Babočka kopřivová

Znaky

Délka předního křídla 2,5 cm. Babočka kopřivová se liší od babočky jilmové menší velikostí, ohnivě červenou základní barvou křídel, bílou skvrnkou na předním okraji a řadou modrých skvrnek podél vnějšího okraje př. křídla. S jinými babočkami ji nelze zaměnit.

Stanoviště

Všude v otevřené krajině, na okrajích lesů a výslunných lesních pasekách, často v okolí lidských sídlišť, na zahradách i přímo ve městech. V horách do výšky 3000 m.

Rozšíření

V celé Evropě až k Severnímu mysu, jeden z mála druhů denních motýlů se souvislým rozšířením.

Výskyt

Babočka kopřivová je všude hojná. Patří k prvním jarním motýlům.

Motýl

V jižní Evropě se motýl objevuje na jaře v přírodě už v únoru, zatímco na severu teprve v květnu. Zpravidla má během roku dvě generace, I. od pol. června do pol. července, II. od srpna do května. Motýli přezimují, většinou dobře ukryti v puklinách kůry, dutinách stromů, jeskyních, ale také na půdách, v senících i ve sklepích.

Housenka

I. generace květen až červen, II. generace červenec až srpen. Housenky jsou tmavé až téměř černé, s dvojitou, žlutou hřbetní linií a úzkým bočním pruhem. Žijí pospolitě na kopřivách jako housenky babočky pavího oka. Jsou poněkud podobné housenkám babočky admirála, ale ty se vyskytují jen jednotlivě.

Hostitelské rostliny

Tato babočka je úzce vázána na výskyt kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), od níž je odvozené i latinské druhové jméno „urticae".

Poznámka

Společně s bělásky a babočkou paví oko patří babočka kopřivová k nejhojnějším motýlům ve střední Evropě.