Obojživelníci a jejich chov – část 3.

Příslušenství

velikost písma:  A A A
15.02.2016, 18:30     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     430 zobrazení     0 komentářů

V tomto třetím článku o chovu obojživelníků, se obeznámíme s příslušenstvím nezbytným pro odchov. Pro chovatele, který si chce zařídit pouze jedno terárium do obývacího pokoje, aby se mohl kochat při dlouhých zimních večerech, je výbava níže uvedená zbytečná.

Každý větší chovatel časem přijde na to, že bez menších nádrží se jeho chov neobejde. Co chvíle budete potřebovat na čas oddělit jednu žábu od ostatních, například z důvodu nemoci. Někdy si přivezete domů nový kus, který musí projít karanténou apod.

Pro líhnutí vajíček a následný odchov pulců se využívají malá akvária. Druhy obojživelných, kteří se ve volné přírodě množí v rychle tekoucích vodách, budou potřebovat do akvária velice výkonný filtr. Mladé žabky poté odchováváme v akváriích podobně jako dospělé jedince, pouze postačí mnohem menší rozměry (20x20x20 cm). Tato mini akvária vybavíme co nejvíce stroze: trochu substrátu, kůra, rostlina a miska s vodou. Důležité je pouze zachování správného mikroklima. Pokud máme více takto malých nádrží vedle sebe, můžeme pod nimi natáhnout 25 W kabel a seshora umístit zářivku pro dostatek světla.

Mlok skvrnitý Salamandra salamandra

Mlok skvrnitý obývá celou Evropu mimo Britské ostrovy a Skandinávii, ži­je však také na pobřeží severozápadní Afriky a zasahuje i na severozápad Malé Asie. Byl...

Zobrazit více informací

Pro nově pořízené nebo nemocné jedince, slouží karanténní terárium. To musí být bez jakéhokoli vybavení, holé, čisté a na dně je rozprostřený bílý papír. Díky němu může chovatel snadno a rychle pohledem zkontrolovat trus, případně vycházející parazity. Úkryt v tomto případě vytvoří obyčejný plastový kelímek a vodní plochu miska s vodou. Teplota a vlhkost musí samozřejmě odpovídat požadavkům daného druhu. Karanténa by měla trvat aspoň pět týdnů. Během této doby se kontroluje trus, chování, vnější i vnitřní parazité.

U druhů žab a mloků pocházejících z našeho mírného pásma, je nejtěžší nasimulovat správné podmínky pro jejich zimování. Většina drobnochovatelů zimuje svých pár kusů ve spodní části ledničky, odděleně od potravin. Samozřejmě ne vždy najdete pochopení u své manželky. Větší chovatel pořídí starší lednici určenou pouze k tomuto účelu. Teplota by se v průběhu zimování měla pohybovat mezi 4-10 °C. Mnohem méně pracnou a přirozenou možností je venkovní jezírko s dostatečně hlubokým bahnitým dnem. Ať už se chystáte obojživelníky zimovat kdekoli, musíte jim zajistit vhodné prostředí. Druhy úzce vázané na vodní prostředí tráví zimní měsíce přímo ve vodě, buď v bahnitém dnu, nebo dostatečně hluboko zahrabány v břehu. Pro tyto obojživelníky se jako optimální řešení jeví nádoba s dvěma centimetry vody zasypaná stejnou vrstvou rašeliny. Tímto zásahem se vytvoří ideální bahno. Druhům žab, které nejsou vázány až tolik na vodu, postačí mírně vlhká deseticentimetrová vrstva lignocelu, či rašeliny zasypaná vrstvou listí. V přírodě totiž přečkávají tyto druhy zimu zahrabány v nemrznoucí hloubce, či v norách hlodavců.

Obojživelníci a jejich chov – část 1.

Chov obojživelníků není v České republice zdaleka tak zastoupen, jako je tomu například u exotického ptactva, akvarijních rybiček nebo plazů. Rozhodně je to...

Zobrazit celý článek

Obojživelníci a jejich chov – část 2.

Obojživelné druhy zvířat krmíme hmyzem. Základ krmné dávky tvoří cvrčci, významné jsou hlavně tři druhy: cvrček domácí (lat.: Acheta domestica), cvrček stepní...

Zobrazit celý článek

Obojživelníci a jejich chov – část 4.

V tomto posledním pokračování, o chovu obojživelníků, se zaměříme na popis konkrétních druhů, které lze chovat v zajetí. Popíšeme si zde pouze některé...

Zobrazit celý článek

Aspoň krátkou zmínku si zaslouží venkovní chovná jezírka, která má pouze hrstka chovatelů. Vhodná jsou především pro druhy mírných pásem. Zahradní jezírko nebo bazének musíme dostatečně ohradit proti útěku obojživelníků a zabránit vniknutí vetřelců. Pokud máte při budování možnost výběru, volte mírné svahy s expozicí na jih nebo východ. Ohrazení je nejlepší vyzdít nebo použít plastové, či plechové stěny. Výška ohrádky má být aspoň 50 centimetrů. Na celé ploše určené pro chov, odstraňte 30 centimetrů zeminy. Pod plánovaným jezírkem 130 cm. Místo zeminy rozprostřeme po celém prostoru deseticentimetrovou vrstvu štěrku a na ni ještě položíme jemné pletivo. Toto pletivo ochrání vaše chovance před predátory. Pletivo se zasype další vrstvou štěrku a nakonec i štěrk pokryjeme zeminou. Celou ubikaci zakryjeme víkem z pletiva, které bude ležet na ohrádce. Dno jezírka musí pokrývat izolace, co zamezí prosáknutí a úniku vody. Na izolaci se rozprostře jako vazba kovové pletivo. Celé jezírko pak vybetonujeme.

Interiér venkovní ubikace utvoříme podle chovaných druhů.  Pěkně působí uspořádaná skalka, samostatné kameny nebo ležící kmeny. Jako úkryt poslouží dutina stromu nebo nora ve svahu, která může být hluboká natolik, aby v ní mohly žáby zimovat.

Pralesničky v ZOO Zlín

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.