Zvláštnosti trávicího ústrojí a trávení u drůbeže

velikost písma:  A A A
03.04.2015, 10:00     Autor: Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.     1424 zobrazení     0 komentářů

Z hlediska trávicího ústrojí je drůbež specifickou kategorií zvířat. Například žaludek drůbeže má dva úseky, a to žláznatý a svalnatý. O této zvláštnosti i mnohých jiných se dočtete v následujícím článku, jehož autorem je vysokoškolský profesor Ing. Jiří Zelenka.

Drůbež má minimální počet chuťových pohárků. Jsou citlivé na chuť kyselou, málo však vnímají chuť slanou. Chemorecepční volba krmiva je proto omezená. Výběr je především mechanorecepční a optický, podle tvaru, velikosti, tvrdosti a barvy částic krmiva. Mechanoreceptory jsou umístěny hlavně na špičce horního i dolního zobáku. Při změně krmné dávky zvíře zpočátku krmivo nežere, jen je klováním a zrakem zkoumá. Vtiskne si jeho vlastnosti do paměti, a později je již přijímá bez prodlevy. Negranulovanou směs vnímá jako její jednotlivé částice, ze kterých si pod kontrolou zraku vybírá.

Lakenfeldky

Lakenfeldky jsou původní, velmi staré krajové plemeno slepic, zušlechtěné pro podmínky extenzivních chovů. Barva kůže je u těchto slepic bílá. Snáška se pohybuje...

Zobrazit více informací

Zvířata se zkráceným zobákem přijímají zpočátku (zejména po použití krvavé metody zkracování) krmiva méně a mají omezené schopnosti výběru. Jsou však méně agresivní, nevyskytuje se kanibalismus, neozobávají si navzájem peří, hejno je vyrovnanější a je v něm menší úhyn. Slepice mají vyšší snášku a díky lepšímu opeření i nižší spotřebu energie. Omezí se také ztráty spojené s vyhrnováním krmiva z krmítek. Zobák se zkracuje před dosažením věku 10 dní. Při použití nekrvavé metody pomocí infračerveného záření nelze zabránit občasnému výskytu kanibalismu do doby, než špička zobáku za 5 – 10 dní odpadne.

Sekret slinných žláz je hlenovitý, mucinózní. Ve slinách hrabavé drůbeže je z enzymů obsaženo jen menší množství α-amylázy, která pak působí ve voleti společně s enzymy obsaženými v potravě. Vodní ptáci vylučují jen velmi omezené množství slin. Husy a kachny nemají vole, jen silně roztažitelný jícen.

Žaludek má dva úseky. Ve žláznatém žaludku se potrava zpracovává chemickou cestou. Vylučuje se zde kyselina chlorovodíková, pepsinogen a mucin. Kyselina chlorovodíková přeměňuje pepsinogen na pepsin, který začíná štěpit bílkoviny na peptidy a aminokyseliny. Žaludeční šťáva má pH 1,5 – 2,0. Žvýkací funkci zubů přejímá svalnatý žaludek, v němž se mechanicky zpracovává a promíchává potrava nabobtnalá a natrávená ve voleti a žláznatém žaludku. Ve svalnatém žaludku dosahuje tlak u kura 18 kilopascalů, u kachny 24 kPa a u husy 37 kPa. Aby byla usnadněna jeho drtivá a mlecí funkce, polykají ptáci kaménky a zadržují je ve svalnatém žaludku. Je-li jejich příjem malý, vydrží v žaludku dlouho, není-li přístup ke kaménkům omezen, více jich odchází ve výkalech.

Kaménky můžeme drůbeži záměrně podávat

ve formě gritu v různém zrnění

Kaménky můžeme drůbeži záměrně podávat ve formě gritu v různém zrnění. Grit nerozpustný (např. křeménky vyseté z písku nebo drcená žula) se v žaludku obrušuje jen pozvolna, vydrží v něm dlouho, a proto se může podávat v delších intervalech (třeba jednou týdně). Grit vápenatý (drcený vápenec, drcené fosilní lastury ústřic, těžené z mořského dna) se v kyselině chlorovodíkové v žaludku rozpouští, a proto musí být zvířatům stále k dispozici. Pro nosnice může být v přiměřených dávkách dobrým zdrojem vápníku, pro ostatní drůbež je vzhledem k nadměrnému přísunu tohoto prvku nevhodný.

Grit není nutný pro drcení krmiva, svaly žaludku to snadno zvládnou i bez gritu. Celá pšenice i jiné zrniny jsou ve svalnatém žaludku nabobtnalé a natolik měkké, že je lze mírným tlakem mezi dvěma prsty snadno rozmáčknout na kaši. Problém je s rozdrcením sežraného peří a tvrdých částic podestýlky, tam krmení gritem usnadní jejich destrukci.

Sliznice svalnatého žaludku je chráněna před poškozením tuhou a pevnou kutikulou. Ve svalnatém žaludku se netráví jen bílkoviny působením pepsinu produkovaného ve žláznatém žaludku, ale zčásti také lipidy a sacharidy; antiperistaltickými pohyby se sem dopravuje pankreatická šťáva.

Ve dvanáctníku (duodenum) pokračuje trávení v kyselém prostředí. Na rozdíl od savců ústí vývody pankreatu společně se žlučovými vývody až do jeho distální části. Pankreas produkuje lipázu, amylázu, trypsinogen, chymotrypsinogen, karboxypeptidázy, cholesterolesterázu a hydrogenuhličitan sodný, který pufruje kyselinu chlorovodíkovou vyprodukovanou ve žláznatém žaludku. Na úpravě pH se podílí také slabě alkalická žluč. V celém průběhu střeva, tedy ani v lačníku (jejunum), kyčelníku (ileum) a v tlustém střevě však nepřekročí pH tráveniny hodnotu 7,0. Epitel střeva se rychle opotřebovává, obnovuje se přibližně za 48 hodin.

Na rozdíl od savců jsou i v tlustém střevě klky. Vstřebávání živin je zde ve srovnání se střevem tenkým asi poloviční. Tlusté střevo sestává u ptáků jen ze dvou slepých střev (ceca) a krátkého přímého střeva (rectum). Ve slepých střevech probíhá intenzivní mikrobiální trávení, při kterém jsou vytvářeny těkavé mastné kyseliny a produkují se některé vitaminy. Slepá střeva se plní antiperistaltickými pohyby rekta. Krmivo je zde obvykle tráveno 24 – 48 hodin. Cekální výkaly obsahují méně vlákniny, jsou mazlavé, tmavší a pronikavě páchnou. Jsou vylučovány jednou nebo dvakrát za den, na 7 – 11 běžných výkalů připadá jeden výkal ze slepých střev. Vláknina celé krmné dávky se však tráví ve velmi omezené míře a rozdíly v její stravitelnosti mezi jednotlivými druhy drůbeže jsou zanedbatelné.

Mikrobiální populace střev je nedílnou součástí trávicího systému všech zvířat. Pouhý den po vylíhnutí dosahuje počet bakterií v lačníku kuřat 108 a ve slepých střevech 1010 bakterií v 1 g tráveniny. Během tří dnů po vylíhnutí se jejich počet v lačníku zvýší na 109 a ve slepých střevech překročí 1011. Typická mikroflóra pro dospělou drůbež se v tenkém střevě ustálí až během druhého týdne života a ve slepých střevech do věku 30 dnů. Ve střevě je cca desetkrát více bakterií, než je počet všech buněk v těle. Spotřeba sacharidů a dusíkatých látek pro výživu této populace se odhaduje na 10 – 20 % z jejich příjmu zvířetem.

Mikroorganismy využívají všechny živiny, které dovede využít hostitel, ale využívají i mnohé z těch, které hostitel využít nedokáže. Složení krmné dávky a některá krmná aditiva výrazně ovlivňují druhové zastoupení v bakteriální populaci, a tak ovlivňují trávení a vstřebávání živin. Některé bakterie produkty svého metabolismu redukují zastoupení patogenních mikroorganismů ve střevech, některé zlepšují stravitelnost minerálních látek a jiné naopak produkují pro hostitele škodlivé látky.

Stravitelnost živin zvyšuje zpětný pohyb části obsahu tlustého střeva do střeva tenkého, kde se mohou trávit a vstřebávat nejen dosud nestrávené živiny krmiva, ale i mikrobiální biomasa obsažená v trávenině. Při zkrmování nešrotované pšenice je antiperistaltická aktivita střev vyšší než při krmení jemně šrotovaným krmivem.

Kloaka je společným vývodem trávicího, močového a pohlavního ústrojí. Koprodeum, ve kterém se shromažďují výkaly, je rozšířeným pokračováním rekta. Do urodea ústí močovody a chámovody nebo vejcovod. V přímém střevě a koprodeu se vstřebává přebytečná voda z tráveniny i z moči. Tekutá moč je tam antiperistaltickými pohyby transportována z urodea, někdy až k vyústění slepých střev. Resorpce vody z moči vede k nižším nárokům ptáků na pitnou vodu.

Moč ptáků obsahuje velmi málo močoviny, odpadní zplodinou metabolismu dusíkatých látek je především kyselina močová. Ta je poměrně obtížně rozpustná, a proto se během embryonálního vývoje ukládá ve vejci v tuhé formě; ptačí embryo je tak chráněno před otravou její vysokou koncentrací. Tvorba kyseliny močové pak přetrvává i v postembryonálním životě. Při nedostatku dusíkatých látek v krmivu se vrací z kloaky do slepých střev a v menší míře až do ilea více kyseliny močové než při zkrmování směsi na dusíkaté látky bohaté. Omezuje se tak negativní bilance dusíku, protože bakteriální populace trávicího traktu kyselinu močovou využívá pro syntézu aminokyselin.

Trus ptáků jsou pospolu vylučované výkaly a moč, která vytváří bělavou čepičku a proniká i dovnitř výkalů. Oddělení moče od výkalů je obtížné. Vede to k nesnázím při stanovení stravitelnosti, kdy se od obsahu živin a energie v krmivu odečítá jejich obsah ve výkalech. Proto se u drůbeže neujaly ty systémy hodnocení krmiv, při kterých se musí zjišťovat koeficienty fekální stravitelnosti. Energetická hodnota krmiv se vyjadřuje obsahem metabolizovatelné energie, tj. energie krmiva zmenšené o energii trusu. Při stanovení metabolizovatelné energie se tedy nemusí oddělovat výkaly a moč.

Podle barvy a konzistence trusu můžeme posoudit kvalitu výživy. Při přebytku bílkovin v krmné dávce je trus černý a řídký, při vysokém obsahu sacharidů hnědý a těstovitý. Bílý a vodnatý trus signalizuje, že zvíře nežere, má negativní bilanci dusíku, v jeho trusu je především kyselina močová.

Vysoká koncentrace chované drůbeže přináší problémy se značným množstvím exkrementů. Sedm slepic vyprodukuje tolik trusu jako jeden člověk výkalů, takže např. běžný velkochov se stavem 250 tisíc nosnic přináší podobné problémy s likvidací exkrementů jako město se 36 tisíci obyvateli.

Dusík a fosfor v trusu zatěžuje životní prostředí. Odhaduje se, že zařazením průmyslově vyráběných aminokyselin spojeným s omezením celkového množství dusíkatých látek v krmných směsích je možné snížit zátěž dusíkem u kuřic a nosnic až o 35 % a u brojlerů o 10 – 27 %. Obsah fosforu v trusu brojlerů lze snížit používáním fytáz o 25 – 35 %, fázovým krmením fosforem o 10 – 25 % a používáním snadno dostupných zdrojů fosforu o 5 %.

Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Autorem od: 25.03.2015
7 článků 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.