Strakapoud velký

Dendrocopos major

Výskyt: Evropa
Velikost: 22-23 cm
Hmotnost: 75-95 g
Počet vajec: 5-7 ks
Inkubační doba: 12-13 dnů
Průměr kroužku: 4,5 mm
Délka života: 11 let
Potrava: Kůrovci, semena šišek
velikost písma:  A A A
03.12.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     3206 zobrazení     0 komentářů

Znaky

Strakapoud velký dorůstá velikosti asi jako kos. Čelo má světlé, horní strana hlavy černá. Samička má černý, sameček červený týl. Na každém křídle je velká bílá skvrna. Lehko jej můžeme zaměnit za strakapouda jižního, který žije s ním v jihovýchodní Evropě. Důležitý rozlišovací znak: u strakapouda velkého se táhne černý proužek od černých lící k týlu, u strakapouda jižního ne. Strakapoud velký poskakuje při hledání potravy spirálovitě nahoru po kmeni a zdržuje se většinou vysoko nad zemí. Vyrušíme-li ho, přesouvá se na zadní část kmene, a co chvíli na nás vykukuje. V létě žije jednotlivě, v zimě někdy ve společnosti sýkor, které jej obletují.

Životní prostředí

Vysoký les s listnáči a jehličnany i s měkkými dřevinami, parky, ovocné zahrady a sady.

Rozmnožování

Strakapoudi bubnují od časného jara až do května na rezonující větvi. Bubnování s 12 až 16 údery stupňuje své tempo a opakuje se v intervalu 2 až 3 minut. Jeho účelem je vyznačení okrsku a přilákání samičky, vrcholí v dubnu. Mnozí strakapoudi z okrajů měst objevili výhody žesťového orchestru a s úspěchem bubnují na okapy a jiné kovové zvonící a řinčící předměty. Když bubnuje, klepe strakapoud velký na podložku kolmo, zatímco při vyhledávání potravy odštěpuje třísky údery ze stran, aby se dostal ke hmyzu a jeho larvám. Strakapoudi zhotovují většinou každým rokem po několik týdnů novou hnízdní dutinu pro potomstvo. Vybírají si stromy s nemocným jádrem, které poznají jistěji než lesníci. Kruhový vstupní otvor o průměru 45 až 55 mm je většinou 2 až 5 m nad zemí. Koncem dubna klade samice 6 bílých vajec, oba partneři se při sezení po hodině střídají. Celkem trvá sezení na vejcích 12 až 13 dní. Vyplašíme-li strakapouda, tiše odlétá a začne křičet až ve vzdálenosti několika desítek metrů.

Dorůstající mláďata dělají v dutině takový hluk, že je můžeme slyšet od rána do večera na vzdálenost až 100 metrů. Rodiče sbírají potravu nejvýše několik set metrů od hnízda a neúnavně ji přinášejí v zobáku. Hlavní potravou je mravenčí plod. Zaklepeme-li krátce předtím, než mláďata začnou vylétat, na strom s hnízdní dutinou, vylézají mladí ptáci z otvoru jako navázaní na provázku, přistávají nízko na okolních kmenech a rychle a usilovně šplhají k vrcholu. Strakapoudi spí v hnízdních dutinách i po vyhnízdění, pokud si v jejich domě nezařídí dětský pokoj špačkové, sýkory, krutihlav nebo plch.

Potrava

Strakapoud velký je typický šplhající a tesající datel. Hledá pod kůrou kůrovce a přitom odkorovává celé kmeny. Larvy vytahuje červovitým, na špičce trnitým, zpětnými háčky vyzbrojeným jazykem z chodbiček, loupí však i mláďata ptáků z ptačích budek, které rozbíjí. V zimě se živí hlavně smrkovými a borovými semeny. Přitom odlomí šišku z větve a odnese ji do skuliny ve stromě, kterou k tomu účelu upravil nebo vydlabal. Tam šišku zastrčí, otlouká šupiny a vyklovává semena.

Všeobecně

Jako přísně stálý pták je strakapoud velký náchylný k vytváření místních ras. Na Kanárských ostrovech žije např. jedna na Gran Canaria, jiná na Tenerife a další v Maroku. Tyto rasy rozeznáme v terénu podle odlišného zbarvení.

Strakapoud velkýNázvy ve světě

Anglicky: Great Spotted Woodpecker, Německy: Buntspecht, Dánsky: Stor Flagspætte, Španělsky: Pico Picapinos, Finsky: Käpytikka, Francouzsky: Pic épeiche, Islandsky: Barrspæta, Italsky: Picchio rosso maggiore, Japonsky: Akagera, Japonsky 2: アカゲラ, Holandsky: Grote Bonte Specht, Norsky: Flaggspett, Polsky: Dzięcioł duży, Portugalsky: Pica-pau-malhado-grande, Rusky: Большой пёстрый дятел, Slovensky: Ďateľ veľký, Švédsky: Större hackspett, Čínsky: 大斑啄木鸟

Foto: http://pdmphotos.wordpress.com

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.