Chov perliček

velikost písma:  A A A
31.01.2016, 17:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2723 zobrazení     0 komentářů

Jaro pomalu klepe na dveře a chovatelé se už nemohou dočkat období hnízdění a mláďat. Platí to nevyjímaje i u chovatelů drůbeže. Brzy po zazelenání se trávy snáší první vejce druhy, které v zimním období odpočívaly. K těmto druhům řadíme i perličky. V jarním období bývá velká sháňka o káčata, housata nebo i jejich násadová vejce. Ne jinak je tomu u perliček. Jejich počty v drobnochovech stoupají a proto vznikl i tento článek.

Perlička kropenatá Numida meleagris

Perličky byly známy již ve starověku. Ve starém Říme byly však ještě velmi vzácné, a proto patrné obohacovaly pouze stůl majetných neboť Horatius si stěžuje:...

Zobrazit více informací

Podmínky chovu perliček

Perličky pochází z daleké Afriky. Milují tedy teplé a suché prostředí. Dospělé perličky jsou ale velmi odolné a bez problémů zvládají i naše klimatické podmínky. Vysoké nároky na teplo a sucho mají kuřata perliček. Přestože perličky se v zajetí chovají už několik desetiletí, nikdy nebyly zcela zdomácněny. Jde o polodivoké ptáky, vyžadující poměrně velký travnatý prostor. Perličky se drží v hejnu, denně prochodí velkou plochu a posbírají značné množství brouků. V takových optimálních podmínkách není chov perliček náročný a spotřeba zrna je mnohem menší, než při chovu v malém omezeném prostoru. Vyznačují se i typickým pronikavým křikem, proto nedoporučujeme chov perliček v husté bytové zástavbě. I doposud dobré sousedské vztahy dokáží perličky narušit. Traduje se fáma, že křik perliček odpuzuje z hospodářských stavení potkany a krysy. Řada chovatelů ale tuto domněnku popřela. Perličky jsou vynikajícími letci. Na velkých pozemcích létají pouze v případě vylekání nebo útoku predátora. Na malém prostoru přelétají plot k sousedům. Zvláštností je, že málokdy přeletí, bez vaší pomoci, od souseda zpět domů. Podobně jako u slepic nechováme perličky pouze v párech, ale na jednoho perláka připadá více perliček. V chovech se vyskytuje celá řada barevných mutací a křížením mezi nimi i strakaté kusy. Nejznámější jsou perličky modré, ale existují i bílé, fialové, černé nebo žluté. Perličky jsou zkrátka ozdobami každé zahrady nebo dvora.

Perličky jsou zkrátka ozdobami

každé zahrady nebo dvora

Snůška perliček

Perličky snáší první vejce koncem března nebo v první půli dubna a s malými přestávkami nesou až do konce září. První jarní vejce zpravidla chovatel snadno objeví, neboť tráva na zahradě je ještě nízká. Ovšem později, v době bujné vegetace se často stává, že perličky svá vejce zanáší do mělké jamky pod keřem nebo ve vysoké trávě. Na větším zarostlém pozemku není snadné takové hnízdo objevit, mnohdy nezbývá, než pozorovat odkud perlička po snesení vyleze. Pokud perličku na snůšku nenecháte zasednout, můžete očekávat od jara do podzimu 120-150 kusů vajec. Vejce perliček mají tvrdou skořápkou, což umožňuje dlouhou skladovatelnost.

Hnízdění a odchov perliček

Přirozený odchov perliček není snadnou záležitostí. Na umělé hnízdo v kurníku dostanete jen ty nejlepší matky. Většina perliččích slepic by nejraději vyvedla své potomky někde ve vysoké trávě, v maliništi, pod keřem apod. Tam je ale velké riziko predátorů a nepřízně počasí. Navíc jejich divokost a agresivita při bránění hnízda také nejsou kladnými body. Proto většině chovatelů nezbývá nic jiného, než podložit perliččí vejce spolehlivé slepičí kvočně. Perliččí vejce jsou o něco menší než slepičí a větší kvočna tak obsedne až dvacet perliččích vajec. Kvočnu s vejci přesuňte na klidné místo a do její blízkosti umístěte vodu a zrní. Inkubace perliček trvá 28 dnů. Některé kvočny opouští hnízdo sami, jiné musí chovatel jedenkrát denně vyndat, aby se vyprázdnila, napojila a nakrmila. Nejvhodnějším obdobím pro líhnutí je samozřejmě jaro. Červen je ještě přijatelný, líhnout perličky v červenci už ale nedoporučuji. Platí zásada, že do října by měly perličky vyrůst aspoň do poloviny jejich dospělé velikosti. Menší kuřata mohou mít s přečkáním vlhkého a chladného počasí problémy a nezřídka hynou. První dva dny po vylíhnutí je vhodné ponechat perliččata s náhradní matkou ještě zavřené a nabídneme jim čistou vodu a natvrdo uvařené rozmačkané vejce se strouhankou. Pozor dejte na napáječku, nesmí být velká, aby se v ní malá perliččí kuřata nezmočila. Další dny v případě příznivého počasí můžeme perličata vyndat na slunko. Krmnou dávku obohatíme o šrot a najemno nasekané zelené krmení. Na noc je s kvočnou přemístíme opět do uzavřeného a senem dobře vystlaného prostoru. Během pobytu venku nesmí kuřata nikdy zmoknout ani prochladnout. Osmitýdenní perličky už tak náchylné nejsou a ranní rosa jim nevadí.

Perličata odchovaná pod náhradní matkou nesou také její klady a zápory. Kladem je menší snaha létat a spíše se drží pospolu se slepicemi. Zápornou vlastností je naučení se hrabat, neboť perličky, podobně jako krůty, nehrabou v takové míře.

Jak rozeznat pohlaví perliček?

Rozlišení pohlaví není pro začínající chovatele snadnou záležitostí. Největší jistotu vám dá křik perliček. Jak na to jsme vám sdělili už v jednom dřívějším článku, ve kterém si můžete poslechnout i hlasový projev perláka a perličky. Více zde:

Perlička modrá

Perlička (předek perličky modré) pochází z Afriky. Mnohdy ji můžeme zahlédnout, nebo slyšet v dokumentech věnujících se životu zeber, lvů a pakoní na savanách...

Zobrazit celý článek

Umělé líhnutí perliček

Umělá inkubace perliček v líhni má v porovnání s líhnutím kuřat několik odlišností. Hlavní je délka líhnutí, která trvá 26-28 dnů. Vejce musíme pravidelně ochlazovat již od šestého dne, díky silnější skořápce a menšímu množství pórů. Od šestého dne až do 23. dne ochlazujeme vejce 2x denně po dobu deseti minut a obracení je vhodné každou hodinu. Z těchto důvodů se hodí pro líhnutí perliček plně automatická líheň. Od 23. dne se vejce chladí 3x denně kropením. Vyšší vlhkost v líhni také předurčuje dobrý průběh líhnutí. Během lihnutí držíme vlhkost na 60 % a teplotu na 38 °C. Při konci líhnutí se zvýší relativní vlhkost na 80 %, teplota zůstává neměnná. Tři dny před plánovaným klubáním přestáváme vejce obracet.

Perlička modrá, polodivoký odchov

V literatuře se dozvíte většinou základní informace o stravě a rozmnožování. Protože si ale myslím, že perlička je pták dost komplikovaný a v chovu jsem se setkal...

Zobrazit celý článek

Barevné mutace perliček

Dle zbarvení peří rozlišujeme perličky s normálním perlením nebo s redukovaným perlením. Do prvně jmenovaných patří divoké zbarvení (říká se mu modré), světle modré zbarvení (tzv. perlově šedé), žlutě plavé zbarvení, bílé zbarvení a levandulové. Perličky s redukovaným perlením existují v barvě levandulové, fialové, žlutě plavé a azurově modré.

Vzájemným křížením výše uvedených mutací vznikají strakaté perličky.

Krmení perliček

Dospělé perličky krmíme podobně jako jinou hrabavou drůbež, tedy obilovinami, máčeným tvrdým pečivem, řepou, vařenými bramborami a zeleným krmivem. Při chovu na velkém travnatém pozemku, není spotřeba těchto krmiv veliká. Perličky jsou užitečné pro zahrádkáře tím, že dokáží posbírat velké množství škodlivého hmyzu.

Na videu pečují perličky o své peří

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.