Astrild rudočelý a jeho chov

velikost písma:  A A A
16.01.2019, 18:30     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     362 zobrazení     0 komentářů

Astrild rudočelý je drobný pták z řádu pěvců, čeledi astrildovití a rodu Pytilia. Tento rod představuje pouhé čtyři zástupce, jsou jimi: astrild pestrý, astrild rudokřídlý, astrild žlutohřbetý (též nazýván astrild Wienerův) a právě astrild rudočelý. Všichni obývají africké lesy. Společným pojítkem mezi těmito zástupci, je drobný vzrůst a krásné barevné zbarvení. Ve volné přírodě se živí travními semeny, bobulemi a drobným hmyzem.

Zkušenosti s chovem astrildů rudočelých, popisuje v následujícím textu pan Malinský. Již dříve choval s úspěchem astrildy rudokřídlé, takže nemalými zkušenostmi s tímto rodem už oplýval. Když měl možnost získat párek rudočelých astrildů, neváhal. Ptáky umístil do vnitřních propojených klecí. První klec měla rozměry 140 x 80 x 60 a druhá klec 130 x 80 x 60 centimetrů. Propojením těchto klecí vznikl zajímavý prostor. V obdobných rozměrech odchovává chovatel i amady papouščí. Boční a zadní stěny klecí zdobily větve borovic a na stěnách byly různě rozvěšeny budky a proutěné košíčky k hnízdění. Podlahu klece pokrývala vrstva písku a kolem jedné stěny rozmístil chovatel vyrýpané drny s různě dlouhou trávou. Hlavním důvodem takového naaranžování klece, byli astrildi černohrdlí – koroptví, kteří budují hnízda na podlaze mezi drny a kteří dělali astrildům rudočelým společnost.

Chov astrildů ve vitrínách

Chovem astrildů (ne jen rákosních) se zabývám již mnoho let.

Zobrazit celý článek

První snahy o stavbu hnízda, zaznamenal chovatel u astrildů teprve po měsíci od vyvěšení hnízd. Z nabídnutých variant, si k hnízdění vybrali nejvýše umístěný proutěný košíček. Pár si se stavbou hnízda moc starostí nedělal a postačilo mu trochu sena a pár bílých peříček. Zakrátko se v hnízdě objevilo první vejce. V tu chvíli přestal chovatel provádět kontroly obsahu hnízda, aby nedocházelo ke zbytečnému vyrušování. Snůška zahřívala po většinu času samička. V předpokládaném termínu líhnutí (14 dnů od zasednutí), se chování rodičovského páru razantně změnilo. Na hnízdo zasedl samec, zatímco samice „šmejdila“ po celé kleci a hledala všechno možné k jídlu. Pestrá skladba krmné dávky její touhy uspokojila. Mohla si vybírat ze tří barev prosa (žluté, zelené, bílé), moháru nebo směsi pro drobné exoty značky Prestige. Denně podával chovatel rovněž naklíčený klas červeného senegalu nebo čumízy. V jedné z misek měli k dispozici mravenčí kukly, moučné červy nebo nelétavé octomilky. Chybět nesměla v době odchovu ani vaječná míchanice. Z živočišné složky upřednostňovali ptáci octomilky. Mravenčí kukly a moučné červy přijímali ptáci pouze v malém množství. Jídelníček lze také zpestřit venku smýkaným hmyzem. Zelené krmení tento pár astrildů nepřijímal vůbec, ať už ptačinec žabinec nebo listy smetánky lékařské.

Na příchod chovatele ke kleci, reagoval samec vždy rychlým opuštěním hnízda, přičemž se jednou stalo, že s sebou strhl i mládě, které vypadlo ven z hnízda. Naštěstí jej stihl chovatel včas vrátit a nedošlo k podchlazení jen pár dnů starého mláděte. Samec vždy po návratu na hnízdo, zakryl vstupní otvor peřím, které si přinesl v zobáku. Činil tak i v dalších dnech, a když zrovna nenašel na podlaze klece žádné peříčko, vystačil si se stéblem sena nebo trávy. Po vylíhnutí mají mladí astrildi rudočelí tmavou kůži. Mladí rostou poměrně rychle, přesto je sameček zahříval ještě ve dvou týdnech života, minimálně v ranních hodinách. Spolu s růstem mláďat, stoupala i spotřeba krmiv. Najednou začali rodiče přijímat i dříve opomíjené mravenčí kukly a rostl zájem o klíčený senegal.

Vhodný stavební materiál na hnízda astrildovitých

Pro zdárnou stavbu ptačího hnízda, je důležitá kvalita stavebního materiálu, neboť pečlivě udělané hnízdo má za úkol ochránit zprvu vejce a později i mláďata...

Zobrazit celý článek

Že mláďata žijí a prospívají, zjišťoval chovatel jen občasným zasvícením baterkou do hnízdního košíku. Jakýkoliv pohyb stébla nebo pírka prozradil žijící mláďata. První mládě opustilo hnízdiště po dvaceti dnech a za další tři dny vylétlo i druhé mládě. Třetí vejce bylo neoplozené. Po vylétnutí mladých z budky, vzrostl ještě víc zájem o klíčené senegalské proso a naopak chovatel snižoval dávku hmyzu. Dva týdny po vylétnutí mladých z prvního hnízda, započal rodičovský pár s druhým hnízděním. Tentokrát si vybral jiný košíček uprostřed zadní stěny. Postupně snesla samička čtyři vejce. Mládí ptáci z prvního hnízdění do průběhu druhého hnízdění nijak negativně nezasahovali, proto je chovatel ponechal stále u rodičů. Zahřívání trvalo opět dva týdny. Kontrola obsahu hnízda byla prováděna zase pouze baterkou ze vzdálenosti jednoho metru. Samička seděla snad ještě spolehlivěji než při prvním hnízdění. Po vylíhnutí se ujal otcovské role samec a samičku v hnízdě vystřídal. Tentokrát přestal se zahříváním asi o 4 dny dříve než u prvního hnízdění. Nejpozději vylíhnuté mládě bylo bohužel ušlapáno a rodiče jej vyhodili z hnízda ven. Odhadem mu mohlo být pět dnů. Sedmý den leželo pod hnízdem další mrtvé mládě, volátko mělo plné. Pravděpodobně samo vypadlo. Dvacátý den po vylíhnutí opustilo tedy hnízdo jediné mládě, které bylo bez sourozenců velké a silné. Krmná dávka i ostatní průběh odchovu, byl shodný s prvním hnízděním. Kroužkování mladých lze provést ihned po opuštění budky kroužkem o průměru 2,75 milimetru.

Předešlý článek je důkazem, že i méně časté a náročnější astrildy, je možné odchovat v klecích uvnitř bytu. Musíte se jim však dostatečně věnovat a předkládat širokou škálu krmiva, raději vícekrát denně po menších dávkách. Také nesmíte vše zabalit po prvním neúspěchu. Přirozený výběr partnerů u ptáků chovaných v hejnu, znamená vždy lepší výsledky.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.