Jezdecký sport

Ing. Tereza Petlachová 03.04.2015, 10:00

5 711 15 minut čtení

V tomto článku se seznámíte s jezdeckým sportem a všemi jeho disciplínami. Každá jezdecká disciplína vyžaduje od jezdce jiný styl ovládání koní, používají se také jiná sedla i uzdění. Autorkou tohoto textu je Ing. Tereza Petlachová.

Jezdectví nabízí celou řadu soutěžních disciplín. Každý styl a disciplína má jiné nároky na koně a jezdce, rozdílný způsob ovládání koně, vybavení, oblečení jezdců.

ČJF = Česká jedecká federace

Je organizací zastřešující jezdecký sport v České republice (discipliny skoky, drezura, všestrannost, spřežení, voltiž, reining, vytrvalost a parajezdectví). ČJF je členem Mezinárodní jezdecké federace (FEI) a Českého olympijského výboru (ČOV).

Norický kůň - Norik Equus ferus caballus 9881 2 minuty čtení

ČJF zodpovídá zejména za organizaci jezdeckých národních a mezinárodních soutěží na území České republiky, distribuci finančních zdrojů, registraci jezdců, funkcionářů a koní a vytváření právního rámce jezdeckého sportu.

„Každý styl a disciplína má jiné nároky

na koně a jezdce“

Parkurové skákaní

Závodní dvojice projíždí co nejrychleji a s co nejmenším počtem chyb předem předepsanou trasu s překážkami. Závodní dráha je o určité délce s určitým počtem překážek různého tyup (výškové, šířkové výškošířkové, terénní). Soutěžní dvojice se orientuje podle čísel a praporků u každé překážky. Červený praporek je vpravo, bílý vlevo.

Výstroj jezdce

Povinná je jezdecká helma s tříbodovým úchytem, jezdecké sako (tmavé), jezdecká košile s bílou vázankou, rajtky (bílé nebo světlé), vysoké kožené jezdecké boty.

Existuje několik stupňů obtížnosti - výšek skoku:

stupeň Z (základní), 8 - 9 překážek do výšky 1 m
stupeň ZL (základní lehký), 9 - 11 překážek do výšky 1,10 m
stupeň L (lehký), 9 - 11 překážek do výšky 1,20 m
stupeň S (střední), 9 - 11 překážek do výšky 1,30 m, příkop do šířky 3 m
stupeň ST (středně těžký), 10 - 12 překážek do výšky 1,40 m, příkop do šířky 3,5 m
stupeň T (těžký), 11 - 13 překážek do výšky 1,50 m, příkop do šířky 4 m

Hodnocení

Rozhodování se řídí národními pravidly pro skokové soutěže, kdy chyby na překážkách se přepočítávají na trestné body (hodnocení podle stupnice A), nebo sekundy (hodnocení podle stupnice C). Kromě standardních soutěží se vypisují i zvláštní soutěže a soutěže síly a zručnosti, např: bariérové skákání, štafetové skákání, volba překážek, volba dráhy, soutěž do první chyby, minutové skákání, zrcadlové skákání, soutěž se stupňovanou obtížností.

Drezura

Drezura představuje při svém vrcholném provedení dokonalou formu harmonického rozvíjení schopnosti koně i celého jeho organismu. Při drezurních soutěžích předvádí kůň na vytyčeném obdélníku předepsané cviky a figury – v kroku, klusu a cvalu. Musí při tom působit elegantně, tedy ukazovat jednotlivé figury s lehkostí a vyvolávat dojem snadného provedení.

Drezurní úlohy předvádí dvojice na drezurním obdélníku 20 x 40 metrů (drezurní soutěže nižších stupňů) nebo 20 x 60 metrů (střední stupeň a mezinárodní soutěže). Obdélník je ohraničen nízkými plůtky, na jeho stěnách jsou pomocí písmen vyznačeny body, v nichž se jednotlivé cviky (figury) provádějí.

Výstroj jezdce

Povinné je černé nebo tmavomodré sako (při vyšších soutěžích frak) a cylindr (při nižších soutěžích nebo z bezpečnostních důvodů povolena ochraná přilba). Jezdecká košile s kravatou nebo vázankou, rajtky bílé (nebo bílé s odstíhem), rukavice, vysoké kožené černé jezdecké boty a ostruhy.

Drezurní úlohy jsou rozděleny podle stupně obtížnosti, zohledňující věk koně:

stupeň Z (základní)
stupeň L (lehký)
stupeň S (střední)
stupeň ST (středně těžký)
stupeň T (těžký)

Hodnocení

Výkony jsou posuzovány tří až pěti členným sborem rozhodčích. Každá série cviků má stupnici známek od 0 do 10 u každého rozhodčího:

10 – vynikající, 9 – velmi dobrý, 8 – dobrý, 7 – téměř dobrý, 6 – uspokojivý, 5 – dostatečný, 4 – nedostatečný, 3 – téměř špatný, 2 – špatný, 1 – velmi špatný, 0 – nebyl předveden

Společné známky (od 0 do 10) jsou uděleny po skončení předvedení úlohy a jsou udělovány za:

Chody
Kmih
Poslušnost
Pozice jezdce a sed jezdce, správnost a účinnost pomůcek

Známky se násobí odpovídajícími koeficienty a pak jsou sečteny. Trestné body za omyly se potom odečítají v listině každého rozhodčího. Celkový výsledek pro umístění se získá sečtením součtů bodů z listin všech rozhodčích a převedeny na procenta.

Ve všech soutěžích je vítězem soutěžící, který obdržel nejvyšší procentuální výsledek, druhým umístěným je soutěžící s dalším nejvyšším procentuálním výsledkem atd.

Všestrannost

Soutěž všestranné způsobilosti (původním názvem military). Soutěž trvá jeden, dva nebo tři dny, a to podle kategorie jezdce a koně.

V této disciplíně jsou kladeny maximální požadavky na rychlost, vytrvalost, jistotu, obratnost, tvrdost a psychickou vyspělost koně.

Kombinace 3 jezdeckých disciplín:

drezúra
cross country (terénní jízda)
parkur

Každá z disciplín má vlastní bodové ohodnocení a celkový výsledek vzniká součtem bodů ze všech tří disciplín.

Výstroj jezdce

Na každou disciplínu musí být odpovídající předepsané oblečení. Na terénní jízdu má jezdec bezpečnostní vestu, na vysoké botě připevněnou zdravotní kartu, mohou být i hodinky pro kontrolu času.

Rozdělují se podle obtížností od ZK - TT. Od stupně S označované ruhem závodu a hvězdami (např. CIC*, CCI**)

Hodnocení

Celkový výsledek se stanoví součtem trestných bodů ze všech tří soutěží. Vítězem je dvojice s nejmenším počtem trestných bodů.

Drezura. Počet trestných bodů získá dvojice tak, že body za provedení drezurní úlohy se odečtou od maximálního možného zisku bodů. Výkony jsou posuzovány dvou nebo tříčlenným sborem rozhodčích. Každá série cviků má škálu známek od 0 do 10 bodů.

Terénní zkouška. Trestnými body se penalizuje nedodržení časových limitů a chyby na překážkách.

Skoková zkouška. Trestné body se udílejí soutěžícím za chyby na překážkách a nedodržení časového limitu.

Spřežení

Závody spřežení jsou jednou ze sportovních jezdeckých disciplín, provozovaných pod hlavičkou České jezdecké federace.

Zpočátku byly pořádány soutěže pro čtyřspřeží, později byla přidána i kategorie pro dvojspřeží, tandem a jednospřeží, v současnosti jsou oficiální soutěže otevřeny i pro poníky.

Soutěžní zkoušky závodů spřežení:

Zkouška A - Drezura

má za cíl posoudit klid, pravidelnost chodu, soulad, kmih, plynulost, lehkost a uvolněnost pohybu a správnou ohebnost koní při pohybu
hodnotí se též styl soutěžícího, přesnost a jeho celkový vliv na spřežení a kompletní předvedení spřežení

Zkouška B - Maraton

má za cíl prověřit kondici, vytrvalost a trénovanost koní a spolu s tím i zručnost a jezdecké umění soutěžícího

Zkouška C - Překážková jízda

ověření způsobilosti, poslušnosti a obratnosti koní po maratonu

Vlastní soutěže spřežení jsou pořádány buď jako vícedenní, kdy jsou zkoušky rozloženy do více dnů, nebo jako zkrácená kompletní soutěž, kdy se všechny zkoušky s upravenou délkou uskuteční v jeden den.

Soutěže se skládají z různých kombinací těchto zkoušek. Jestliže obsahují všechny tři, nazývají se kompletní soutěží. V případě, že jsou složeny jen ze dvou, označují se jako kombinované soutěže. Jedna zkouška představuje dílčí soutěž.

Výstroj jezdce

Páni - tmavý oblek s kravatou, na hlavě cylindr nebo obdobný typ klobouku

Dámy - dlouhé sukně, bílá halenka, klobouk

Povinné jsou rukavice a pokrývka nohou.

Hodnocení

Vítězem kompletní soutěž spřežení se stává ten, který v součtu tří dílčích soutěží získal nejméně trestných bodů.

Drezura. Známky se pohybují od 0 (nepředvedeno) do 10 (výborně). U kompletních nebo kombinovaných soutěží se dobré body odečtou od maximálního možného počtu bodů a výsledek – trestné body – si soutěžící odnáší do další zkoušky.

Maraton. Na kočáře se ho účastní arbitr a v úseku A až D zapisuje dosažené časy a trestné body za chyby v průběhu terénní zkoušky. Sleduje předepsané chody. V trestném území překážky se penalizuje od pěti trestných bodů až po vyloučení.

Překážková jízda. Parkur se jezdí na čas nebo na body. Trestné body se udílejí například za chyby, neposlušnost a překročení stanoveného času.

Voltiž

Předvádění gymnastických cviků na koni vedeném na lonži, neosedlaném, pouze s voltižními madly. Původní význam voltiže byl jako příprava pro vlastní ježdění.

Závodní prostor musí být nejméně 20 x 25 metrů. Závodní voltižní skupina se skládá z lonžéra, koně a osmi voltižérů (šest pro závody v nižší kategorii). Soutěží jednotlivci, dvojice i trojice. Kůň je veden ve cvalovém chodu na kruhu s minimálním průměrem 15 metrů na levou ruku. Soutěže se skládají ze dvou částí – povinné sestavy a volné sestavy. Povinná sestava se skládá ze sedmi cviků. Ve volné sestavě mají voltižéři možnost ukázat své umění provedením statických a dynamických cviků.

Začátečníci soutěží v kroku, pokročilí předvádějí nacvičené sestavy na cválajícím koni.

Výstroj - úbor voltižéra

Jednoduchý gymnastický úbor. Soutěžící ve skupině jsou ustrojeni jednotně. Lonžér by měl s dresy skupiny.

Hodnocení

Verdikt vyslovují nejméně tři rozhodčí. Za provedení, obtížnost, celkový dojem, choreografii a koně v po povinné a volné sestavě udělují známky od 0 do 10.

Ve volné sestavě se hodnotí stupeň obtížnosti, choreografie (soulad s hudebním podkladem) a technika provedení. Do konečného výsledku „promlouvá“ i hodnocení koně. Rozhodčí při něm sledují, aby kůň měl korektní třítaktní cval, jeho přilnutí, postavení na kruhu, stálost kmihu, dodržování minimálního patnáctimetrového průměru kruhu.

K celkové známce se rozhodčí dopracují tak, že sečtou známky za povinnou a volnou sestavu a celková hodnota se dělí dvěma.

Vytrvalostní soutěž - endurance

Jízda na větší vzdálenost (cca 25 - 140 a více km) krajinou po cestách i mimo ně, při které se prověřuje nejen rychlost, ale především vytrvalecká schopnost koně.

Před, po závodě a v povinných přestávkách mezi etapami kontroluje stav koní veterinář.

Trať by měla být připravena nejméně 7 dní před začátkem soutěže a měla by zahrnovat technicky náročné faktory různého charaktareru: změny povrchu, změny terénu, změny převýšení a změny směru.

Každá vytrvalostní soutěž se skládá z několik etap (mohou být rozděleny do jednoho nebo více dní. Soutěž je organizována tak, aby si soutěžní dvojice mohla sama pro sebe zvolit nejlepší tempo jízdy. V jednotlivých etapách může být zařazen úsek s kontrolovanou rychlostí nebo stanoveným chodem. Konec každé etapy je ve znamení povinné přestávky spojené s veterinární problídkou.

Výstroj jezdce

Jezdci jsou povinni mít jezdeckou přilbu s tříbodovým upevněním, jezdeckou obuv s minimálně 12mm podpatkem, jezdecké kalhoty/kalhoty typu jodphur.

Existuje několik stupňů obtížnosti:

Jednodenní

Z základní délka trati 30 - 54 km

L lehké délka trati 55 - 79 km

S střední délka trati 80 - 99 km

ST středně těžké délka trati 100 - 139 km

T těžké délka trati 140 a více km

Vícedenní

Z základní délka trati 25 - 39 km

L lehké délka trati 40 - 59 km

S střední délka trati 60 - 79 km

T těžké délka trati 80 a více km

Hodnocení

Soutěže ve stanoveném čase.

O vítězi se rozhoduje na základě penalizace, která je jednoznačně stanovena v rozpisu soutěže. Trestnými body se penalizuje jak překročení optimálního času každého koně, tak zhoršená fyzická kondice koně, pokud není sama o sobě důvodem k vyloučení.

Soutěže na čas.

O konečném pořadí rozhoduje dosažený nejlepší čas, včetně započtené případné penalizace (důvody penalizace jsou uvedeny v rozpise soutěže a patří sem i zhoršená fyzická kondice koně, pokud není sama o sobě důvodem k vyloučení). Soutěž se vždy skládá minimálně ze dvou kol a může být také vypsána jako dvoudenní.

Reining

Reining je jedna z nejzajímavějších a nejvíce obsazovaných disciplín. Jako jediná westernová disciplína byla uznána v roce 2009 Českou jezdeckou federací a tak se jezdí i pod hlavičkou Federation Equestre Internationale (FEI).

Reining spolu s dalšími westernovými disciplínami jsou vypisovány pod hlavičkou Western Riding Clubu ČR (WRC ČR), dobytkářské a rodeové disciplíny i pod Pro Rodeo Czech Association (PRCzA).

westernová forma drezury
každá startující dvojice soutěží samostatně
jezdec by měl mít každý pohyb koně pod kontrolou
nejlepší kůň by měl ochotně následovat vedení jezdce bez znatelných pobídek a nechat se plně ovládat
v pravidlech je podrobně popsáno dvanácti reiningových úloh – obsahují následující prvky: chůze do kolbiště, sliding stop, spin, rollback, kruhy, couvání, prodleva, přeskok, cval středem a cval kolem kolbiště

Výstroj jezdce

Je závazně předepsán čistý westernový oděv: westernový klobouk, stylová westernová obuv, košile nebo blůza s dlouhým rukávem.

Typy soutěží:

Mistrovství ČR mládeže (do 18-ti let)
Mistrovství ČR dospělých (nad 18 let)
A – národní a mezinárodní soutěže
B – regionální soutěže
C – vstupní soutěže pro začínající koně a jezdce
D – veřejný trénink (účastnit se může jezdec s licencí i bez ní)

Hodnocení

Každý soutěžící předvede vybranou úlohu (12 předepsaných úloh - patternů) sám a samostatně. Všichni koně budou posuzováni ihned po vstupu do arény. Posuzování končí po posledním manévru úlohy. Každá chyba vzniklá od začátku úlohy bude snižovat skóre.

Hodnotí se jednotlivé předepsané prvky. Každý prvek je ohodnocen celkovou známkou od -1^1/2do +1^1/2, kdy 0 je průměrný výkon. Dále je soutěžní dvojice penalizována za chyby v jednotlivých prvcích. Penalizace může být 5, 2, 1 nebo 1/2 bodu dle pravidel. Celkový výsledek je součtem penalt a celkových známek a odečtení či přičtení k základu 70 bodů, kdy výsledek 70 bodů je průměrný výkon.

Dostihy

Dostihy nejsou pořádány pod hlavičkou ČJF, ale jsou pořádány Jockey Clubem ČR.

Dostihy prověřují rychlost koní v rychlém cvalu, rychlém klusu, případně schopnost překonávat překážky v poměrně rychlém cvalu.

Uvedené druhy dostihů tvoří specializované dostihové soustavy klusáckých a cvalových rovinových a překážkových dostihů. Odlišnost je dána propozicemi.

Rozdělení dostihů podle výkonnostních kritérií

Propozice jsou závazná pravidla pořádání dostihů. V ČR je oprávněn schvalovat propozice cvalových závodů Jockey Club ČR a klusáckých Česká klusácká asociace.