Chov krkavců

velikost písma:  A A A
04.12.2018, 17:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     70 zobrazení     0 komentářů

Krkavec velký (Corvus corax) je pták z čeledi krkavcovití. V dřívějších dobách se v naší krajině téměř nevyskytoval a až v posledních desetiletích se k nám opět vrací. Dnes se dokonce chová i ve voliérách se snahou o jeho rozmnožení. Právě na odchov jsou zaměřeny následující řádky.

Základem úspěchu je odpovídající chovné zařízení. Krkavec je velký pták, ale přesto výborný letec. Rozpětí jeho křídel může dosáhnout až k 120 cm. Jistou výhodou je uvyknutí našim klimatickým podmínkám, žádné vytápění prostor proto není nutné a nejlepší volbou je chov ve venkovní voliéře. I v případě krkavců velkých platí pravidlo, že čím větší voliéra, tím lepší pro její obyvatele. Délka voliéry pět metrů a šířka tři metry, je odpovídajícím životním prostorem pro tento druh. V zajetí se krkavci snadno ochočí, přestože od přírody jsou plaší a nedůvěřiví. V době hnízdění a odchovu mladých, se tyto přirozené vlastnosti částečně vrací a krotkost mizí. Z těchto důvodů je optimální voliéra ve tvaru písmene L, kdy na jednom z konců bude přístřešek, aby měli ptáci možnost úkrytu před slunečním žárem a dalšími klimatickými rozmary. Na opačném konci voliéry by mělo být krmiště. Jeho obsluha by měla být proveditelná z venkovní strany, například otočnými krmnými pulty. Ty se dostaly do módy hlavně u chovatelů papoušků a v dnešní době už není problém je koupit na ptačích burzách nebo internetových inzercích. Krkavec velký se s oblibou koupe. K tomuto účelu mu poskytneme větší nádobu nebo přímo zhotovíme betonový bazének o maximální hloubce 15 centimetrů. Průtok vody bazénkem je dalším plusem.

Krkavec velký Corvus corax

Krkavec velký je největší z krkavcovitých. Je asi 64 centimetrů dlouhý a jeho rozpětí je okolo 120 cm. V přírodě není jeho velikost zvlášť nápadná, stejně jako...

Zobrazit více informací

K hnízdění ve volné přírodě, využívají krkavci nejrůznější možnosti. Nejčastěji však skály a z toho důvodu je dobré postavit na konci voliéry s přístřeškem, zděnou stěnu, ze které by se nechaly vyčnívat kameny. Hnízdiště někteří chovatelé řeší i zavěšenou ošatkou, nad kterou slouží jako kryt různé větve. Na podlahu voliéry položíme nastříhané větve, ze kterých si ptáci zhotoví vlastní hnízdo. Volíme větve různých průměrů, slabé i silnější o délce kolem třiceti centimetrů. Musíme myslet i na výstelku hnízda. Ve volné přírodě ji tvoří kořínky, a proto to musíme umožnit krkavcům i v zajetí. Plně stačí narýpat několik drnů trávy a položit je na dno voliéry trávou k podlaze a kořínky vzhůru. Inkubační doba trvá zhruba tři týdny a mladí zůstávají v hnízdě 35 až 40 dnů.

Zimní výskyt krkavcovitých ptáků v České republice

Hlavním obdobím ptačích migrací je bezesporu podzim. Spoustu druhů od nás odlétá přečkat nepříznivé období do teplých krajin. Někteří ptáci naopak...

Zobrazit celý článek

Krkavci jsou všežravci, skladba krmné dávky není z tohoto důvodu vůbec složitá. Nicméně převládá touha po masu, jsou především mrchožrouti. V přírodě vyhledávají buď na silnicích sražená zvířata, nebo i v krajině přirozeně uhynulá. Bylo zjištěno, že k uhynulé srně se slétávali krkavci až ze vzdálenosti patnácti kilometrů. V zajetí mohou tedy dostávat odřezky z jakéhokoliv masa z kuchyně, stejně jako vnitřnosti. Ty je vhodnější pokrájet na kousky, aby je neroztahali po celé voliéře. Tito nesmírně inteligentní tvorové, se v přírodě dokonce naučili reagovat na myslivcův výstřel. Krkavci počkali, než člověk zastřelené zvíře vyvrhne a poté si pochutnávali na vnitřnostech. V dnešní době krkavci asistují zemědělcům při sečení luční trávy. Krouží kolem zemědělského stroje a čekají, zda pod žací lištou nepřijde o život zajíc, kolouch nebo jiný drobný tvor. Ve voliéře je možné zkrmovat například jednodenní kuřata. Ta se dají koupit už usmrcená a zmražená a dokonce kvalitně hygienicky zabalená, aby se dala uskladnit i v mrazáku. Další možností jsou syrová slepičí vejce. Až budete rýt zahrádku, nasbírejte krkavcům žížaly. Z rostlinné potravy nepohrdnou uvařeným bramborem nebo klíčeným obilím. Rozhodně krkavce nepřekrmujeme, chovanci by měli mít stále mírný hlad, aby neztloustli. Jiná situace je v době odchovu mláďat, pak se krmná dávka navyšuje, stejně jako její pestrost. V době odchovu mláďat musí chovatel najet na dvoudenní model krmení. Poprvé hned brzo zrána a podruhé v pozdním odpoledni. Platí to především u čerstvých mláďat, ale jakmile trochu povyrostou, musí se krmení opět přibrzdit. Přecpaní rodiče s dostatkem „bez námahy“ získaného krmiva, by měli brzy chuť k opětovnému zahnízdění. Tento hnízdí pud, může vézt až k usmrcení mladých. Ve volné přírodě totiž vyvádí mladé jen jedenkrát do roka. Pokud nestojíte hned o odchov mláďat, lze chovat i jednoho krkavce jako netradičního domácího mazlíčka.

Závěrem se sluší napsat, že krkavec velký je zvláště chráněný druh živočicha. K jeho chovu musí být udělena výjimka ze základních podmínek ochrany. Ta není samozřejmostí a budoucí zájemce o chov na ni nemá žádný právní nárok. Výjimku uděluje Odbor životního prostředí příslušného Krajského úřadu. O případném udělení nebo neudělení výjimky se rozhoduje ve správním řízení. Chov krkavců bez tohoto povolení není možný, v opačném případě hrozí velké pokuty.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.