Kavka obecná

Znaky

Kavka obecná je pták velký jako holub, dlouhý 33 cm a rozpětí 67 cm. Má šedé oko a šedou šíji. Její hlas je „kjek". Je velmi společenská. Hnízdí v dutinách. Kavku obecnou popsal švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1758.

Prostředí

Kavka obecná obývá parky, města, zříceniny, soutěsky, lesy. V Evropě je její početnost odhadována na 5,2-15 milionů párů.

Je převážně stálá, severní a východní populace jsou však více tažné. V České republice, kde je zvláště chráněná jako silně ohrožený druh, se vyskytuje po celý rok, nejhojněji však v létě, kdy zde hnízdí v počtu 10-20 tisíc párů, a to po 1000 m n. m. Na našem území byl u její populace v posledních letech zaznamenán mírně klesající trend

Rozmnožování

Kavky žijí většinou ve velkých společenstvích. Na 4 až 6 vejcích sedí pouze samička 18 až 20 dní od dubna do května. Krvavě červený vnitřek zobáku mláďat rámují silné bílé okraje, takže jej rodiče nemohou ani v šeru hnízdní dutiny minout. Mladé kavky opouštějí hnízdo většinou okolo poloviny června. „Zasnubují“ se už během prvního podzimu, hnízdí ale teprve ve 3. Roce. Na podzim táhnou kavky často ve společnosti příbuzných havranů do oblastí s mírným klimatem.

Potrava

Kavka obecná požírá hmyz, červy, spadané ovoce, obilí, polozralá i zralá semena, odpadky na smetištích, násady malých ptáků.