Hrbáč osenní

Brouci hrbáče osenního jsou 14-17 mm dlouzí, na horní straně černí, na spodní straně smolně hnědí. Larvy jsou bělavé s tmavohnědou až černou hlavou a předohrudí. Na vrchní straně ostatních hrudních a zadečkových článků obdélníková hnědá políčka, na hrudi 3 páry silných nohou a na posledním článku 2 tupé výčnělky.

V srpnu kladou samičky vajíčka ve skupinkách po 3-10 (i více) do vyhrabaných chodbiček v půdě. Larvy se rozlézají do okolí. V blízkosti živných rostlin si v půdě vyhlubují kolmé 10-40 cm hluboké chodbičky. Ve dne se v nich ukrývají, v noci se živí listy výdrolu a trav, později vzešlým osením. Listy rozžvýkají a vysávají. Často je vtahují do chodbiček. Podzemní části rostlin nekonzumují. Na ozimech škodí od konce října až do zámrazu. V chodbičkách přezimují. V březnu a dubnu v žíru pokračují. Od dubna se na dně chodbiček kuklí. Brouci se líhnou v červnu a červenci.

Do roka se vyvine jedna generace. Ale vývojový cyklus není pravidelný, takže se současně vyskytují larvy různého stáří.
Největší škody způsobuje hrbáč osenní před odnožováním obilnin. V České republice škodí jen v některých oblastech. Jako nepřímá ochrana proti tomuto druhu se vyplatí obilniny střídat s luskovinami a řepou. Důsledné odstraňování výdrolu obilí a pýru.