Okáč bělopásný
Hipparchia hermione
Hipparchia hermione
Okáč bělopásný
- Výskyt: Evropa, Asie
- Délka předního křídla: 3,5 cm
- Rozmnožování: 1 generace ročně
- Hostitelské rostliny: Různé trávy
Okáč bělopásný
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Lepidoptera - motýli
- Podřád: Glossata
- Infrařád: Heteroneura
- Falanx: Ditrysia
- Nadčeleď: Papilionoidea
- Čeleď: Nymphalidae - babočkovití
- Podčeleď: Satyrinae - okáči
- Tribus: Satyrini
- Podtribus: Satyrina
- Rod: Hipparchia - okáč
Okáč bělopásný
Asie
- Nadmořská výška: 940 m
- Povrch: sever rovinatý, střed kontinentu hornatý
- Teplotní pásy:
- Tropický: podnebí rovníkové, monzumové, kontinentální
- Subtropický: v zimě chladno, vlhko; v létě vedro, sucho
- Mírný pás: spadá většina kontinetu
- Subpolární pás: severní oblast
- Polární pás: nejsevernější oblast
- Teplota:
- Zima: až -50 °C (Sibiř)
- Léto: 5-35 °C
- Roční úhrn srážek:
- Nejvíce jih a jihovýchod: 2000-3000 mm
Znaky
Délka předního křídla 3,5 cm. Velmi se podobá okáči medyňkovému, ale je obvykle zřetelně menší a obývá odlišné biotopy. Samice má vždy výraznější žlutobílý pruh než samec. Tmavě hnědý okrajový pás na svrchní straně zadního křídla je poněkud širší než žlutobílý pruh, ten je na vnitřní straně rovnější (někdy lomený), zatímco u okáče medyňkového je zubatý. Další znaky jsou na rubu křídel, ale při značné variabilitě obou druhů bývá určení některých exemplářů velmi obtížné.
Stanoviště
Řídké borové lesy, prosluněné lesní okraje, zvláště na suchém, písčitém podkladě. V pahorkatinách a v horách až do 1500 m. n. m.
Rozšíření
Ostrůvkovité rozšíření od Pyrenejského ostrova přes jižní Francii, střední a východní Evropu do Asie, též ve střední Itálii a na Balkáně, na sever zasahuje do Pobaltí a již. Skandinávie.
Výskyt
Lokální, vzácný, na mnoha místech v posledních desetiletích okáč bělopásný vymizel.
Motýl
Červenec až srpen. Motýl často usedá na kmeny stromů, např. borovic, kde ho dobře chrání zbarvení na rubu křídel, připomínající kůru stromů. V klidu sedí s křídly pevně sevřenými a zcela splývá s okolím.
Housenka
Září až červen. Přezimuje. Podobá se housence okáče medyňkového, ale má pestřejší zbarvení. Ve dne se ukrývá těsné při zemi a za potravou vylézá až v noci.
Hostitelské rostliny
Různé trávy, především válečka (Brachypodium).
Názvy ve světě
Okáč bělopásný
Anglicky: Rock Grayling, Francouzsky: Petit sylvandre, le, Holandsky: Kleine boswachter, Německy: Kleiner Waldportier, Norsky: Svabergringvinge, Polsky: Skalnik alcyona, Slovensky: Očkáň bielopásy, Španělsky: Banda acodada
Mohlo by vás také zajímat
Okáč bojínkový, Okáč prosíčkový, Okáč medyňkový
Foto: http://www.leps.it