Páchník hnědý

Brouci tohoto druhu jsou 24 až 30 milimetrů velcí, vyskytují se od konce května do července.

Páchník hnědý se vyskytuje na dvou různých typech stanovišť; v původních listnatých lesích, které byly v minulosti specifickým způsobem hospodářsky využívány (vrbovny, pastevní lesy) nebo ve starých parcích a alejích. Tyto člověkem vytvořené biotopy představují dnes většinu lokalit, z čehož lze odvodit i příčiny ohrožení tohoto druhu. Je jím především odstraňování starých stromů (jak osídlených, tak k osídlení vhodných – v parcích i lesích, kde se brouk vyskytuje) a související likvidace alejí (často z „bezpečnostních“ důvodů). Dalším významným faktorem snižujícím stav je vypalování a sanace dutin stromů, popřípadě: nadměrné využívání larev jako rybářských návnad.

Larvy páchníka hnědého mají víceletý vývoj v trouchu v dutinách živých listnatých stromů, především ve střední a horní části kmene. Dospělí brouci se objevují od května do září. Aktivují večer a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. Živí brouci se vyznačují charakteristickou vůní, popisovanou jako vůně juchtoviny (starých vydělaných kůží) či zimostrázku.