Štítonoš skvrnitý

Štítonoš skvrnitý je 5–7,5 milimetrů dlouhý brouk, má ploché, široce oválné tělo, zeleně zbarvené, s malými hnědými skvrnkami na krovkách, spodní strana je černá. Hlava je schovaná pod hrudním štítem, krovky mají podélná žebra a řady složené z jednotlivých bodů. Štítonoš skvrnitý je významným škůdcem řepky.

Vajíčka nejsou kladena na řepu, ale larvy ji spíše napadají až poté, co zničí své první hostitele - merlíky. Asi po třech týdnech žíru na spodní straně listů se larvy kuklí. Asi po 8 dnech se líhne mladý brouk. Od konce července se stěhuje zpět na merlíky.

Larvy jsou dlouhé 7-9 milimetrů a jsou zbarveny zeleně či žluto-zeleně, s krátkými, rozšířenými setami na okrajích. Larvy štítonoše skvrnitého způsobují zprvu okénkování, později dírkování. Starší larvy způsobují i boční žír, který eventuálně přechází do skeletování listů. Zprvu nesčetné malé požerky jsou pro štítonoše skvrnitého typické. Pozdější skeletování se může zaměnit i s poškozením od housenek můry gama. Poškození od štítonoše skvrnitého se však šíří od okrajů pozemku s řepkou (přesun z prvních hostitelů - merlíkovitých plevelů).

Význam štítonoše skvrnitého silně poklesl od doby, kdy jsou porosty cukrovky udržovány pomocí herbicidů prakticky bez plevelů.