Jak mne očarovali papoušci

velikost písma:  A A A
30.10.2008, 20:19     Autor: Miloslav Bery     11526 zobrazení     5 komentářů

Doufám, že nikomu nebude vadit, když zde vložím tento článek, ale docela rád se tu podělím se čtenáři o svůj koníček.

Psal se rok 2005 a já pracoval v jedné nejmenované firmě, která se zabývala dodávkou a montáží plastových oken. Jednoho dne jsem zvedl telefon, kde volala potencionální zákaznice, že by potřebovala naměřit okna, abych se u ní zastavil. Dobrá tedy, sedl jsem do auta a jel k této paní.

Vstoupil jsem do dveří a už jsem slyšel zpívající papoušky, paní jich měla v bytě na terase asi 20 v docela prostorné voliéře. Jednalo se o fišeráky v přírodním zbarvení. Ihned mě očarovali a rychle jsem si vzpomněl na svého dědu, který se až do své smrti (1998) věnoval chovu právě těchto krásných papoušků. S paní jsme si o tom všem asi hodinu a půl povídali a já byl v pasti.

Venkovní voliéra-Fotka je ze září tohoto roku po vydatném dešti Venkovní voliéra-Fotka je ze září tohoto roku po vydatném dešti

Po tom krásném povídání mi paní nabídla jednoho fišeráčka, kterému bylo asi 5 měsíců. Samozřejmě jsem neváhal a jel do místního zverimexu, tam jsem zakoupil prostornou klec a fišeráčka přivezl domů.

Když jsem ho propašoval v kleci do obývacího pokoje, zdělil jsem to doma rodině a čekal na reakci. Samozřejmě to nebylo nic příjemného, svalila se na mě vlna kritiky a všeho ostatního, však mnozí určitě vědí, jak to doma vypadá, když se příjde s hotovou věcí.

Nakonec to dopadlo tak, že Huga, jak jsem fišeráčka pojmenoval, "oblítávala" celá rodina.

Když už jsem byl v ráži a v rozjetém vlaku, tak jsem se druhý den spojil s místním chovatelem a k Hugovi dokoupil ještě Růžu, jak jí tu všichni říkáme.

O měsíc později se už venku montovala voliéra 150x200x90 cm (ŠxVxH).

Plánoval jsem, že to bude jen pro ty dva fišeráky, ale když jsem je umístil v dubnu ven a viděl jak jsou v té voliéře snadno přehlédnutelní, tak jsem dokoupil ještě čtyři papoušky.

Musím napsat, že tak to asi chodí všude, ale já jsem rád, že se papoušci stali plnohodnotnými členy domácnosti. Naproti této voliéře máme velkou zahradní lavičku, u které pijeme v letním období odpolední kávu a pozorujeme, jak si tam hrají a zkoumají vše nové, co se jim tam dá.

V příštím roce se chystám udělat větší a prostornější voliéry, které budou i s vytápěným záletem, kde by bylo možno papoušky chovat i přes zimní období.

Chtěl bych se zabývat i chovem mníšků šedých. Jednoho jsem si přivezl 4.9.2008, ale je to spíše domácí mazlíček. Mám ji u sebe v kanceláři, kdy je cca 4-5 hodin denně venku mimo klec a i přes to, že je to mladý papoušek, tak už dnes napodobuje psí štěkání a lidský smích.

Betynka Betynka

Takže závěrem

Nečekal jsem, že mne v 27 letech něco tak očaruje, jako zrovna papoušci.

Je to pěkný koníček a výborně se při něm relaxuje.

P.S.: Mohu jen doporučit.

Miloslav Bery Miloslav Bery
Autorem od: 04.01.2014
4 články 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

31.10.2008, 16:16
Ještě přidávám foto fišeráčků v nové domácí kleci s jedním růžohrdlým.
30.10.2008, 23:43
Pane Pokorný děkuji a děkuji i za tyto stránky, je to přesně to, co jsem hledal.Já díky.
30.10.2008, 23:33 zbynek
Tak foto tam je a vložil jsem odkaz na článek i do novinek na úvodní straně. Pěkně popsané začátky, takže ať se daří i nadále a ještě jednou dík.
30.10.2008, 22:07 zbynek
Děkujeme za článek, až budu mít chvilku, tak si jej dovolím vzhledově upravit a dovložím tam tu fotku voliéry.
30.10.2008, 20:22
Jéé, jsem tam zapoměl vložit tu voliéru, tak tady je.