Vzhled
Samec je celkově zelený, na spodní části bledší a žlutější, někteří jedinci mají i několik červených pér na hlavě. Spodní krovky křídelní má tmavě žlutozelené, spodní strana ocasu a letek je olivově žlutá, krajní ocasní péra šedá, střední zelená. Nahé okruží oka bledě béžové, zobák rohový, duhovka oranžově červená a běhák hnědavý.
Samice je stejně zbarvena jako samec.
Mláďata jsou podobná dospělým ale duhovku mají hnědou.
Rozšíření
Mexiko a Střední Amerika.
1. Aratinga zelený severní (Aratinga holochlora holochlora)
Velikost: 32 cm
Rozšíření: horstva od východního Mexika po Nuevo León, jižně po Veracruz, Oaxaca a Chiapas.
2. Aratinga zelený sokorrský (Aratinga holochlora brevipes)
Velikost: 34 cm
Spodní část těla je tmavě zelená, bez žlutého nádechu. Desátá ruční letka je kratší než sedmá. Ohrožený druh.
Rozšíření: ostrov Socorro, u západního pobřeží Mexika.
3. Aratinga zelený horský (Aratinga holochlora brewsteri)
Velikost: 32 cm
Celkové zbarvení je tmavě zelené bez žlutého nádechu. Temeno má modřejší odstín.
Rozšíření: horstva v severozápadním Mexiku v nadmořské výšce 1250-2000 m Sonora, Sinaloa a Chihuahua.
4. Aratinga zelený nikaragujský (Aratinga holochlora strenua)
Velikost: 34 cm
Má větší zobák a silnější běhák.
Rozšíření: Pacifické svahy ve Střední Americe od Oaxaca, Mexiko,jižně po severní Nikiraguu.
5.Aratinga zelený červenohrdlý (Aratunga holochlora rubritorquis)
Velikost: 30 cm
Hrdlo a přední část krku červené, spodní líce a strany krku variabilně červené.
Rozšíření: vysočina východní Guatemaly, El Salvador a severní Nikaragua.
Život v přírodě
Aratinga zelený žije v lesích Mexika až do nadmořské výšky 2200 m, v Guatemale až 2600 m vysoko. Zalétává do kukuřičných plantáží a obilných polí, kde působí značné škody. V Mexiku byla pozorována hejna 10 až 40 ptáků na akáciích, kde sbírala semena. Létají rychle a jsou velice obratní nejen v korunách stromů ale i na zemi. Ptáci jsou plaší, nelze se k nim příliš přiblížit. Hnízdí ve stromových dutinách datlů. Doba hnízdění probíhá v lednu až v březnu a pravděpodobně i později, protože mladého ptáka bylo možné pozorovat ještě v srpnu.
Krmení
Slunečnice, lesknice, oves, semenec, proso v klasech, nedozrálá kukuřice a klasy obilí, jablka, mrkev, ptačinec žabinec, piškoty, suchary a míchanice. Po vylíhnutí mladých mají dostávat nabobtnaná semena, měkké pečivo namočené v mléce. Po vyletění z hnízda je samec krmí převážně nabobtnanými a naklíčenými semeny. Zkušení chovatelé nenamáčejí bílé pečivo do mléka, protože takové krmivo se při vyšších teplotách rychle kazí a způsobuje mláďatům zažívací potíže. Vhodnější je pečivo namáčet do čaje!
Komentáře ke zvířeti