Dlouhozobka svízelová
Macroglossum stellatarum
Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová
- Výskyt: Evropa, severní Afrika a Asie
- Délka před. křídla: 2-2,5 cm
- Rozmnožování: 2 generace ročně
- Hostitelské rostliny: Různé druhy svízelů
Dlouhozobka svízelová
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Lepidoptera - motýli
- Podřád: Glossata
- Infrařád: Heteroneura
- Nadčeleď: Bombycoidea
- Čeleď: Sphingidae
- Podčeleď: Macroglossinae
- Tribus: Macroglossini
- Podtribus: Macroglossina
- Rod: Macroglossum - dlouhozobka
Dlouhozobka svízelová
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky
Délka předního křídla 2-2,5 cm. Tento malý lišaj je zvláště nápadný širokým zadečkem, po stranách s dlouhými, odstávajícími, černobíle skvrnitými šupinami. Přední křídlo je šedohnědé s černými příčkami, zadní křídlo je sytě oranžově žluté.
Stanoviště
Výslunné stráně, okraje lesů, stepní biotopy, též ruderální stanoviště, zahrady, parky, mnohdy i uprostřed velkoměst. Na rozdíl od většiny lišajů se dlouhozobka svízelová vyznačuje denní aktivitou, létá za slunce v poledních hodinách, odpoledne, ale i večer. V přírodě nejčastěji saje z květů hadince (Echium), mydlice (Saponaria) nebo různých chrp (Centaurea), v zahradách vyhledává plamenku, kakosty a petúnie.
Rozšíření
Celá Evropa s výjimkou nejsevernějších oblastí, dále severní Afrika a Asie. Území s trvalým výskytem leží především v jižní Evropě a v teplejších oblastech střední Evropy. K nám také každoročně přilétá velký počet motýlů z jihu. Můžeme je pozorovat i vysoko v horách, kde se v letních měsících mohou i rozmnožovat, ale místní populace zde nemohou přežít příliš chladné zimy.
Výskyt
Dlouhozobka svízelová ne hojný motýl, v západnějších oblastech střední Evropy vzácnější.
Motýl
Dvě generace, I. květen až červen. V této době také přilétají motýli z jihu. II. září až říjen, v teplém podzimu až do prosince. Není dosud zcela jasné, zda v tuto dobu neprobíhá zpětná migrace na jih.
Housenka
I. září až říjen, II. červen až srpen.
Hostitelské rostliny
Různé druhy svízelů.
Názvy ve světě
Dlouhozobka svízelová
Anglicky: Humming-bird Hawk-moth, Dánsky: Duehale, Finsky: Etelänpäiväkiitäjä, Francouzsky: Un Moro sphinx, Holandsky: Kolibrievlinder, Chorvatsky: Obična golupka, Maďarsky: Kacsafarkú szender, Německy: Taubenschwänzchen
Mohlo by vás také zajímat
Foto: http://www.naturefg.com