Kněžice zelná

Kněžice zelná se vyskytuje v zelinářských zahradách a na okrajích polí. V dospělosti dorůszá tato kněžice 5 až 7 milimetrů. Tělo je vejčité, podlouhle klenuté, hlava krátká, široká. Okraje paraklypei jsou obráceny nahoru a tvoří výrazný zvýšený lem. První článek bodce je asi tak tlustý jako ostatní a je uložen po celé délce ve žlábku. Vrchní strana těla je leskle černá, často s modrozeleným nádechem, zbarvení je však velmi proměnlivé. Štítek je řídce, polokrovky hustě tečkované. Štít tohoto druhu je na okrajích výrazně barevně lemován. Dospělci mají zprvu světlejší zbarvení břišní strany, později je zbarvení o něco tmavší.

Při ohrožení vylučuje kněžice zelná páchnoucí tekutinu – u citlivých osob vyvolává tento obranný mechanismus alergickou reakci. Kněžici zelnou, najdeme hlavně na brukvovitých rostlinách, jejichž šťávu vysává. Obývá louky, okraje cest, lesů a zahrady. Přezimuje jako imago. V teplejších oblastech má dvě generace do roka. Vyskytuje se od nížin do horských oblastí. Nejčastěji se vyskytuje ve střední a jižní Evropě, kde je hojná, dále ji nalezneme v Asii, ve Velké Británii a ve Skandinávii chybí.

Možná záměna tohoto druhu připadá v úvahu pouze s kněžicí trávozelenou.