Mláďata bez rodičů nemusí být opuštěná

velikost písma:  A A A
07.11.2017, 15:30     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     941 zobrazení     0 komentářů

Každý jste to jistě zažil. Vyrazíte si na procházku krásnou jarní přírodou a najednou na polní cestě, v trávě nebo lese naleznete na první pohled opuštěné mládě. V domnění dobrého skutku, odnesete „opuštěné“ mládě domů, kde mu v dobré víře poskytnete tu nejlepší péči a stanete se jeho náhradní matkou. Ve většině případů tomu tak ale není!

I když u mláděte neuvidíte žádného z rodičů, není pravděpodobně opuštěné. Rodiče jsou většinou někde na blízku, připraveni se k němu vrátit a postarat se o něj, jakmile se vzdálíte. U většiny druhů v přírodě žijících zvířat je normální, že nechávají svá mláďata i několik hodin o samotě, zatímco sami shání potravu. Z tohoto důvodu vznikl tento článek, ve kterém se pokusíme čtenářům ujasnit situaci, kdy mládě potřebuje vaši pomoc a kdy je lepší ponechat jej bez povšimnutí.

„Mládě bez matky,

není opuštěné“

Bohužel záchranné stanice pro volně žijící živočichy se plní každoročně stovkami mláďat, které tam přináší lidé, neznalí přirozenému chování zvířat. Takoví lidé v dobré víře mláďatům naopak uškodí. Nyní se zaměříme na jednotlivé druhy zvířat, s jejichž mláďaty se v naší přírodě nejčastěji setkáte.

Srnec

Srny nechávají své kolouchy o samotě sedm až deset dnů po porodu. Vrací se pouze na nakojení jednou za několik hodin. Většinu dne tráví srnčata ve vyšší trávě a jsou díky jejich zbarvení velmi nenápadná. Nedokáží se totiž ještě dostatečně bránit během. Proto když narazíte na koloucha, který nenápadně leží v trávě a očividně není raněný, nedotýkejte se ho. Pokud by matka ucítila na srsti koloucha váš pach, pak by jej teprve mohla skutečně opustit. Pokud přišel kolouch o matku, dává to najevo zmateným pobíháním a hlasitým pískáním. Stejně jako srnky, ukrývají svá mláďata také daňci a jeleni.

Srnec obecný Capreolus capreolus

Délka těla 95-140 cm, ocas velmi krátký (jen několik cm), hmotnost 15-30 kg ve střední Evropě, ale až 50 kg ve východní Evropě a na Sibiři.

Zobrazit více informací

Zajíc

Zajíci přivádí na svět své potomky už v březnu. Hned po narození mají vyvinutý zrak a sluch. Stačí jim dostat mateřské mléko pouze jedenkrát denně. Prvních asi deset dnů života, tráví mladí zajíčci na jednom místě, nepohybují se a nevydávají žádný pach. To je pro ně nejdokonalejší ochrana před predátory. Proto pokud naleznete v přírodě takového mladého zajíce, nedotýkejte se ho a v tichosti odejděte pryč. Dospělí zajíci mají výborný čich, a pokud by matka ucítila na mláděti lidský pach, přestala by o něj pečovat. Pouze pokud narazíte na mladého ušáka na pozemní komunikaci nebo jiném nebezpečném místě, vyplatí se přemístit jej o kousek vedle do trávy. Takové místo musí být ale v okruhu pěti metrů a nikdy ne dál, jinak hrozí, že jej matka nenajde. I přesun neprovádějte uchopením do vašich rukou, ale raději použijte nějaký předmět, na kterém mládě přenesete.

Divoká prasata

Divoká selata přivádí prasnice na svět v jakémsi hnízdě, ve kterém i po porodu několik dnů zůstávají. Zhruba po týdnu už selata následují bachyni. Vrh čítá nejčastěji od pěti do sedmi selat. Pokud natrefíte na osamocené sele, sledujte jej nejprve z povzdálí. Pokud není opuštěné a začne kvikat, hrozí reálně obranný útok matky proti vám. Pomoc bude potřebovat takové sele, které leží vysílené a působí odevzdaným dojmem. Pokud uvidíte zmateně pobíhající selata poblíž železnic nebo pozemních komunikací, je možné, že bachyni usmrtil některý z dopravních prostředků. Pomoc člověka potřebují také selata, která padla do jímky nebo šachty.

Veverky

Veverčata přichází na svět v hnízdech nebo dutinách stromů. Není nic zvláštního, že matky svá mláďata stěhují z místa na místo. Přitom jim může některé spadnout na zem. Mládě může být také ze stromu sraženo útočícími dravci nebo silným větrem. Malá, ještě slepá mláďata potřebují logicky lidskou záchranu. Stejně tak větší, ale promoklá a prochladlá veverčata.

Chov veverky obecné

Veverka obecná je aktivní temperamentní hlodavec, který je v neustálém pohybu. Neřadí se mezi často chovaná zvířata v zajetí. Ovšem řady chovatelů, kteří...

Zobrazit celý článek

Ježci

Samice ježků porodí svá mláďata do předem připraveného hnízda, které se nachází v hromadě dřeva, pod zahradními boudami, v kompostu nebo hromadě trávy. V hnízdech tráví mláďata první tři týdni života. Poté začínají následovat matku při hledání potravy. Na matce přestávají být závislá po jednom měsíci. Lidskou pomoc vyžadují pouze v případě, že při zahradních pracích omylem zničíte ježčí hnízdo.

Naše šelmy

Do této kategorie jsme zařadili kuny, vydry, lišky a jezevce. Hnízda těchto šelem bývají často ukryta v doupatech, norách nebo i jiných skrýších. Při stavebních pracích nebo kácení starých stromů, mohou být taková stanoviště poničena. V takovém případě vyžadují mláďata lidskou pomoc. Stejně tak pomozte mláďatům, která pobíhají během dne po okolí, jsou zmatená a nebojí se vás. Pokud narazíte na mláďata v neporušených hnízdech, místo co nejrychleji opusťte a nechte péči na rodičích. Jsou někde na blízku.

Sovy a dravci

Sovy ani dravci neumějí po opuštění svých hnízd dostatečně létat. Sovy se další měsíc po „vylétnutí“ zdržují v těsné blízkosti rodných míst, poskakují po větvích v okolí a hlasitě se dožadují potravy od svých rodičů. Mladé poštolky tráví několik prvních dnů také ještě na římsách a parapetech v okolí svého hnízda, než se nadobro rozletí do okolí. První letecké pokusy jsou značně nedokonalé, takže není výjimkou, že skončí mladý dravec na zemi. Pokud najdete mladou sovu spadlou na zemi, vysaďte ji na nejbližší strom, jak jen nejvýš dosáhnete. Mladé poštolky je nutné vynést do větších výšek, aspoň na balkón druhého patra. Občas se při bouřkách nebo prudkém dešti mláďata v hnízdech vyruší a vyskočí z hnízda. Pokud ještě nejsou zcela opeřena, jde o předčasný výlet. Taková mláďata je nutné do hnízda vrátit.

Pěvci

Opět je zcela normální, že mláďata pěvců (kos, drozd, sýkory, vrabec a další) neumějí po opuštění hnízd létat a několik dalších dnů se pohybují po zemi nebo po keřích, kde je rodiče krmí. Lidskou pomoc vyžadují pouze, nachází-li se na pozemní komunikaci nebo jiných nebezpečných místech. Mladé ptáky můžete bez obav chytit do rukou, neboť u rodičů není dostatečně vyvinutý čich. Nehrozí tedy, že by o mladé přestali pečovat. Je lepší neodnášet mláďata do místa vzdáleného více než deset metrů, aby je rodiče snáze našli.

Vrabec domácí Passer domesticus

Vrabec domácí je velmi společenský pták. Sameček má šedé, v Itálii hnědé temeno a černé hrdlo, které v zimě překrývá šedý péřový lem. Hlasem je známé...

Zobrazit více informací

Vlaštovky, jiřičky, rorýsy

Vlaštovky, jiřičky i rorýsi opouští svá hnízda plně schopná letu. Ovšem výjimečně se může stát, že při prvním pokusu o let skončí některé z mláďat na zemi. Můžete jim pomoct vyzvednutím na vyvýšené místo v okolí. Chvíli sledujte reakci mláděte, pokud se rozletí, je vše v pořádku. Pokud opět skončí na zemi, jde o slabé nebo poraněné mládě, které bude potřebovat pomoc odborníka.

Ježci končí v záchranné stanici často zbytečně

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.