Černoproužka březová

Znaky

Délka předního křídla 1,5-2 cm. Černoproužky mají na rozdíl od jiných píďalek oba páry křídel velmi pestře zbarvené. Tvarem křídel i kresbou a rovněž dalšími znaky velmi připomínají čeleď můrovitých (Noctuidae). Pí. křídlo má č. březová světle šedohnědé až tmavě oranžově černohnědé, hustě šedobíle poprášené, s více nebo méně výraznými bílými skvrnami v přední polovině křídla: někdy je vytvořen souvislejší bělavý příčný pás. Ve středním poli je obvykle dobře zřetelná, poměrně velká, oválná skvrna, mnohdy se světlým středem. Vlnovka je nevýrazná, pod př. okrajem vytváří zřetelnější zub. Třásně př. křídla jsou ze spodní strany výrazně černohnědě a bíle skvrnité. Zadní křídlo je oranžově žluté s velkou hnědou trojúhelníkovitou skvrnou při zadním okraji, oválnou střední skvrnou a hnědým, uprostřed rozšířeným lemem na vnějším okraji. Tykadla samců jsou pilovitá.

Stanoviště

Březové lesy a smíšené porosty s břízou, okraje jehličnatých lesů a rašelinišť.

Rozšíření

V Evropě velmi rozšířený druh, ale vazba na břízu podmiňuje v mnoha oblastech spíše ostrůvkovitý výskyt, souvislejší rozšíření je na severu.

V horách černoproužka březová vystupuje až k hranici lesa. V Asii areál pokračuje až do Japonska.

Výskyt

V březových lesích a na okrajích smíšených a jehličnatých lesů střední a severní Evropy většinou dosti hojný, v jižnějších oblastech vzácnější.

Motýl

Začátek března až konec dubna. Patří k prvním jarním motýlům. Imaga létají ve dne, za slunečního svitu. Jejich let je rychlý, často usedají na vlhká místa na zemi prohřívaná jarním sluncem a sají vláhu nebo rosu. V chladných dnech však aktivní nejsou, zůstávají sedět na stromech, odkud je můžeme poměrně snadno sklepat.

Housenka

Květen až červenec. Je zelená, s jemnými žlutými proužky. Na rozdíl od ostatních píďalek mají černoproužky vyvinuté všechny čtyři páry panožek a připomínají housenku nějaké můry. Žijí na konci větví. Kukla přezimuje.

Hostitelské rostliny

Bříza, housenky se živí především měkkými, čerstvě rozvinutými listy.