Bzikavka dešťová

Bzikavka dešťová je velmi hojná v blízkosti vod. Vyskytuje se do nadmořské výšky 2000 metrů nad mořem. Je to kolem 10 milimetrů velká moucha. V letním období, zvláště před bouřkou, samičky napadají při koupání člověka a citelně bodají. Jejich nálety jsou přímo zuřivé a bzikavka se nenechá ani odehnat. Samice bzikavek nepropichují kůži jako např. komáři, ale mají jakési zuby, kterými prokousnou kůži a potom olizují vytékající krev, dokonce jsou schopny si kus potravy odtrhnout - ne ovšem u člověka.

Napadají larvy jiného hmyzu. Po zásnubním letu následuje kopulace na zemi. Samička následně vyhledává teplokrevné živočichy včetně člověka, aby nasátím krve mohla zajistit vývoj vajíček.

Při vyhledávání potravy se orientuje zrakem, na kratší vzdálenosti čichem a podle tepla. Vajíčka klade ve skupinkách na rostliny, dravé larvy žijí a kuklí se v bahně nebo vlhké půdě. V podmínkách České republiky se vyvíjí jedna generace ročně. Dospělci bzikavky dešťové se objevují pouze v nejteplejších měsících roku, od června do října.

Bzikavky mohou být nebezpečné tím, že kromě svědivého kousnutí přenášejí i některé choroby. U zvířat - skotu se má za to, že může být přenašečem antraxu, na člověka zase může v jiných částech světa přenést např. Filariozu /nemoc (Loa Loa).

Na území České republiky napadá z ovádů člověka nejčastěji právě bzikavka dešťová a bzikavka slepoočka.