Dobrý den, stala se mi teď naprosto příšerná, ale zároveň uklidňující věc...
Nějak se mi podařilo zapomenout na to, že mám na svém rameni papouška (Mníšek šedý) a vyšla jsem ven vyhodit smetí... bydlím na vesnici takže jen otevřu dveře a příroda...
Přiběhla ke mě moje kočka a já se k ní jen přiklonila, že jí pohladím... v tom se můj papoušek lekl a uletěl... Rosse (mnich) mám už asi od roku 2009 a je ručně dokrmený... kolikrát se mi stalo že jsem na něj zapomněla ale on se mě držel jako klíště, po pravdě se mi zdá že mě bere jako svojí partnerku a snaží se se mnou být furt a neustále.
V ten moment co se ztratil ve tmě, jsem běžela tím směrem a myslela jsem že to se mnou rovnou sekne... Ross ale lítal kolem lampy a řval, a když mě uviděl , letěl hned za mnou, přistál na auto a po něm přeběhl až ke mě... zabalila jsem ho a s už málem s brekem utíkala domů.
A tak teď k otázce, když je mi papoušek tak to věrný, a má mě rád, můžu s ním jít ven a věřit mu? Vím že je to hrozně riskantní... ale spousta papoušků je tahle navyklá být venku...Děkuji za odpovědi :)
Určité riziko existuje pořád, i u nejochočenějších papoušků. Může je totiž vyrušit něco naprosto nečekaného, dravec, letadlo atd. Můj názor ale je, že pokud je na vás opravdu papoušek tak fixován, jak píšete, tak ikdyž uletí na nějaký strom v blízkosti, tak za váma slétne na zavolání. Jen nesmí nabrat moc výšku a odletět z dohledu, pak byste jej musela pravděpodobně dohledat aby vás viděl a pak by slétl za váma, pak už ale existuje riziko, že pokud zmizí z dohledu, že se může stát snadnou kořistí pro dravého ptáka nebo kočku.
neriskovala by som... kamarátka takto prišla o maznáčika. problém nie je v tom že by sa ku vám nechcel vrátiť, ale že sa vrátiť nevie. Keď sa papagáj zľakne pudovo vyletí a kedže lietajú veľmi rýchlo nemusí sa mu podariť vrátiť sa.... treba vyskúšať "kšíry" pre papagájov :)
O těch jsem přemýšlela- protože Ross vlastně skoro vůbec nelétá, rád chodí...Ale ksiry se musejí pokud vím zvykat od mláděte... Líbí se mi ta možnost, že se mnou bude moct být venku, a nebýt v kleci a řvat na mě.
On vlastně věškerý svůj čas, když je najedený, chcce trávit se mnou...Až z toho někdy mám sama strach... Ale věnuju se mu co nejvíce, takže snad v pořádku... Děkuju moc za názory.
