Stužkonoska olšová

Catocala nupta

Výskyt: Evropa na sever až k 63° sev. šířky, Asie
Délka předního křídla: 3,5-3,8 cm
Rozmnožování: 1 generace ročně
Hostitelské rostliny: Různé druhy vrb a topolů
velikost písma:  A A A
10.06.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2556 zobrazení     0 komentářů

Znaky

Délka předního křídla 3,5-3,8 cm. V průměru je stužkonoska olšová trochu větší než stužkonoska vrbová, ale menší než velmi podobná stužkonoska topolová (Catocala elocata). Přední křídlo šedé, na celém povrchu rozptýlené tmavší šupinky vytvářejí dojem hrubší struktury křídla než u s. vrbové. Kresba je méně kontrastní, dvojité tmavší příčky jsou světleji vyplněné a v jejich průběhu jsou jen menší zuby. Středové pole je vedle ledvin, skvrny směrem ke kořeni křídla zřetelně světlejší. Červené zadní křídlo má kromě širokého černého okrajového pruhu ještě užší černý střední pruh, který je uprostřed téměř pravoúhle zalomený a obvykle ukončený před zadním okrajem křídla nebo v této části jen slabě naznačený. U stužkonosky topolové probíhá střední pruh na zadním křídle obloukovitě nebo je téměř až do dvou třetin rovný a teprve pak se ohýbá a končí až na zadním okraji.

Stanoviště

Stužkonoska olšová obývá podobné biotopy jako stužkonoska vrbová, ale navíc žije i ve starších listnatých a smíšených lesích, poměrně často se objevuje v alejích, topolových výsadbách a parcích.

Rozšíření

Téměř v celé Evropě, na sever až k 63° severní šířky, na jih až do mediteránní oblasti, kromě nejjižnějších částí; v severní oblasti Alp vystupuje jen do 1000 m, v jižních oblastech až do 1600 m. n. m. V Asii pokračuje rozšíření až na Dálný Východ a do Japonska.

Výskyt

Dosti hojný, prakticky jde o nejhojnější a nejvíce rozšířenou evropskou stužkonosku. Přesto i početnost tohoto druhu v některých průmyslových nebo intenzivně zemědělsky využívaných oblastech v posledních desetiletích zřetelně klesá, podobně jako je tomu u ostatních druhů. Motýl: Pol. července až zač. října.

Motýl

Létá v noci a pravidelně přilétá ke světlu. Obvykle usedne v určité vzdálenosti od světelného zdroje, často na osvětlené stěně budovy, kde zůstává někdy sedět i do následujícího dne. Tak si ho můžeme za denního světla nejčastěji všimnout.

Housenka

Květen až červen. Vajíčko přezimuje. Housenka je šedá, s červenavým odstínem a menšími hrbolky na pátém a osmém článku zadečku. Před kuklením si vytváří zámotek mezi pevně spředenými listy.

Hostitelské rostliny

Různé druhy vrb a topolů.

Stužkonoska olšováNázvy ve světě

Anglicky: Red Underwing, Dánsky: Rødt Ordensbånd, Finsky: Kulmaritariyökkönen, Holandsky: Rood weeskind, Chorvatsky: Crvena lenta, Maďarsky: Piros övesbagoly, Německy: Rotes Ordensband, Polsky: Wstęgówka pąsówka, Rusky: Ленточница красная, Slovensky: Stužkavec jelšový, Švédsky: Vinkelbandat ordensfly

Foto: http://www.panoramio.com

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.