Krmení krůt

velikost písma:  A A A
12.04.2015, 18:55     Autor: Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.     4482 zobrazení     1 komentář

Krůta je hned po pštrosovi největším zdomestikovaným ptákem. Tento článek je zaměřen na výkrm mladých krůt i na složení krmné dávky pro dospělé chovné krůty a krocany. Autorem tohoto textu je Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.

Výkrm krůt

Genetický pokrok je i u krůt veliký, jejich růstový potenciál se za posledních 30 let více než zdvojnásobil. Spotřeba krmiva na jednotku přírůstku klesala v posledních deseti letech přibližně o 1 % za rok. Spotřeba krůtího masa v ČR je ve srovnání s průměrem zemí EU méně než poloviční (v EU ca 3,3 kg, USA 9 kg, Izrael 15 kg).

Krůta česká

Krůta česká je plemeno krůt dlouhodobě chované na území Čech a Moravy. Je dobře přizpůsobené extenzivním podmínkách drobných chovů. Vyniká otužilostí,...

Zobrazit více informací

Z nabídky hybridních kombinací krůt si výkrmce vybírá takovou, která dosahuje jatečné zralosti při hmotnosti požadované odběratelem. Největší je poptávka po těžkých zvířatech, vhodných pro další jatečné zpracování na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. U nás v současné době převládají krůty hybridní kombinace Big 6 (British United Turkeys – BUT – součást společnosti Aviagen) a v menší míře se vykrmuje kombinace Converter a Hybrid XL (Hybrid), krůty od firmy Nicholas aj.

Mláďata krocana divokého musí pro ochranu před predátory umět brzy létat, proto je zpočátku jejich růst pomalý s důrazem na rozvoj prsní svaloviny a peří. V prvých 7 týdnech života mají krůťata stejnou intenzitu růstu jako kuřata, jejich požadavky na obsah aminokyselin v krmivu jsou však podstatně vyšší. Na přírůstcích se výrazněji podílejí bílkoviny a v těle se ukládá méně tuku než u kuřat. Aktivita satelitních buněk začíná 25. den inkubace, nejvyšší je v prvých 24 – 48 hodinách života a průkazně klesá 7 dní po vylíhnutí, a proto má krmení krůťat v prvých hodinách života velmi významný vliv na rozvoj prsní svaloviny.         

Prvou hodinu po vypuštění z transportních přepravek by krůťata měla mít k dispozici jen vodu, další dvě hodiny vodu i krmivo. Pak se doporučuje na 3 hodiny zhasnout a nechat zvířata odpočinout. Střídání 3 hodin světla a 3 hodin tmy má pokračovat až do druhé noci (36 hodin po ranní dodávce). Po rozsvícení jsou všechna krůťata aktivní a snadněji se naučí přijímat vodu a krmivo. Intenzita osvětlení by měla být v prvých 36 – 48 hodinách alespoň 100 luxů. Později příliš vysoká intenzita světla podporuje kanibalismus.

Intermitentní světelný program zároveň chrání zvířata před přežráním. Když mohou přijímat krmivo delší dobu, některá krůťata s přeplněným voletem ztrácejí rovnováhu a zůstanou ležet na zádech.

Od třetího dne se ve dne svítí a v noci se tma prodlužuje na 8 hodin. Tato doba nepřetržitého odpočinku je pro krůťata nezbytná. Bez periody nepřerušovaného spánku není pro nedostatečnou tvorbu epifyzálního hormonu melatoninu vývoj kostry normální, což přináší trvalé problémy s nohama. Značně se také zpomalí rozvoj imunitního systému. Teprve v posledních týdnech před vyskladňováním (u krocanů od 16. týdne) se v noci ponechává tlumené světlo (10 luxů), aby se zvířata mohla kdykoliv nažrat.

Krůta standardní

Plemeno krůt prošlechtěné do jednotného typu z krajových plemen a rázů chovaných v různých zemích Evropy. Je dobře přizpůsobené extenzivním podmínkám drobných...

Zobrazit více informací

Krůťata se učí přijímat krmivo a vodu obtížněji než kuřata. Nestačí pouze dodržet správnou koncentraci živin a energie ve směsi, je třeba také dbát o její dostatečný příjem („zvířata nežerou procenta živin v krmivu, žerou gramy živin“).

Od prvého dne života je třeba podávat bezprašnou granulovou drť nebo pevné granule o průměru 2 mm. Při krmení netvarovanou směsí ve srovnání se směsí granulovanou byla v experimentu hmotnost krůťat v 7 dnech o 16 % a ve 14 a 28 dnech o 23 % nižší (Nixey, 2001).

Vyberou-li krůťata z nekvalitně tvarované směsi granule a v krmítku je pak na povrchu souvislá, třeba i nepříliš vysoká vrstva prachového krmiva, přestanou přijímat krmivo, popř. začnou žrát podestýlku. V takovém případě je třeba neprodleně na sítě oddělit prach a zbývající granule znova vrátit do krmítek.

Krůťatům samčího pohlaví a často i krůtičkám se zkracuje zobák. Nebezpečí kanibalismu je příliš velké, a to i v nejútlejším věku. Zobák se zkracuje již v líhni (při ošetření pomocí infračerveného záření však do doby než část zobáku přibližně v 10 dnech – při použití novějšího typu kauteru v 5 dnech – odpadne, není kanibalismus zcela vyloučen) nebo v prvých dnech po vylíhnutí, nejpozději však, podle předpisu EU, do věku 10 dní. Vhodnou dobou pro zkracování zobáků je 5. den, kdy již všechna krůťata dobře přijímají krmivo. 2 – 3 dny před tímto zákrokem se podává v pitné vodě zvýšená dávka vitaminu K.

V prvých dnech nesmí být krmítka příliš vysoko a musí být plnější, aby zvířata krmivo viděla a aby se při žraní nemusela nahýbat přes jejich okraj. Nejvýhodnější barvou krmítek a napáječek je zelená. Krůťata mají zelenou barvu natolik v oblibě, že vybírají ze slamnaté podestýlky suché rostliny zelené barvy (ale také zapomenuté provázky), což může vést k obstipaci svalnatého žaludku.

Genetický pokrok je u krůt veliký, růstový potenciál se

za posledních 30 let více než zdvojnásobil

Velmi je třeba dbát o dodržování správné teploty. Tělesná teplota krůt je 41 – 42 oC; při teplotě prostředí 46 oC zvířata hynou. Trávení krmiva, růst a veškerá aktivita zvířat je spojena s produkcí tepla. Jestliže je teplota prostředí příliš vysoká, přebytečné tělesné teplo se špatně odvádí. Organismus se brání přehřátí snížením aktivity, omezením příjmu krmiva spojeným se snížením intenzity růstu a rychlejším dýcháním, při kterém se zvýší odpařování vody. Přehřátá krůťata leží na zádech, hrabou běháky, nemohou vstát a brzy uhynou. Čím je růst intenzivnější, tím má být teplota prostředí nižší. To je také důvod, proč vykrmovaní krocani vyžadují nižší teploty než krůty. Maximální intenzity růstu se dosáhne při nižší teplotě než je teplota vhodná pro dosažení nejmenší spotřeby na jednotku přírůstku. S poklesem teploty o 1 °C stoupá příjem MEN a s tím spojený příjem všech živin v krmné směsi o 1 %. V letním období se někdy nedaří během dne pro starší zvířata dostatečně snížit teplotu v hale, a to je spojeno se snížením žravosti. Pak je vhodné v noci na 1 – 2 hodiny rozsvítit, abychom umožnili příjem krmiva v době, kdy je chladněji. Přídavek kyseliny askorbové do krmiva nebo pitné vody následky teplotního stresu zmírní.

Nároky na příjem MEN jsou u krůťat nižší než u vykrmovaných kuřat. Krůťata proto potřebují vyšší koncentraci dusíkatých látek, vápníku, fosforu i většiny mikroelementů při nižším obsahu metabolizovatelné energie ve směsích. Požadavky na koncentraci stravitelných aminokyselin v krmivech jsou větší než při výkrmu kuřat i proto, že celkový podíl masa bez kůže a kostí na hmotnosti zvířat je u krůt i krocanů nejméně o 10 % vyšší než u kuřat. Nejcennější prsní svalovina s vysokým obsahem bílkovin a nízkým obsahem tuku se u krocanů na obvyklé jatečné hmotnosti 19 – 20 kg podílí téměř 28 % a u krůt o hmotnosti 8,5 – 9 kg 26 %, zatímco u jatečných kuřat o průměrné hmotnosti 2,2 kg jen 20 %.

Krůta naraganset

Krůta naraganset je poměrně staré, původem americké, těžké plemeno krůt. Vyniká rychlým růstem a velmi dobrou zmasilostí. Je náročné na množství a kvalitu krmiva.

Zobrazit více informací

Podobně jako u kuřat je i u krůt potřeba aminokyselin pro maximální výtěžnost prsní svaloviny zejména v pokročilejší fázi výkrmu o 5 – 15 % vyšší než potřeba pro maximální růst tělesné hmotnosti a nejlepší konverzi krmiva (Waldroup aj., 1997).

Krůty se vykrmují odděleně podle pohlaví, protože pohlavní dimorfismus v rychlosti růstu i v době jatečné zralosti je velký. Jen v prvých šesti týdnech života jsou požadavky na koncentraci živin v kompletních krmných směsích u krůťat obou pohlaví stejné. Do věku 4 týdnů má 1 kg krmiva obsahovat 270 g a v 5. – 6. týdnu 255 g dusíkatých látek. V dalším období mají krocani větší nároky na aminokyseliny i některé další živiny, a proto se u nich na směsi se širším poměrem živin přechází později než u krůt. Použití rozdílných krmných směsí při odděleném výkrmu podle pohlaví umožňuje využít vyššího růstového potenciálu krocanů a zvířata samičího pohlaví chrání před zátěží přebytečnými dusíkatými látkami a zároveň zabraňuje plýtvání živinami. Použití poměrně velkého počtu krmných směsí umožňuje lépe vystihnout potřeby zvířat v jednotlivých fázích výkrmu. Celkem se během výkrmu postupně vystřídá 5 až 7 druhů krmných směsí (tab. 12).

Základem krmných směsí je kukuřice a pšenice. Vysoký obsah dusíkatých látek se často zajišťuje jen sójovým extrahovaným šrotem, který však v dávkách větších než 40 % krůťatům neprospívá. Začnou se projevovat nepříznivé účinky reziduí některých antinutričních látek, které v menším množství neškodí. Také trus je vlhčí, lepí se na běháky a roste tak nebezpečí pododermatitidy. Proto je vhodné zařadit do prestartéru a startéru i při vyšších cenách také rybí moučku (5 %). Rybí moučka obsahuje více dusíkatých látek a její bílkovina má vyšší biologickou hodnotu než bílkovina sóji a je navíc zdrojem velmi žádoucích dlouhořetězcových n-3 polynenasycených mastných kyselin, snadno dostupného fosforu, mikroelementů a lipofilních vitamínů. Můžeme zařadit také kukuřičný glutén nebo sójoproteinový koncentrát (produkt získaný z loupaných extrahovaných sójových bobů, které byly podrobeny druhé extrakci za účelem snížení obsahu rozpustných bezdusíkatých látek). Dobrým krmivem je tepelně upravená plnotučná sója (do 15 %), lze zkrmovat pšeničnou mouku (10 %), obilní klíčky (5 %) aj. Od věku 6 týdnů můžeme do směsí zařadit i tritikale (do 10 %), ječmen (5 – 15 %), řepkový extrahovaný šrot (zpočátku 4 %, později i 5 %), loupaný slunečnicový extrahovaný šrot (6 – 7 %) a hrách (6 – 10 %). Rostlinných olejů se do 6 týdnů dávají 1 – 2 %, později i 4 – 7 %.  

Kromě běžných krmných aditiv se do krmných směsí přidávají antikokcidika. Vzhledem k ochranným lhůtám je třeba antikokcidikum v posledním období před porážkou z krmiva vypus­tit. Obvykle se antikokcidika přestávají zkrmovat od věku 12 týdnů. Pro prevenci zánětu jater a slepých střev způsobeného prvoky Histomonas meleagridis (histomoniasis, černohlavost krůt – cyanotický vzhled hlavy, žlutý pěnivý průjem) není v současné době registrováno žádné antihistomonidikum. Toto onemocnění může ohrozit zejména krůty ve výběhových chovech.

Efektivnost výkrmu samičích zvířat se zmenšuje v nižším věku než u krocanů, kteří se proto vykrmují o několik týdnů déle. Krůty velkého typu se obvykle porážejí ve věku 15 týdnů při průměrné hmotnosti 9,5 kg, krocani ve věku 21 týdnů, kdy jejich hmotnost přesahuje 21 kg a jejich jatečná výtěžnost 81 %. Konverze krmiva je při této délce výkrmu u krůt 2,65 a u krocanů 2,90.

Krocan divoký Krocan divoký vtm.e15.cz

V našem pokusu jsme u krůt hybridní kombinace BUT Big 6 (Zelenka aj., 2003) sledovali také parametry výkrmu do vysoké hmotnosti. Hodnotíme-li u zvířat samičího pohlaví období od 10 do 18 týdnů a u krocanů od 10 do 25 týdnů, byly v našem sledování průměrné denní přírůstky krůt 114 g a krocanů 178 g. Konverze krmiva (v sušině) se denně zhoršovala u krůt i u krocanů o 0,016, tedy o 16 g na 1 kg přírůstku. Podobně jako ve svých pokusech prakticky všichni autoři, kteří se obdobnou problematikou zabývali, jsme i v našem pokusu zaznamenali lineární a vysoce průkazný nárůst výtěžnosti prsní svaloviny s věkem, a to u krůt denně o 0,065 % a u krocanů o 0,052 %. Výtěžnost svaloviny horního stehna ani svaloviny dolního stehna se s věkem neměnila. Krůty vykrmované do věku 18 týdnů byly o 34 % těžší než při výkrmu do 14 týdnů a konverze krmiva byla o 13 % horší. Množství prsní svaloviny získané z každého zvířete bylo o 45 % (2,8 kg) a svaloviny horního stehna o 40 % větší. Srovnáme-li hodnoty u 25týdenních krocanů s hodnotami u zvířat 20týdenních, byla hmotnost zvířat o 27 % vyšší (24,6 kg), konverze krmiva o 21 % horší, množství prsní svaloviny o 36 % vyšší (6,4 kg) a množství svaloviny horního stehna o 30 % vyšší. Při hodnocení ekonomické efektivnosti prodlouženého výkrmu je nutné brát v úvahu také snížení nákladů na pořízení jednodenních krůťat, ztráty úhynem, rozdílnou cenu krmných směsí, snížení spotřeby energie na udržování teploty prostředí, lepší využití hal a nižší náklady na zpracování jatečných zvířat. Výrazně roste podíl nejcennějšího masa. U zvířat samičího pohlaví se hmotnost prsní svaloviny i hmotnost bílkovin v prsní svalovině zvyšuje o 18 % rychleji a u krocanů hmotnost prsní svaloviny o 17 % a množství bílkovin v prsní svalovině o 13 % rychleji než jejich živá hmotnost. Při výkrmu krůt do vyššího věku je tedy hodnota finálního produktu podstatně vyšší.

Výkrm do vyšší hmotnosti přináší prospěch nejen pro chovatele, ale i pro zpracovatelský průmysl a pro spotřebitele.

Zatížení haly na konci výkrmu nemá převyšovat 55 kg/m2, za přesně stanovených podmínek však může být hustota osazení vyšší.

Chovné krůty

Při odchovu krůťat používáme do věku 12 týdnů krmné směsi s nižším obsahem dusíkatých látek (asi o 20 g v 1 kg) než mají směsi pro výkrm. Ve 13. – 14. týdnu u krůťat samičího pohlaví a ve 13. – 16. týdnu u zvířat samčího pohlaví krmivo obsahuje v 1 kg 180 g a později jen 130 g dusíkatých látek. Od věku 29 týdnů až do konce snášky (za 21 týdnů snáškového období snesou ca 90 vajec) krmíme krůty směsí obsahující 180 g dusíkatých látek. Krůtí vejce jsou větší (85 g) a intenzita snášky menší než u slepic, denní produkce vaječné hmoty a potřeba vápníku je však prakticky stejná. Vzhledem k vyšší spotřebě krmiva stačí krůtám nižší obsah vápníku v krmné směsi (28 g/kg). Po celé období snášky je třeba pro udržení dobré líhnivosti násadových vajec a životaschopnosti krůťat zajistit zvýšené dávky mikroprvků a vitaminů.

Chovní krocani se od 17. týdne krmí směsí s pouhými 100 g NL/kg, v krmivu je však vysoký obsah mikroelementů a vitaminů. Směs má vysoký obsah energie (13,4 MJ MEN/kg), což vede k žádoucímu snížení příjmu krmiva. Při nízké hladině dusíkatých látek se tak nedostatkem esenciálních aminokyselin záměrně znemožňuje plné využití růstového potenciálu krocanů a omezuje jejich zbytečně vysoká hmotnost. Někteří krocani by mohli při neomezovaném krmení dosáhnout v dospělosti hmotnosti přes 35 kg. Světový rekord hmotnosti jatečně opracovaného těla krocana je 39,09 kg (Guinness World Records, 1989). Při předpokládané jatečné výtěžnosti 82 % to odpovídá živé hmotnosti 47,67 kg.

Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc. Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Autorem od: 25.03.2015
7 článků 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

17.10.2015, 23:12
výborný článek. hodně mi do začátku pomůže. Jen asi dělám chybu, protože moji krocani mají víc než 21 týdnů a váhu nemají ani 10 kilo živé váhy. natož přes dvacet. možná bych přidal odstaveček o selském stylu chovu. granulím se vyhýbám :-)