Hrotnokřídlec chmelový
Hepialus humuli
Hepialus humuli
Hrotnokřídlec chmelový
- Výskyt: Evropa mírného i chladného pásu
- Délka před. křídla: 2-3,5 cm
- Rozmnožování: 1 generace ročně
- Hostitelské rostliny: Kořeny bylin a trav
Hrotnokřídlec chmelový
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Lepidoptera - motýli
- Podřád: Glossata
- Infrařád: Exoporia
- Nadčeleď: Hepialoidea
- Čeleď: Hepialidae - hrotnokřídlecovití
- Rod: Hepialus - hrotnokřídlec
Hrotnokřídlec chmelový
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky
Délka předního křídla 2-3,5 cm. Nápadný pohlavní dimorfizmus. Samec menší, křídla jednobarevná, stříbřitá bílá; větší samice je hnědavě žlutá, s oranžovou kresbou na předních křídlech, zadní křídla má hnědavá. Obě pohlaví mají kratičká tykadla a stejný tvar křídel.
Stanoviště
Hrotnokřídlec chmelový obývá vlhké přirozené louky zejména v nížinách a pahorkatinách, též druhotná travnatá stanoviště v zemědělské krajině. V horách až do 2000 m. n. m.
Rozšíření
Evropa mírného i chladného pásu, na sever až za polární kruh do Laponska.
Výskyt
Hrotnokřídlec chmelový je hojný, v podhorských a nižších horských oblastech je výskyt místy masový.
Motýl
Konec května až polovina srpna. Létá za soumraku. Nejdříve, ve velkém množství těsně nad vegetací se rojí samci. Po několika minutách let ustává a motýli usedají do trávy. Krátce nato vyletují samice. Přesná pozorování ukázala, že samci mají na nohách zvláštní pachové šupiny a chlupy, pomocí nichž za letu rozšiřují specifický feromon a ten záhy potom registrují při svém letu samice, ale samičky nepřilétají přímo k samci, jejichž pach zjistily, nýbrž vylučováním vlastního sexuálního feromonu podněcují samci k páření; k němu také vzápětí dochází. Oplozené samice kladou za letu volně do trávy veliké množství drobných vajíček.
Housenka
Po celý rok, přezimuje dvakrát. Vývoj začíná obvykle v srpnu a končí v dubnu. Vývoj housenky po vylíhnutí z vajíček brzy ustává, končí příjem potravy a nastává klidová fáze s přezimováním (hibernací). Teprve v průběhu následujícího roku vývoj pokračuje, na podzim jsou už housenky plně dorostlé, ale kuklí se až na jaře, po druhém přezimování, v trubicovitém zámotku v zemi.
Hostitelské rostliny
V kořenech různých bylin a trav, např. šťovíku, pampelišky, lopuchu, devětsilu, podbělu, mrkve, a také chmele.
Názvy ve světě
Hrotnokřídlec chmelový
Anglicky: Ghost Moth, Finsky: Humalaperho, Holandsky: Hopwortelboorder, Chorvatsky: Prelac korijena hmelja, Německy: Hopfenmotte, Norsky: Spøkelsesroteter, Polsky: Krótkowąs chmielowiec, Slovensky: Hrotokrídlovec chmeľový, Švédsky: Humlerotfjäril
Mohlo by vás také zajímat
Foto: http://www.timsexton.co.uk