možností vypásání porostu. Výběhy jsou konstruovány jako ohrada vyrobená z pletiva, většinou s nepromokavou střechou. Jsou-li králíci na jednom místě delší dobu, je nutné pletivo či plech výběhu zapustit do země do hloubky minimálně 20 cm, aby se zvířata nepodhrabala.

Boxové stlané ustájení

V tomto systému ustájení by měl být prostor rozdělen na krmné a napájecí místo, budníky (kotiště) v počtu samic, centrální část, prostor pro mláďata a prostor pro odpočinek dospělých zvířat. Tento typ ustájení umožňuje realizovat, jak chov plemenných zvířat, tak výkrm králíků. Budníky musí mít dostatečně velký vlez dle velikosti králice, součástí je i odnímatelné víko. Králici tím vytvoříme místo pro klidné a bezpečné uložení vrhu, mláďata se nerozlézají a tím neopouštějí předčasně hnízdo. Z boxového stlaného ustájení je třeba v pravidelných intervalech odstraňovat znečištěnou slámu a exkrementy.

Venkovní kotce (voliéry) s budníkem zapuštěným v terénu

Tato forma se nejvíce blíží přirozeným podmínkám. Plocha terénu, vymezeného králíkům, musí být dostatečně velká a odpovídat počtu jedinců. Terén by měl být zarostlý křovisky, případně dodávat dřeviny k okusu. Toto zařízení by mělo být ohraničené pletivem dostatečně zapuštěným do země. Voliéra by měla být dostatečně zabezpečená proti průniku škodné zvěře apod. V tomto systému je možné chovat 1 samce a až 15 samic. I přesto, že se jedná o přirozenější způsob chovu, je nesnadné zajistit zdravotní a zoohygienické podmínky.

Venkovní kotce (voliéry) se zapuštěnými tunely

Ustájení tohoto typu je vhodné volit do teplých oblastí, kde je teplota v zimně nad 0 °C, především v oblastech Itálie a Francie. Zapuštěné tunely imitují nory.

Zařízení chovného prostoru

Krmítka

Krmítka mají být těžká, aby je králík nepřevrhnul, dobře čistitelná a nepropustná.

Napáječky

Hygienickým způsobem napájení je používání napáječek, které jsou konstruované jako ventilové, miskové či tlačítkové.

Jesle

Jesle Jesle

Výživa a krmení králíků v ekologickém chovu

Králíci v ekologickém chovu musí být krmeni organicky vyrobeným krmivem odpovídající kvality, krmivo má pocházet z vlastní produkce nebo z jiné ekologické farmy. Králíkům musí být v letním období umožněn přístup k zelené píci. Krmné směsi mohou být vyráběny v certifikované výrobně krmiv ze surovin, které jsou v souladu s platnou legislativou. Technologie krmení musí respektovat skutečnost, že králík přijímá malé množství krmiva až 30x denně a až 65 % krmiva přijme v noci. Proto se doporučuje podávat krmivo nejméně 3x denně a večer podat větší množství krmné dávky. Krmná dávka by měla uspokojovat potřeby králíků dle kategorie, věku a živé hmotnosti.

Krmná dávka se sestavuje pro:

  • samce a samice v reprodukčním klidu,
  • samce a samice v období připouštění,
  • samice březí,
  • samice kojící,
  • mladé králíky,
  • králíky ve výkrmu,
  • mladé chovné králíky.

Při výživě králíků se především dbá na to, aby králík neztučněl. Dobře krmený králík se pozná podle toho, že se na chovatele těší, tj. že má stále mírný pocit hladu a těší se na přísun krmiva od chovatele. V ekologické produkci králíků platí zákaz používání látek ke stimulaci růstu. Králík musí mít neomezený přístup k pitné vodě.

Krmiva vhodná pro králíky

Volba krmiva je řízena tím, že králík je býložravec. Krmná dávka se skládá z objemných a jadrných krmiv.

Objemná krmiva

Šťavnatým objemným krmivem je především zelená píce. Využívají se luční porosty, jetel a vojtěška. V travních porostech mají být zastoupeny ze 75 % trávy, z 20 % jeteloviny a 5 % byliny. Zelenou píci přijímají všechny věkové kategorie králíků velmi rády, přechod ze zimního na letní krmení musí být pozvolný. Z okopanin jsou pro králíky vhodné krmná mrkev, krmná řepa, cukrovka a brambory.      

Suchá objemná krmiva jsou pro výživu králíků zásadní, především pro obsah vlákniny, která je pro ně nezbytná z hlediska trávení. Podáváme kvalitní luční, vojtěškové či jetelové seno, případně kvalitní slámu.

Jadrná krmiva

Z obilovin je vhodný oves, ječmen, pšenice, z luštěnin hrách, bob, z olejnin lněné semínko a slunečnice. Nejčastěji se zkrmuje ječmen, a to všem kategoriím. Oves se zkrmuje buď pluchatý nebo nahosemenný, který králíci přijímají velmi dobře. Pšenice by měla činit maximálně 20 % z celkového množství zrnin. Luštěniny se králíkům obvykle nedávají, pro vysoký obsah dusíkatých látek jsou ale důležitou součástí krmných směsí. Olejniny příznivě ovlivňují kvalitu srsti.

Autorka: Prof. Ing. Marie Čechová, CSc.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

23.06.2015, 12:02
Dobrý den přivezla jsem si Králíky samce i samice cca 3 měsíce staré 8 Ks. Zakoupení jsou ze tří chovů. Kromě Králikárny jsme jim připravili i výběh 3x3 metry je možné je dát všechny k sobě do jednoho výběhu? Nepokoušou se? Nebo je mám rozdělit podle chovu nebo podle pohlaví? Prosím o radu.