Bázlivec olšový

Bázlivec olšový bývá často hojný na olších na březích řek a potoků. Je 5 až 6 milimetrů velký, leskle tmavě fialově či modře zbarvený. Tělo této mandelinky je dozadu postupně se rozšiřující, tzv. kapkovité tělo.

Samička klade na rubovou stranu listů olší v měsíci květnu a červnu 600 - 900 vajíček v hromádkách po 50 - 70 kusů. Larvy se líhnou po 7 - 12 dnech a začnou z rubové strany list dírkovat, žilnatina listu zůstává zachována. Larvy prvního a druhého instaru žijí v koloniích, starší larvy se rozlézají a žijí jednotlivě. Larvy čtvrtého instaru dospívají koncem července a v srpnu, slézají se stromu a kuklí se v zemi. Stadium kukly trvá v rozmezí 2 - 3 týdnů. Dospělí brouci se líhnou koncem léta, požírají také listy olší. Přezimují dospělci - v hrabance nebo mechu. Při přemnožení bývají olšové porosty zcela zbaveny zeleně a listy opadnou. Největší nebezpečí představuje pro lesní školky a mladé, do 20 let staré výsadby.

Bázlivce olšového najdeme běžně v celém letním období. Zdržují se v celých skupinách. Mezi hlavní hostitelské rostliny patří především olše (Alnus spp.), ale i buk lesní (Fagus sylvatica), líska obecná (Corylus avellana), habr obecný (Carpinus betulus), lípa (Tilia spp.).