Znaky
Rorýs obecný je větší než vlaštovka. Má dlouhá srpovitá křídla, celek působí jednotvárně černě, zblízka však je znát světlejší hrdlo a rezavohnědou základní barvu. Létá většinou vysoko ve vzduchu, chvíli plachtí, pak zase rychle mává křídly.
Prostředí
Je pravým obyvatelem vzduchu, létá většinou vysoko a všude, kam až vylétá hmyz, zvláště nad městy. Rorýs obecný hnízdí ve škvírách ve zdech, zřídka v budkách nebo v doupných stromech.
Rozmnožování
Páření je pravděpodobně možné i ve vzduchu. Partneři staví hnízdo z peří a stébel, která sbírají v letu a slepují slinami do ploché misky. Až koncem května kladou samice do hnízda dvě nebo tři bílá vejce. Po 18 až 19 dnech se líhnou holá mláďata, jimž brzy narůstá modrošedé prachové peří. Když prosí, neotvírají zobáčky jako mnoho jiných ptáků, ale tahají rodiče za peří na krku. Nato jim starý pták vloží celý chomáč nejdrobnějšího ve vzduchu naloveného hmyzu do širokého jícnu. Mláďata zůstávají na hnízdě neobyčejně dlouho, asi šest týdnů, když však pak koncem července hnízdo opouštějí, jsou ihned samostatná a schopná uletět denně svých 1000 kilometrů. Zpočátku je můžeme odlišit od dospělých ptáků podle poněkud širších křídel.
Všeobecně
Rorýse zařazujeme do jednoho řádu s kolibříky. Patří k nejlepším letcům, které kdy příroda stvořila. Jejich nohy jsou maličké (apus, latinsky - beznohý) a nehodí se vůbec k chůzi, jsou však velice vhodné k zachycování ptáků na svislých stěnách.
Komentáře ke zvířeti