Ovád hovězí

Ovád hovězí lidově „ hovado „ se zdržuje hlavně v okolí rybníků, jezer i řek. V dospělosti dosahuje tento druh délky v rozmezí 20 až 24 milimetrů. Poletuje v létě. Silné zavalité tělo má zřetelné podélné pruhy po stranách hrudi a široký zploštělý zadeček. Na hlavě zaujmou především velké složené oči.  Má bodavé ústní ústrojí, ale u samečka degenerované.

Samičky ovádů napadají teplokrevné savce, především hovězí dobytek, ale i jiná zvířata a také člověka a sají krev (během jednoho sání dokáže samička vysát 1 cm³ krve). Bodnutí ovádem je velmi bolestivé. Při bodání vniká do rány protisrážlivá látka - antikoagulin. Místo vpichu poté nepříjemně svědí a vytvoří se otok. Krev potřebuje samice k vývoji vajíček, která pak klade na vodní rostliny. Vylíhlé larvy slézají do vody, žijí tu v bahně a jsou dravé. Po 7 až 8 svlékáních se larvy mění v nepohyblivou kuklu.

Ovád hovězí je velmi rychlý a obratný letec z čeledi ovádovití (Tabanidae) a řádu dvoukřídlého hmyzu (Diptera) a zahnat ho není snadné. Jednak proto, že se odehnat nenechá a opravdu není snadné se do něj trefit. Koně, nebo skot mohou ovádi velmi potrápit. Některé druhy ovádů mohou také přenášet některá, zejména veterinární onemocnění.