Plemenářská a šlechtitelská práce v chovech prasat

velikost písma:  A A A
03.04.2015, 10:00     Autor: Prof. Ing. Marie Čechová, CSc.     748 zobrazení     0 komentářů

Stavy prasat v České republice mají v posledních letech klesající tendenci. Hlavní propad nastal po prvním květnu roku 2004, kdy naše republika vstoupila do Evropské unie. Důvodem byla především liberalizace zahraničního obchodu v souladu s legislativou. V následujícím článku, jehož autorkou je Prof. Ing. Marie Čechová, se dočtete vše důležité kolem plemenářské práce v chovu prasat a kontroly užitkovosti.

Organizace plemenářské práce v ČR

Plemenářská práce v chovu prasat má v současných podmínkách tržní ekonomiky za cíl vytvoření genetických předpokladů pro zintenzivnění a zhospodárnění výroby jatečných prasat výrazně masného užitkového typu, a tím napomoci k trvale udržitelné konkurenceschopnosti chovu prasat. Plemenářská práce v chovu prasat vychází z ustanovení zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Podle tohoto zákona mohou provádět šlechtitelskou a plemenářskou práci včetně kontroly užitkovosti oprávněné fyzické nebo právnické osoby případně uznaná chovatelská sdružení. V současné době mají statut oprávněných osob především právnické subjekty různých velikostí nebo chovatelská sdružení. Péči a garanci za šlechtění domácího genofondu prasat má v České republice Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, který byl založen v roce 1991 podle zákona 83/1990 Sb. o sdružování občanů. V roce 1994 byl MZe ČR pověřen vedením plemenné knihy (PK), jejímž prostřednictvím sdružuje všechny majitele ŠCH, RCH a UCH, kteří pracují s domácím genofondem. Hlavní náplní činnosti PK je koordinace postupu šlechtění domácích populací prasat, stanovování šlechtitelských cílů, plemenných standardů plemen a poskytování objektivních informací pro šlechtitelskou práci. Její další funkcí je vést a zpracovávat údaje o identifikaci, původu, výkonnosti, plemenné hodnotě a užití zvířat určitého plemene nebo typu a jejich přímých potomků. Zpracování dat v chovu prasat uskutečňují tři organizace. Jedná se o Svaz chovatelů  prasat v Čechách a na Moravě, Českomoravskou společnost chovatelů, a.s. a Plemdat, s.r.o. - Benešov. Sběr dat od chovatelů provádí oprávněné osoby odpovědné za zajištění kontroly užitkovosti.

Kontrola užitkovosti

Účelem kontroly užitkovosti je objektivní zjišťování užitkových vlastností jednotlivých zvířat, případně jejich potomstva. Tato kontrola se provádí u kanců, prasnic a jejich potomstva ve šlechtitelských chovech (ŠCH) a rozmnožovacích chovech (RCH), popřípadě v chovech, které jsou pro tyto kategorie připravovány. V chovech zapojených do kontroly užitkovosti provádí orgány veterinární správy také kontrolu zdraví.

Prasnice se zařazují do kontroly užitkovosti (KU) počínaje prvním zapuštěním nebo inseminací, dále se pak kontroluje každý vrh této prasnice. Plemenní kanci se do KU zapojují zápisem do ústředního registru kanců, což je při jejich zapojení do plemenitby.
Kontrolou užitkovosti se  získávají objektivní podklady pro plemenný výběr jedinců s nejlepšími užitkovými vlastnostmi a  dobrým zdravím.

Prase Landrace Sus scrofa domesticus - Landrace

Landrace je původem z Dánska. Vznikalo na podkladě původních plemen jutské a ostrovní prase. Taktéž se na jeho vzniku podílelo mnoho plemen. Stejně jako bílé...

Zobrazit více informací

Kontrola užitkových vlastností v současné době u nás zahrnuje:

  • Kontrolu reprodukčních vlastností kanců a prasnic
  • Provádění zkoušek vlastní užitkovosti prasat
  • Testování finálních hybridů prasat -  zjištění výkrmnosti a jatečné hodnoty hybridního potomstva plemenných prasat

Údaje o reprodukčních vlastnostech prasat ve ŠCH a RCH zajišťuje, provádí a kontroluje oprávněná osoba ve spolupráci s chovatelem.  Oprávněné osoby jsou fyzické nebo právnické osoby, jež jsou ministerstvem zemědělství oprávněny vykonávat některé činnosti potřebné pro šlechtění prasat.

Kontrola reprodukčních vlastností u kanců působících v inseminaci a v přirozené plemenitbě ve ŠCH a RCH zahrnuje kontrolu plodnosti jimi zapouštěných nebo inseminovaných prasnic.

Cílem zkoušky užitkovosti je zjištění užitkového typu zvířete

před jeho zařazením do plemenitby

Ve ŠCH a RCH se musí nejpozději do 24 hodin po každé změně zapsat do deníku reprodukce – datum zapuštění, totožnost kance, datum oprasení, všechna a živě narozená selata a datum odstavu. Deník reprodukce zakládá a vede chovatel ve vlastní úpravě. Pracovník oprávněné organizace ověří dané údaje, jeho povinností je také provést označení zvířat tetováním nebo vrubováním, nejpozději do 10 dnů po narození. Ve ŠCH se u selat obou pohlaví, v RCH jen u prasniček, zjišťuje počet pravidelně vyvinutých struků. Ve věku 18-24 dní se zjišťuje ve ŠCH a RCH počet dochovaných selat. Výjimečně, v případě 12 a více živě narozených selat ve vrhu, nebo v případě úhynu nebo onemocnění matky, je možné přikládání selat. Přikládání selat musí být zaznamenáno v deníku reprodukce a selata musí být předem označena.

Cílem zkoušek vlastní užitkovosti je získání informací o užitkovém typu zvířete před jeho zařazením do plemenitby. Zkoušky vlastní užitkovosti se provádějí:

Metodou unifikovaného polního testu ve šlechtitelských chovech

Provádí se u plemenných prasniček a kanečků ve šlechtitelských chovech.  Test je zahájen ve 12 týdnech věku selat (do evidence se zaznamená datum zahájení testu a individuální hmotnost selat). Doba trvání testu je u prasniček mateřských plemen (ČBU a ČL) 8 týdnů, u kanečků mateřských plemen a pro obě pohlaví ostatních plemen 9 týdnů. V jednom kotci je 6-12 prasat stejného pohlaví a stejného genotypu a skupina v kotci musí pocházet minimálně po dvou otcích. Během testu jsou zvířata krmena ad-libitním způsobem ze samokrmítek krmnou směsí TESTA. Po ukončení testu se všechna prasata zváží a ze zjištěné hmotnosti propočte počítač průměrný denní přírůstek od narození a průměrný denní přírůstek v testu. Po zjištění hmotnosti se zvířatům ultrazvukovým přístrojem změří výška hřbetního tuku a procentuální podíl libového masa. 

Základním polním testem v rozmnožovacích chovech

Provádí se u prasniček v rozmnožovacích chovech, popř. u prasniček ve šlechtitelských chovech určených jako chovné, v rozmezí živé hmotnosti 70 – 110 kg. U každého měřeného zvířete se pro hodnocení jeho vývinu vypočítává průměrný denní přírůstek živé hmotnosti v gramech od narození do ukončení testu. Po zjištění hmotnosti se zvířatům ultrazvukovým přístrojem změří výška hřbetního tuku a procentuální podíl libového masa. 

Staniční metodou v testačních stanicích

Metodika bude stanovena po případném zřízení stanice.

Vietnamská selata

Prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Prof. Ing. Marie Čechová, CSc.
Autorem od: 22.03.2015
5 článků 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.