Brouci tohoto druhu jsou 24 až 30 milimetrů velcí, vyskytují se od konce května do července.
Páchník hnědý se vyskytuje na dvou různých typech stanovišť; v původních listnatých lesích, které byly v minulosti specifickým způsobem hospodářsky využívány (vrbovny, pastevní lesy) nebo ve starých parcích a alejích. Tyto člověkem vytvořené biotopy představují dnes většinu lokalit, z čehož lze odvodit i příčiny ohrožení tohoto druhu. Je jím především odstraňování starých stromů (jak osídlených, tak k osídlení vhodných – v parcích i lesích, kde se brouk vyskytuje) a související likvidace alejí (často z „bezpečnostních“ důvodů). Dalším významným faktorem snižujícím stav je vypalování a sanace dutin stromů, popřípadě: nadměrné využívání larev jako rybářských návnad.
Larvy páchníka hnědého mají víceletý vývoj v trouchu v dutinách živých listnatých stromů, především ve střední a horní části kmene. Dospělí brouci se objevují od května do září. Aktivují večer a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. Živí brouci se vyznačují charakteristickou vůní, popisovanou jako vůně juchtoviny (starých vydělaných kůží) či zimostrázku.
Komentáře ke zvířeti
Nepřihlášený uživatel