Kozlíček osikový

Kozlíček osikový je všude velmi hojný na topolech a osikách. Je v dospělosti dlouhý od 9 do 15 milimetrů. Setkáte se s ním od konce května do poloviny července. Zelenavě šedý až zelenavě hnědavý tesařík s ortognátní hlavou. Na krovkách má tento brouk z čeledi tesaříkovitých 8–10 nápadných žluto oranžových skvrn. Na štítě jsou 2 podélné pásy stejné barvy. Nohy jsou modrošedě ochmýřené. Larvy jsou válcovitého tvaru, beznohé se silnější předohrudí. Jejich zbarvení je slabě voskově žlutavé až bělavé. Kozlíček osikový obývá celou Evropu mimo Portugalska, Malty a Irska. Kazachstán, Mongolsko, Turecko, Čína.

Samička kozlíčků klade vajíčka na výhonky osik, topolů, někdy i jív. Nebo také vykusuje do kůry jamky, do kterých vajíčka ukládá. Po dvou týdnech se líhnou malé larvičky, které zpočátku vyhlodávají pod kůrou plošnou chodbičku. Koncem léta se zavrtávají do středu proutku, kde ve dřeni vyžírají 3–5 centimetrů dlouhou chodbičku. Po druhém přezimování se na konci této chodby kuklí. Napadená místa vždy nápadně hálkovitě zduří. Výletový otvor je kruhový, o průměru kolem 3–4 milimetrů.

Když se kozlíček osikový přemnoží, jeho larvy značně škodí na mladých kulturách osik a topolů.

Názvy ve světě

Kozlíček osikový

Holandsky: Grote populierenbok, Chorvatsky: Velika topolina strizibuba, Italsky: Saperda maggiore del pioppo, Německy: Großer Pappelbock, Slovensky: Vrzúnik topolový, Švédsky: Aspvedbock

Mohlo by vás také zajímat

Hřbetozubec osikový,  Kozlíček písečný,  Kozlíček dazule,  Kozlíček topolový,  Kozlíček dvojtečný,  Kozlíček rudokrový,  Kozlíček vrbový