Odpověď na příspěvek uživatele Scootaloo z 27.11.2015, 20:36:40
Základem je zvykat andulku hodně pomalu a hlavně, ptáček musí chtít jít za vámi, podle svých pravidel..nic si nesmíte vynutit.
Pokud to ještě neumí, krmte jej z ruky, aby se nebál. Nejdříve opatrně přes mříže klece, potom zkoušejte třeba když na kleci sedí.
To učení na rameno a na ruku je také nejlépe s něčím dobrým v ruce...vyberte co má nejraději a dejte ruku tak, aby musel dát jednu nožičku na vaše prsty, když na to chce dosáhnout. Postupně prodlužujte vzdálenost až bude muset poskočit až na prst nebo ruku. Časem se to podpořit slovem "Pojď" nebo "Hop". Pták si spojí povel s rukou a pamlsek nebude potřeba. Přesto bych to čas od času trénovala i po delší době s pamlskem, dokud se povel nezafixuje.
Mluvte na anduláčka, tichým ale sebejistým hlasem, aby vás uznával jako člena hejna i páníčka.
Je možnost naučit ptáčka druh pískání na které bude reagovat. Třeba když vás volá z vedlejší místnosti a vy zrovna nechcete jít za ním. Zapískáte, pták ví, že je vše bezpečné a že o sobě víte. ( U mě doma to funguje dokonale, jinak bych se ulítala z místnosti do místnosti)
Mějte klec v místnosti, kde se častěji vyskytujete, aby ptáček neztrácel kontakt s rodinou. Kuchyně není, ale vhodná. Papoušci jsou citlivý na kouř a výpary, mohl by se otrávit. Také místnost kde se kouří je velmi NEBEZPEČNÁ. Ptáci mají v těle vaky na vzduch a všechny druhy výparů a to i cigaretových dýchají tedy celým tělem.
Buťte velmi trpělivý, pokud je anduláček pořád bázlivý, nedělejte žádné prudké pohyby. Nemáchejte rukama, nezdvyhejte je nad hlavu, netrhejte hlavou, nekřičte ani se v místnosti nehádejte nebo nepouštějte příliš hlasitou hudbu nebo televizi. Vše musí být s mírou, časem si na všechno zvykne. - z vlastní zkušenosti, po delší době, s Vámi bude ptáček i tančit na hudbu.
Když je papoušek na rameni, nedělejte prudké pohyby a nezvyšujte hlas. Vždy v klidu, ale mluvte na něj. Počítejte s tím, že vás může ozobkávat nebo dokonce štípnout. Nezvyšujte hlas když vás štípne, zkuste to vydržet. Mohl by si spojit zvuk se zábavou. Štípnutí + hluk = zábava. Tohoto zlozvyku se budete pak už jen těžko zbavovat a ptáček bude štípat VAŠÍ vinou.
Pokud je andulka odchovaná u rodičů a ještě k tomu divokých z voliery, počítejte, že proces zvykání může být na měsíce, někdy i třeba první rok a déle je nejistý. Buďte hodně trpělivý a vstřícný.
Myslete jen na jedno, není to domácí mazlíček. Papoušek malý nebo velký je pořád osobnost a pořád divoké zvíře chované v zajetí. Nečekejte, že bude dělat všecho co vy chcete v mnohém se právě vy budete přispůsobovat jemu. Je nutná denní péče, není možné nechávat papouška dlouhodobě osamotě nebo jej dát sousedovi na hlídání. Může si vytrhat brka. ( Moje kamarádka dostala od přítele jako dárek 14 denní dovolenou v zahraničí. Dali svého anduláčka na hlídání její matce. I když Matýsek její matku znal, po pár dnech přestal jíst i zpívat. Byl tichý a nečistil si peří a pak si je začal škubat. Než se vrátili z dovolené měl už Matýšek bříško i vole úplně holé a na krku límec od zvěrolékaře pro exotické ptactvo.)
Pokud by se stalo, museli by jste opravdu třeba pravidelně odjíždět na více dní, dejte anduláčkovi společníka. Nejlépe samičku ať se neperou.
Andulka se neváže na jednoho člena rodiny jako velcí papušci, přesto si může někoho oblíbit více než jiného člena. Proto si také Matýsek vytrhal brka, promítl si partnerku do mé kamarádky.
Každopádně se neděste takových extrémů, jen myslete co nejvíce na psychickou i fyzickou potřebu svého anduláčka. Je to společenský tvor, který bude chtít být s Vámi prakticky pořád a vaši starostilivost vám oplatí láskou.
