Lýkožrout severský
Ips duplicatus
Ips duplicatus
Lýkožrout severský
- Výskyt: Evropa
- Délka těla: 2,8–4,5 mm
- Hostitelská rostlina: Smrk
Lýkožrout severský
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Coleoptera - brouci
- Podřád: Polyphaga - všežraví
- Infrařád: Cucujiformia
- Nadčeleď: Curculionoidea
- Čeleď: Curculionidae - nosatcovití
- Podčeleď: Scolytinae - kůrovci
- Tribus: Ipini - lýkožrouti
- Rod: Ips - lýkožrout
Lýkožrout severský
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Brouci jsou 2,8–4,5 milimetrů velcí, lesklí, černohnědí až černí, s válcovitým tvarem těla. Záď krovek a přední okraj štítu jsou zaoblené. Zadní část krovek je zkosená, s lesklou prohlubeninou. Mezirýží krovek jsou tečkovaná. Celé tělo je řídce chloupkované jemnými, dlouhými, odstálými chloupky. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá, se silně chitinizovanou hnědou hlavou. Dorostlá měří 4,5–5,5 mm. Vajíčka jsou drobná, oválná, leskle bělavá, v průměru 0,7 mm velká. Kukla je volná, bílá, asi 5 mm dlouhá, na zadečku zakončená 2 krátkými trny. Požerek je hvězdicovitý, složený z 1–5, nejčastěji však ze 2–3 matečných chodeb. Matečné chodby jsou víceméně rovnoběžné s podélnou osou kmene, 4–6 cm dlouhé, s několika nepravidelnými větracími otvory. Larvové chodby jsou krátké, max. 5 cm dlouhé.
Jarní rojení brouků začíná začátkem května, za příznivého počasí i dříve. Samečci nalétávají na stromy a lákají samičky. Oplodněné samičky vyhlodávají matečné chodby, v nichž kladou postupně svá vajíčka. Z vajíček se za 1–2 týdny líhnou larvy. Po 2–4 týdnech, v závislosti na okolních podmínkách, dokončují larvy svůj vývoj a na koncích svých chodeb se kuklí. Mladí brouci prodělávají v místě vylíhnutí asi dvoutýdenní zralostní žír. Letní rojení brouků 2. generace probíhá zhruba od poloviny července. Za příznivého počasí se brouci 2. generace rojí již v 2. polovině června a zakládají třetí generaci s dobou rojení v srpnu nebo září. Přezimují larvy, kukly nebo dospělci. Dospělci přezimují nejčastěji v hrabance, případně v kůře. Druh zakládá i sesterskou generaci.
Lýkožrout severský je významný škůdce smrkových porostů, v nichž na mnohých místech vytlačuje lýkožrouta smrkového. Nejčastěji druhotně napadá stromy ve stáří 40–80 let. Nalétává především do horních partií kmene a silnějších větví. Při přemnožení napadá i zdravé stromy. U nás je lýkožrout severský nepůvodní druh.
Mohlo by vás také zajímat
Lýkožrout smrkový, Lýkožrout lesklý, Lýkožrout menší, Lýkožrout jedlový, Lýkožrout prostřední, Lýkožrout modřínový, Lýkožrout borový, Lýkožrout mnohozubý
Foto: http://impactproject.eu